Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Astronomové pozorovali super-erupci na blízkém červeném trpaslíkovi

Umělecké ztvárnění vybuchujícího červeného trpaslíka AD Leonis, známého též jako Gliese 388
Autor: National Astronomical Observatory of Japan

Skupina astronomů z Japonska detekovala 12 hvězdných erupcí včetně tzv. super-erupce na hvězdě AD Leonis, což je trpasličí hvězda spektrální třídy M, která se nachází ve vzdálenosti pouhých 16 světelných roků a jejíž poloha se promítá do souhvězdí Lva.

Hvězdné erupce jsou nenadálé exploze, které vystřelují z povrchu hvězd včetně našeho Slunce,“ říká Kosuke Namekata, hlavní autor a vědecký pracovník na Department of Astronomy at Kyoto University. „Ve vzácných příležitostech se objevují extrémně velké super-erupce. Jsou důsledkem masivních magnetických bouří, které když jsou vyslány z našeho Slunce, mohou významně ovlivňovat pozemskou technologickou infrastrukturu.“

Kosuke Namekata se svými spolupracovníky pozoroval vybuchující hvězdu AD Leonis pomocí dalekohledu Seimei Telescope s objektivem o průměru 3,8 metru na Kyoto University, pomocí detektoru NASA s názvem NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) a pomocí astronomického dalekohledu Spectroscopic Chuo-university Astronomical Telescope (SCAT), ve spolupráci s programem OISTER (Optical and Infrared Synergetic Telescopes for Education and Research).

Astronomové detekovali celkem 12 erupcí včetně deseti erupcí ve vodíkové čáře světla (Hα), čtyř v oboru rentgenového záření a čtyř v optickém oboru.

Jedna z těchto eruptivních událostí byla super-erupcí s celkovou energií 2×1033 erg – což je zhruba více než 20× vyšší výkon v porovnání s tím, co vyzařuje naše Slunce.

Z naší analýzy super-erupce vyplynula některá velmi zajímavá data,“ říká Kosuke Namekata. „Světlo z excitovaných vodíkových atomů super-erupce se projevilo množstvím vysoko-energetických elektronů zhruba o jeden řád magnitud vyšší, než jsou typické erupce u Slunce.“

Více informací o těchto základních hvězdných úkazech nám pomůže předpovídat super-erupce a pravděpodobně zmírnit škody způsobené magnetickými bouřemi u nás na Zemi,“ říká Kazunari Shibata, jeden z autorů a vědecký pracovník na Department of Astronomy and the Astronomical Observatory at Kyoto University. „Můžeme dokonce být schopni pochopit, jak tyto emise mohou ovlivňovat existenci – nebo vývoj – života i na jiných planetách.“

Objevy byly publikovány v Publications of the Astronomical Society of Japan.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Super-erupce, Hvězda AD Leonis


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Orel, Hadonoš, Štír | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »