Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

HT.jpg
Mezinárodní tým astronomů publikoval zprávu o tom, že se jim podařilo "zvážit" velmi studeného hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem jen o málo hmotnější hvězdy, než je sám. Obě tělesa tvoří poměrně těsnou dvojhvězdu, která je zanesena do katalogů pod označením 2MASSW J0746425+2000321. Hnědého trpaslíka v této soustavě se podařilo astronomům objevit pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) v roce 2000.

Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště v malé vzájemné vzdálenosti: při pohledu ze Země je od sebe dělí úhlová vzdálenost 0,18´´ (obloukové vteřiny), což je 1/20 000 stupně. Pod stejným úhlem bychom viděli minci 1 Euro ze vzdálenosti 25 km. Skutečná vzdálenost mezi oběma hvězdami dosahuje 2,5násobku vzdálenosti Země od Slunce (tj. 2,5 AU).

Čtyři roky sledovali astronomové vzájemný pohyb obou složek dvojhvězdy. K pozorováním používali nejen HST, ale i pozemní dalekohledy: VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile, Gemini North (Havaj) a Keck Telescope (rovněž Havajské ostrovy). Dalekohledy byly vybaveny systémy tzv. adaptivní optiky. Na základě vyhodnocení dlouhodobých pozorování se jim podařilo rekonstruovat dráhy složek dvojhvězdy. Dále bylo vypočítáno, že jeden oběh kolem společného těžiště hvězdy absolvují za 10 let.

Na základě znalosti doby oběhu a velikosti dráhy mohli astronomové vypočítat pomocí Keplerových zákonů hmotnosti obou hvězd. Zjistili přitom, že hmotnější hvězda obsahuje pouze 8,5 % hmotnosti Slunce. Jen nepatrně tak překročila teoretický limit hmotnosti pro zažehnutí termojaderných reakcí ve hvězdných nitrech. Tato hranice činí 7,5 % hmotnosti Slunce (tj. asi 75 hmotností Jupitera). Při nižší hmotnosti tlak a teplota uvnitř hvězdy neumožní jejich zapálení.

Druhá složka dvojhvězdy 2MASSW J0746425+2000321 tohoto hmotnostního limitu nedosáhla. Její hmotnost byla určena na 6,6 % hmotnosti Slunce. To samozřejmě neumožňuje zapálení termojaderných reakcí, jaké probíhají například v nitru Slunce a v nitrech "normálních" hvězd. Pro takovéto objekty používají astronomové označení hnědý trpaslík.

Existence hnědých trpaslíků, zaujímajících místo někde uprostřed mezi hvězdami a planetami, byla teoreticky předpovězena již velmi dávno, avšak první těleso tohoto typu bylo objeveno teprve v roce 1995. Doposud bylo možno určit, zda se jedná o hnědé trpaslíky, pouze na základě zjištění jejich barvy a jasnosti. Avšak hlavním kritériem pro zařazení mezi hnědé trpaslíky je jejich hmotnost. Určit přesně hmotnost hvězdy je možné pouze v případě, že je součástí dvojhvězdy.

Objevit dvojhvězdu, jejíž jednou složkou je hnědý trpaslík, je velmi obtížné. Takové hvězdy svítí velice slabě, obíhají blízko sebe a na obloze se promítají téměř do jednoho místa. A tak ve dvojhvězdě 2MASSW J0746425+2000321 se astronomům poprvé podařilo přesně určit hmotnost hnědého trpaslíka. Na výzkumu se podílel mezinárodní tým astronomů: Hervé Bouy (Max-Planck-Institut fűr Extraterrestrische Physik/ESO, Německo a Observatoire de Grenoble, Francie), Eduardo Martin (Instituto de Astrofisica de Canarias, Španělsko), Wolfgang Brandner (Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Německo) a další.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »