Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

HT.jpg
Mezinárodní tým astronomů publikoval zprávu o tom, že se jim podařilo "zvážit" velmi studeného hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem jen o málo hmotnější hvězdy, než je sám. Obě tělesa tvoří poměrně těsnou dvojhvězdu, která je zanesena do katalogů pod označením 2MASSW J0746425+2000321. Hnědého trpaslíka v této soustavě se podařilo astronomům objevit pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) v roce 2000.

Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště v malé vzájemné vzdálenosti: při pohledu ze Země je od sebe dělí úhlová vzdálenost 0,18´´ (obloukové vteřiny), což je 1/20 000 stupně. Pod stejným úhlem bychom viděli minci 1 Euro ze vzdálenosti 25 km. Skutečná vzdálenost mezi oběma hvězdami dosahuje 2,5násobku vzdálenosti Země od Slunce (tj. 2,5 AU).

Čtyři roky sledovali astronomové vzájemný pohyb obou složek dvojhvězdy. K pozorováním používali nejen HST, ale i pozemní dalekohledy: VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile, Gemini North (Havaj) a Keck Telescope (rovněž Havajské ostrovy). Dalekohledy byly vybaveny systémy tzv. adaptivní optiky. Na základě vyhodnocení dlouhodobých pozorování se jim podařilo rekonstruovat dráhy složek dvojhvězdy. Dále bylo vypočítáno, že jeden oběh kolem společného těžiště hvězdy absolvují za 10 let.

Na základě znalosti doby oběhu a velikosti dráhy mohli astronomové vypočítat pomocí Keplerových zákonů hmotnosti obou hvězd. Zjistili přitom, že hmotnější hvězda obsahuje pouze 8,5 % hmotnosti Slunce. Jen nepatrně tak překročila teoretický limit hmotnosti pro zažehnutí termojaderných reakcí ve hvězdných nitrech. Tato hranice činí 7,5 % hmotnosti Slunce (tj. asi 75 hmotností Jupitera). Při nižší hmotnosti tlak a teplota uvnitř hvězdy neumožní jejich zapálení.

Druhá složka dvojhvězdy 2MASSW J0746425+2000321 tohoto hmotnostního limitu nedosáhla. Její hmotnost byla určena na 6,6 % hmotnosti Slunce. To samozřejmě neumožňuje zapálení termojaderných reakcí, jaké probíhají například v nitru Slunce a v nitrech "normálních" hvězd. Pro takovéto objekty používají astronomové označení hnědý trpaslík.

Existence hnědých trpaslíků, zaujímajících místo někde uprostřed mezi hvězdami a planetami, byla teoreticky předpovězena již velmi dávno, avšak první těleso tohoto typu bylo objeveno teprve v roce 1995. Doposud bylo možno určit, zda se jedná o hnědé trpaslíky, pouze na základě zjištění jejich barvy a jasnosti. Avšak hlavním kritériem pro zařazení mezi hnědé trpaslíky je jejich hmotnost. Určit přesně hmotnost hvězdy je možné pouze v případě, že je součástí dvojhvězdy.

Objevit dvojhvězdu, jejíž jednou složkou je hnědý trpaslík, je velmi obtížné. Takové hvězdy svítí velice slabě, obíhají blízko sebe a na obloze se promítají téměř do jednoho místa. A tak ve dvojhvězdě 2MASSW J0746425+2000321 se astronomům poprvé podařilo přesně určit hmotnost hnědého trpaslíka. Na výzkumu se podílel mezinárodní tým astronomů: Hervé Bouy (Max-Planck-Institut fűr Extraterrestrische Physik/ESO, Německo a Observatoire de Grenoble, Francie), Eduardo Martin (Instituto de Astrofisica de Canarias, Španělsko), Wolfgang Brandner (Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Německo) a další.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »