Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

Astronomové určili hmotnost hnědého trpaslíka

HT.jpg
Mezinárodní tým astronomů publikoval zprávu o tom, že se jim podařilo "zvážit" velmi studeného hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem jen o málo hmotnější hvězdy, než je sám. Obě tělesa tvoří poměrně těsnou dvojhvězdu, která je zanesena do katalogů pod označením 2MASSW J0746425+2000321. Hnědého trpaslíka v této soustavě se podařilo astronomům objevit pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) v roce 2000.

Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště v malé vzájemné vzdálenosti: při pohledu ze Země je od sebe dělí úhlová vzdálenost 0,18´´ (obloukové vteřiny), což je 1/20 000 stupně. Pod stejným úhlem bychom viděli minci 1 Euro ze vzdálenosti 25 km. Skutečná vzdálenost mezi oběma hvězdami dosahuje 2,5násobku vzdálenosti Země od Slunce (tj. 2,5 AU).

Čtyři roky sledovali astronomové vzájemný pohyb obou složek dvojhvězdy. K pozorováním používali nejen HST, ale i pozemní dalekohledy: VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO v Chile, Gemini North (Havaj) a Keck Telescope (rovněž Havajské ostrovy). Dalekohledy byly vybaveny systémy tzv. adaptivní optiky. Na základě vyhodnocení dlouhodobých pozorování se jim podařilo rekonstruovat dráhy složek dvojhvězdy. Dále bylo vypočítáno, že jeden oběh kolem společného těžiště hvězdy absolvují za 10 let.

Na základě znalosti doby oběhu a velikosti dráhy mohli astronomové vypočítat pomocí Keplerových zákonů hmotnosti obou hvězd. Zjistili přitom, že hmotnější hvězda obsahuje pouze 8,5 % hmotnosti Slunce. Jen nepatrně tak překročila teoretický limit hmotnosti pro zažehnutí termojaderných reakcí ve hvězdných nitrech. Tato hranice činí 7,5 % hmotnosti Slunce (tj. asi 75 hmotností Jupitera). Při nižší hmotnosti tlak a teplota uvnitř hvězdy neumožní jejich zapálení.

Druhá složka dvojhvězdy 2MASSW J0746425+2000321 tohoto hmotnostního limitu nedosáhla. Její hmotnost byla určena na 6,6 % hmotnosti Slunce. To samozřejmě neumožňuje zapálení termojaderných reakcí, jaké probíhají například v nitru Slunce a v nitrech "normálních" hvězd. Pro takovéto objekty používají astronomové označení hnědý trpaslík.

Existence hnědých trpaslíků, zaujímajících místo někde uprostřed mezi hvězdami a planetami, byla teoreticky předpovězena již velmi dávno, avšak první těleso tohoto typu bylo objeveno teprve v roce 1995. Doposud bylo možno určit, zda se jedná o hnědé trpaslíky, pouze na základě zjištění jejich barvy a jasnosti. Avšak hlavním kritériem pro zařazení mezi hnědé trpaslíky je jejich hmotnost. Určit přesně hmotnost hvězdy je možné pouze v případě, že je součástí dvojhvězdy.

Objevit dvojhvězdu, jejíž jednou složkou je hnědý trpaslík, je velmi obtížné. Takové hvězdy svítí velice slabě, obíhají blízko sebe a na obloze se promítají téměř do jednoho místa. A tak ve dvojhvězdě 2MASSW J0746425+2000321 se astronomům poprvé podařilo přesně určit hmotnost hnědého trpaslíka. Na výzkumu se podílel mezinárodní tým astronomů: Hervé Bouy (Max-Planck-Institut fűr Extraterrestrische Physik/ESO, Německo a Observatoire de Grenoble, Francie), Eduardo Martin (Instituto de Astrofisica de Canarias, Španělsko), Wolfgang Brandner (Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Německo) a další.

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »