Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Beta Pictoris a její vznikající planetární soustava

Beta Pictoris a její vznikající planetární soustava

Beta_Pictoris_1.jpg
Američtí astronomové na základě dat z astronomické družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) zjistili, že protoplanetární disk, který obklopuje mladou hvězdu Beta Pictoris, obsahuje velké množství uhlíku. Připojená kresba představuje pohled na hvězdu od vnějšího okraje jejího okolního disku. Tento prachoplynný disk, obklopující hvězdu, vznikl vzájemnými srážkami planetek a komet. Obří planety se zde již mohly vytvořit, vznik vnitřních planet zemského typu může právě probíhat.

Hvězda se svým vznikajícím planetárním systémem je mladší než 20 miliónů roků, formování planet zde pravděpodobně teprve probíhá. Velké množství uhlíku v plynném stavu v okolním disku napovídá, že planety v okolí hvězdy Beta Pictoris mohou být světy bohaté na uhlík v podobě grafitu či metanu, nebo že prostředí kolem hvězdy se může podobat naší Sluneční soustavě v počátcích jejího formování.

Aki Roberge (Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, NASA) je vedoucím týmu, který tato pozorování uveřejnil 8. června v časopise Nature. Nově provedená pozorování hvězdy Beta Pictoris odhalila poprvé disk tohoto druhu, jehož plyn byl takto komplexně studován. "Je zde mnohem, mnohem více plynného uhlíku, než kdokoliv mohl očekávat," říká Roberge. "Mohla také naše Sluneční soustava vypadat podobně, když byla mladá? Pozorujeme zde vznik nového typu těles? Obě možnosti jsou fascinující."

Plynný uhlík, který byl detekován pomocí přístrojů na astronomické družici FUSE, pochází z "neviditelných" planetek či komet, obíhajících kolem hvězdy Beta Pictoris, přičemž zde dochází k vzájemným kolizím a k úniku materiálu v podobě drobných úlomků či plynů. Již pouhá přítomnost plynů v disku kolem hvězdy byla záhadou. Teoretické modely předpovídají, že intenzivní světlo, vyzařované mladou hvězdou, by mělo velice rychle tento plyn vyfoukat do okolního prostředí. Tak velké množství uhlíku, objeveného poprvé, vysvětluje, proč disk udrží tak mnoho plynu. Uhlík je méně citlivý na vytěsnění než jiné prvky, a to zpomaluje tento čistící efekt.

Beta_Pictoris.jpg

Hvězda Beta Pictoris, která se nachází ve vzdálenosti 60 světelných let od Země, je 1,8krát hmotnější než naše Slunce. Při stáří 8 až 20 miliónů roků se jedná o velmi mladou hvězdu. Prachoplynný disk kolem této hvězdy byl objeven již v roce 1984. Nedávná pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) a Keckova dalekohledu o průměru 10 m naznačují, že planety podobné Jupiteru se již mohly v disku zformovat, zatímco vznik vnitřních terestrických planet může ještě probíhat. Takovéto planety jsou však příliš slabé na to, aby je bylo možno pozorovat současnou pozorovací technikou.

Terestrické planety v naší Sluneční soustavě, tj. Merkur, Venuše, Země a Mars, vznikaly na základě vzájemných srážek malých planetárních těles, jako jsou planetky, zhruba před 5 miliardami roků. Během několika stovek miliónů roků po vzniku Země planetky a komety mohly na naši planetu dopravit prakticky veškerou vodu a organické látky, které zde dnes máme. Tyto látky se staly základními stavebními bloky života na Zemi.

Asteroidy a komety, obíhající kolem hvězdy Beta Pictoris, mohou obsahovat velké množství materiálu bohatého na uhlík, jako je grafit a metan. Planety, vytvořené srážkami takovýchto těles mohou být velmi odlišné od planet v naší Sluneční soustavě a mohou být obklopeny atmosférou bohatou na metan, podobně jako například Titan - největší měsíc planety Saturn.

"Co jsme zjistili za posledních deset let je fakt, že naše Galaxie je zaplněna mnoha planetárními systémy, z nichž každý je v něčem zvláštní," říká Marc Kuchner z Goddard Space Flight Center, odborník na extrasolární planety. "Beta Pictoris nám může něco říci o rozmanitosti planet v jejím okolí; některé z nich mohou být uhlíkaté planety, jejichž složení bude velmi odlišné od stavby naší Země."

Jinak řečeno, soustava kolem Beta Pictoris se může podobat tomu, jak vypadala naše Sluneční soustava v počátcích svého vývoje. Zatímco okolní planetky a komety ve Sluneční soustavě dnes patrně nejsou bohaté na uhlík, někteří astronomové jsou přesvědčeni, že některé meteority, označované jako enstatické chondrity, vznikaly v prostředí, bohatém na uhlík. Někteří vědci také uvažují o tom, že Jupiter by mohl mít jádro z uhlíku.

"Můžeme zde pozorovat procesy, které se vyskytovaly v období počátečního formování naší Sluneční soustavy," dodává Alycia Weinberger (Carnegie Institution of Washington).

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »