Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Betelgeuse je menší a blíže k Zemi, než astronomové předpokládali

Betelgeuse je menší a blíže k Zemi, než astronomové předpokládali

Snímek pořízený radioteleskopem ALMA ukazuje Betelgeuse – hvězdu typu superobra spektrální třídy M2
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/E. O’Gorman/P. Kervella

Při použití nových pozorovacích dat založených na kosmickém přístroji Solar Mass Ejection Imager (SMEI) a tří odlišných modelovacích technik astronomové zjistili, že hvězda Betelgeuse – červený superobr v souhvězdí Orion – má průměr zhruba 764 průměrů Slunce, hmotnost mezi 16,5 a 19 hmotnostmi Slunce a od Země je vzdálena 548 světelných roků.

Betelgeuse již dlouhá léta fascinuje astronomy. Avšak nedávno se tato hvězda chovala jaksi podivně,“ říká Meridith Joyce, astronomka na Research School of Astronomy and Astrophysics at the Australian National University and the ARC Centre of Excellence for All Sky Astrophysics in 3 Dimensions (ASTRO 3D). „Obvykle se jedná o jednu z nejjasnějších hvězd na obloze, avšak pozorovali jsme dva výrazné poklesy jasnosti Betelgeuse od roku 2019.“

To nabízelo spekulace, že by to mohlo vést k explozi. Avšak naše studie nabízejí odlišné vysvětlení. Víme, že první událost ztlumení jasnosti byla spojena s oblakem prachu. Objevili jsme sekundární menší událost, která vznikla pravděpodobně v důsledku pulsací hvězdy.“

Meridith Joyce a její spolupracovníci byli schopni použít hydrodynamické a seismické modelování ke zjištění dalších informací týkajících se fyzikálního původu pulsací hvězdy Betelgeuse a získali jasnější představu o této fázi života studovaného superobra.

Naše analýzy potvrdily, že tlakové vlny – v podstatě zvukové vlny – způsobily pulsace Betelgeuse,“ říká Shing-Chi Leung, astronom na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech.

V současné době se spaluje hélium v jejím jádře, což znamená, že to zdaleka není blízko exploze,“ dodává Meridith Joyce. „Mohlo by to být zhruba kolem 100 000 roků před tím, než opravdu dojde u této hvězdy k výbuchu.“

Rovněž se nám podařilo určit průměr hvězdy Betelgeuse, a také její vzdálenost od Země,“ dodává László Molnár, astronom z Konkoly Observatory. „Současná fyzická velikost Betelgeuse byla poněkud záhadou – z dřívějších studií vyplývalo, že může mít větší průměr, než je oběžná dráha planety Jupiter.“

Umělecké ztvárnění hvězdy Betelgeuse Autor: NASA, ESA and E. Wheatley (STScI)
Umělecké ztvárnění hvězdy Betelgeuse
Autor: NASA, ESA and E. Wheatley (STScI)
Výsledky našich pozorování ukazují, že Betelgeuse sahá pouze do dvou třetin této velikosti, což znamená, že její průměr je 764× větší než průměr Slunce. Jakmile jsme určili skutečný průměr této obří hvězdy, byli jsme schopni vypočítat i její vzdálenost od Země,“ říká László Molnár. „Z našich měření vyplývá, že hvězda je od Země vzdálena 548 světelných roků – což znamená, že je o 25 % blíže, než se doposud udávalo.“

Dobrou zprávou je, že Betelgeuse je stále ještě dostatečně daleko od Země pro případ eventuální exploze, než aby to mělo závažný dopad na pozemský život.

Ve skutečnosti je to velmi důležité z toho hlediska, pokud by došlo k explozi supernovy. A je to náš nejbližší kandidát na takovouto událost. Dává nám to do budoucna vzácnou příležitost studovat, co se bude dít s podobnou hvězdou předtím, než exploduje,“ doplňuje Meridith Joyce.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Betelgeuse


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »