Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Betelgeuse je menší a blíže k Zemi, než astronomové předpokládali

Betelgeuse je menší a blíže k Zemi, než astronomové předpokládali

Snímek pořízený radioteleskopem ALMA ukazuje Betelgeuse – hvězdu typu superobra spektrální třídy M2
Autor: ALMA/ESO/NAOJ/NRAO/E. O’Gorman/P. Kervella

Při použití nových pozorovacích dat založených na kosmickém přístroji Solar Mass Ejection Imager (SMEI) a tří odlišných modelovacích technik astronomové zjistili, že hvězda Betelgeuse – červený superobr v souhvězdí Orion – má průměr zhruba 764 průměrů Slunce, hmotnost mezi 16,5 a 19 hmotnostmi Slunce a od Země je vzdálena 548 světelných roků.

Betelgeuse již dlouhá léta fascinuje astronomy. Avšak nedávno se tato hvězda chovala jaksi podivně,“ říká Meridith Joyce, astronomka na Research School of Astronomy and Astrophysics at the Australian National University and the ARC Centre of Excellence for All Sky Astrophysics in 3 Dimensions (ASTRO 3D). „Obvykle se jedná o jednu z nejjasnějších hvězd na obloze, avšak pozorovali jsme dva výrazné poklesy jasnosti Betelgeuse od roku 2019.“

To nabízelo spekulace, že by to mohlo vést k explozi. Avšak naše studie nabízejí odlišné vysvětlení. Víme, že první událost ztlumení jasnosti byla spojena s oblakem prachu. Objevili jsme sekundární menší událost, která vznikla pravděpodobně v důsledku pulsací hvězdy.“

Meridith Joyce a její spolupracovníci byli schopni použít hydrodynamické a seismické modelování ke zjištění dalších informací týkajících se fyzikálního původu pulsací hvězdy Betelgeuse a získali jasnější představu o této fázi života studovaného superobra.

Naše analýzy potvrdily, že tlakové vlny – v podstatě zvukové vlny – způsobily pulsace Betelgeuse,“ říká Shing-Chi Leung, astronom na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech.

V současné době se spaluje hélium v jejím jádře, což znamená, že to zdaleka není blízko exploze,“ dodává Meridith Joyce. „Mohlo by to být zhruba kolem 100 000 roků před tím, než opravdu dojde u této hvězdy k výbuchu.“

Rovněž se nám podařilo určit průměr hvězdy Betelgeuse, a také její vzdálenost od Země,“ dodává László Molnár, astronom z Konkoly Observatory. „Současná fyzická velikost Betelgeuse byla poněkud záhadou – z dřívějších studií vyplývalo, že může mít větší průměr, než je oběžná dráha planety Jupiter.“

Umělecké ztvárnění hvězdy Betelgeuse Autor: NASA, ESA and E. Wheatley (STScI)
Umělecké ztvárnění hvězdy Betelgeuse
Autor: NASA, ESA and E. Wheatley (STScI)
Výsledky našich pozorování ukazují, že Betelgeuse sahá pouze do dvou třetin této velikosti, což znamená, že její průměr je 764× větší než průměr Slunce. Jakmile jsme určili skutečný průměr této obří hvězdy, byli jsme schopni vypočítat i její vzdálenost od Země,“ říká László Molnár. „Z našich měření vyplývá, že hvězda je od Země vzdálena 548 světelných roků – což znamená, že je o 25 % blíže, než se doposud udávalo.“

Dobrou zprávou je, že Betelgeuse je stále ještě dostatečně daleko od Země pro případ eventuální exploze, než aby to mělo závažný dopad na pozemský život.

Ve skutečnosti je to velmi důležité z toho hlediska, pokud by došlo k explozi supernovy. A je to náš nejbližší kandidát na takovouto událost. Dává nám to do budoucna vzácnou příležitost studovat, co se bude dít s podobnou hvězdou předtím, než exploduje,“ doplňuje Meridith Joyce.

Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Betelgeuse


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »