Červený protoplanetární disk

Astronomové z Carnegii Institution (Washingtonu, D.C.) našli důkaz o přítomnosti organických molekul v červeném prachovém disku, který obklopuje vzdálenou hvězdu HR 4796A. Její stáří je asi 8 miliónů let a nachází se v závěrečném období formování planet, které jsou pravděpodobně hlavními „ostrovy“ života v planetárních soustavách.

Studie bude publikována v aktuálním Astrophysical Journal Letters. Autory jsou John Debes a Alycia Weinberger(ová) (Carnegie Institution's Department of Terrestrial Magnetism) a Glenn Schneider (University of Arizona), kteří použili infračervená pozorování ze spektrometru NICMOS na palubě HST (Near-Infrared Multi-Object Spectrometer).

Astronomové zjistili, že viditelné a infračervené spektrum rozptýleného světla prachového disku kolem hvězdy HR 4796A je velmi červené - tuto barvu způsobují složitější organické uhlíkové molekuly nazývané tholiny. Spektrum neodpovídá jiným červeným sloučeninám jako např. oxidu železitému.

Tholin netvoří atmosféru exoplanet, ale možná je předchůdcem „biomolekul“, které mohou vytvářet živé organismy. Byl objeven i ve Sluneční soustavě - v kometách a na měsíci Titanu (Saturn), kde dodává atmosféře načervenalý nádech a způsobuje její neprůhlednost. Toto je ale první studie o objevu tholinu mimo Sluneční soustavu.

„Donedávna bylo z rozptýleného světla obtížné zjistit složení prachového disku, proto objev tholinu představuje velký skok v našich znalostech,“ říká Debes.

HR 4796A leží ve vzdálenosti asi 220 světelných roků v souhvězdí Kentaura. Objev prachového disku v roce 1991 způsobil mezi astronomy rozruch, protože jsou přesvědčeni, že formující se planetární soustava byla „přistižena při činu“. Červený prach vzniká při srážkách malých těles, které se možná podobají kometám nebo planetkám v naší Sluneční soustavě. Protože na povrchu se nacházejí organické látky, mohou tyto planetesimály znamenat stavební kameny „života“ na některých planetách, které kolem hvězdy obíhají.

„Astronomové jsou právě na počátku hledání planet u hvězd, které se velmi odlišují od Slunce. HR 4796A je 2krát tak hmotná, téměř 2krát tak horká a 20krát svítivější než naše Slunce,“ říká Debes. „Studování tohoto systému poskytuje nová vodítka pro pochopení různých podmínek, v nichž vznikají planety a možná se tam může vyvinout i život.“

Snímek prachového disku kolem hvězdy HR 4796A pořízený v roce 1999 NICMOS/HST (vlevo). Centrální část je přezářena hvězdou. Vpravo - schéma systému. Pozůstatkem takového prstence v naší Sluneční soustavě je Kuiperův pás. Kredit: Smith, Schneider, Becklin a kol.

Úvodní obrázek:
Snímek hvězdy HR 4796A byl pořízen v blízkém infračerveném oboru spektra (NICMOS/HST). Aby vynikl slabý obraz červeného prachového disku, byla hvězda zastíněna. Vnitřní „díru“ prstencového disku pravděpodobně „vymetly“ obíhající planety. (Kredit: John Debes)

Zdroj: www.sciencedaily.com