Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

Družice Spitzer objevila vznikající planety u mrtvé hvězdy

pulsar_disk.jpg
Spitzerův kosmický dalekohled (Spitzer Space Telescope) poskytl nové důkazy, že se planety mohou vytvořit i z popela zaniklé hvězdy. Infračervený dalekohled Spitzer zkoumal okolí pulsaru, tj. pozůstatku po explodované hvězdě a zjistil, že pulsar je obklopen diskem z materiálu, vymrštěného v průběhu závěrečné fáze života umírající hvězdy. Plyn a prachové částice v tomto disku by se mohly nakonec slepit dohromady a vytvořit planety.

Je to vůbec poprvé, co astronomové objevili vhodný materiál pro vznik planet v okolí hvězdy, která zanikla v ohnivém výbuchu.

"Jsme ohromeni poznatkem, že proces formování planet se zdá být tak univerzální," říká Dr. Deepto Chakrabarty (Massachusetts Institute of Technology in Cambridge), hlavní autor tohoto výzkumu. "Pulsary vyzařují obrovské množství nabitých částic o vysokých energiích, a přesto v tomto krutém prostředí existuje disk, který se podobá mnoha jiným protoplanetárním diskům, které byly pozorovány kolem mladých hvězd, u nichž vznikají planety."

Článek o tomto objevu byl uveřejněn v dubnovém čísle časopisu Nature. Dalšími autory objevu jsou vedoucí týmu Zhongxiang Wang a David Kaplan, oba z Massachusetts Institute of Technology.

PSR_B1257+12.jpg

Tento objev také představuje chybějící kamínek ve skládačce, která vznikla v roce 1992, kdy Dr. Aleksander Wolszczan (Pennsylvania State University) objevil 3 planety, obíhající kolem pulsaru s názvem PSR B1257+12. Tyto planety, dvě velikosti Země, byly prvními planetami, objevenými mimo naši Sluneční soustavu. Astronomové od té doby hledají přímé důkazy toho, že se planety u pulsarů zrodily z materiálu disku, avšak až do dneška takový přímý důkaz neexistoval.

Pulsar, pozorovaný družicí Spitzer, má označení 4U 0142+61 a nachází se ve vzdálenosti 13 000 světelných let od Země v souhvězdí Cassiopea. Původně byl velkou jasnou hvězdou, jejíž hmotnost 10krát až 20krát převyšovala hmotnost Slunce. Tato hvězda se pravděpodobně "dožila" věku přibližně 10 miliónů roků, načež došlo ke kolapsu a před zhruba 100 000 roky explodovala jako supernova.

Určité množství materiálu hvězdy, které bylo vymrštěno při explozi, se usadilo v disku kolem pozůstatku rychle rotující hvězdy, označované jako pulsar. Observatoř Spitzer je schopna vystopovat "teplá" místa prachového disku na základě pátrání po infračerveném (tepelném) záření. Disk obklopuje pulsar 4U 0142+61 ve vzdálenosti přibližně 1 600 000 km a obsahuje materiál o hmotnosti 10krát převyšující hmotnost Země.

Pulsary jsou typem hvězd, které se vytvořily po explozi supernovy. Jejich název odráží charakteristický projev záření, které má pulsující charakter. Označujeme je také jako neutronové hvězdy, které mají neuvěřitelně velkou hustotu. Jejich hmotnosti se pohybují kolem 1,4 hmotnosti Slunce. Tato hmota je natěsnána do tělesa o průměru 15 až 20 km. Jedna čajová lžička materiálu neutronové hvězdy by vážila zhruba 2 miliardy tun. Pulsar 4U 0142+61 je rentgenový pulsar - jeho záření díky rychlé rotaci pravidelně pulsuje.

Jakákoliv planeta v okolí hvězdy by měla po zrození pulsaru spálený povrch, pokud by ovšem explozi supernovy přežila. Disk u pulsaru, objevený družicí Spitzer, může představovat první krok při vytváření nových, mnohem exotičtějších typů planetárních systémů, jejichž prvního zástupce objevil v roce 1992 Aleksander Wolszczan.

"V hledání přímých důkazů toho, že materiál kolem pulsarů je vhodný a schopný zformovat se do podoby disku, nacházím velké vzrušení. Vytvoření disku kolem pulsaru může být začátkem vzniku planet druhé generace," dodává Wolszczan.

Zdroj: spitzer.caltech a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »