Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dva bílí trpaslíci ve zběsilém tanci

Dva bílí trpaslíci ve zběsilém tanci

Umělecké ztvárnění dvojice navzájem se obíhajících bílých trpaslíků
Autor: Caltech/IPAC

Astronomové použili přístroj KPED (Kitt Peak Electron Multiplying CCD Demonstrator) na NSF’s Kitt Peak National Observatory k pozorování objektu ZTF J153932.16+502738.8, což je dvojice bílých trpaslíků, kteří kolem sebe obíhají a navzájem se zakrývají. Jeden oběh vykonají za doposud nejkratší známou oběžnou dobu. Tento binární systém se nachází ve vzdálenosti téměř 8 000 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Pastevce (Bootes). Jedná se zároveň o druhou nejrychlejší dvojici doposud pozorovaných bílých trpaslíků.

Binární systémy bílých trpaslíků s těsně přiléhajícími drahami jsou podle očekávání velmi silným zdrojem vyzařovaných gravitačních vln. Ačkoliv se předpokládá, že jsou relativně běžné, takovéto soustavy jsou obtížně pozorovatelné, zatím jich bylo detekováno pouze několik,“ poznamenávají astronomové.

Program ZTF (Zwicky Transient Facility) realizovaný na Caltech (California Institute of Technology) je nová přehlídka noční oblohy v současné době realizovaná na Kitt Peak National Observatory a Palomar Observatory, která by měla tento stav změnit.

ZTF J153932.16+502738.8 (zkráceně J1539) zahrnuje dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe v mimořádně krátké periodě 6,91 minuty! Jejich oběžné dráhy jsou tak blízko sebe, že bychom mohli celý binární systém umístit do prostoru, který odpovídá průměru planety Saturn ve Sluneční soustavě.

Když méně jasná hvězda prochází před jasnějším bílým trpaslíkem, zastiňuje většinu jeho světla a důsledkem je neustálé sedmiminutové blikání binárního systému, které můžeme v získaných datech vysledovat,“ říká hlavní autor studie Kevin Burdge, postgraduální student na Caltech.

Blízko obíhající bílí trpaslíci jsou předurčeni přibližovat se po spirále stále blíže k sobě a obíhat stále rychleji, přičemž sytém ztrácí energii vyzařováním gravitačních vln. „Časem tato dvojice bílých trpaslíků splyne v jeden objekt nebo bude lehčí bílý trpaslík pozvolna roztrhán hmotnější složkou,“ říká James Fuller, teoretický astrofyzik na Caltech. „Nejsme si jisti, co nastane v tomto případě, avšak objev většího množství takovýchto systémů nám může říci, jak často tyto hvězdy přežívají své vzájemné blízké setkání.“

Oběžná perioda v systému J1539 se podle předpovědi stane měřitelně kratší už během několika roků. Kevin Burdge se svými spolupracovníky byl schopen potvrdit předpověď ze zmenšování oběžných drah v důsledku obecné teorie relativity porovnáním jejich nových výsledků měření s archivními daty získanými v uplynulých deseti letech.

J1539 je vzácný klenot. Je pouze jedním z několika známých zdrojů gravitačních vln, na které se v budoucnu zaměří evropská kosmická mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna), jejíž start se očekává v roce 2034,“ říká Kevin Burdge.

Další záhada, na kterou astronomové v budoucnu očekávají odpověď, se týká teploty horkých bílých trpaslíků, která je nyní odhadována na 50 000 °C.

Tento bílý trpaslík je tak horký proto, že je zřejmě na počátku fáze „pojídání“ svého průvodce a přitahování materiálu směrem k sobě, což je proces, který vede k zahřívání materiálu na velmi vysokou teplotu. Avšak toto pojídání, které také označujeme termínem akrece, je obvykle spojeno s rentgenovým zářením, ale astronomové doposud žádné nepozorovali.

Je překvapující, že v této binární soustavě zatím nebylo pozorováno žádné rentgenové záření. Jednou z možností je, že akreční body na povrchu bílého trpaslíka – oblasti, kam dopadá hmota – jsou větší než bývá typické a důsledkem toho může být emise ultrafialového záření a viditelného světla místo rentgenového záření,“ dodává Kevin Burdge.

Objev byl popsán v článku publikovaném 25. 7. 2019 v časopise Nature.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ZTF J153932.16+502738.8, Dvojhvězda, Bílý trpaslík


10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesta

7.3. 2021; expozícia 49x30s, 1600ISO, Canon 350D+Pentacon 135/2.8@5.6;

Další informace »