Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Evropská družice XMM-Newton detekovala extra silnou erupci na trpasličí hvězdě

Evropská družice XMM-Newton detekovala extra silnou erupci na trpasličí hvězdě

Umělecké ztvárnění supererupce v oboru rentgenového záření na trpasličí hvězdě spektrální třídy L
Autor: ESA

Na základě dat z kamery EPIC (European Photon Imaging Camera) umístěné na palubě evropské rentgenové observatoře XMM-Newton astronomové detekovali vůbec poprvé mohutnou erupci v oboru rentgenového záření, jejíž zdrojem je mimořádně studená trpasličí hvězda spektrální třídy L. Trpasličí hvězda má označení 3XMM J033158.9-273925 (zkráceně J0331-27) a jedná se o nepatrnou hvězdu vzdálenou od Země 783 světelných roků. Během několika minut uvolnila více než 10× větší množství energie v porovnání s největšími erupcemi na Slunci.

Erupce jsou uvolňovány v případě, že se magnetické pole ve hvězdné atmosféře stane nestabilní a zhroutí se do jednodušší konfigurace. Při tomto procesu se uvolňuje velké množství energie, která v něm byla uložena. Toto explozivní uvolnění energie vytváří neočekávaná zjasnění – vzplanutí – a tak nová pozorování představují největší záhadu.

Jedná se o nejzajímavější část objevu, protože jsme neočekávali, že trpasličí hvězda spektrální třídy L si uchovává dostatečné množství energie v magnetických polích ke vzniku takové exploze,“ říká Beate Stelzer, astronomka na Institut für Astronomie und Astrophysik Tübingen a INAF – Osservatorio Astronomico di Palermo.

Energie může být uložena pouze v magnetickém poli hvězdy v podobě nabitých částic, které jsou také známy jako ionizovaná hmota a vytváří prostředí o vysoké teplotě. Jako trpasličí hvězda třídy L má však J0331-27 na hvězdu nízkou povrchovou teplotu – pouze 2 100 K v porovnání se zhruba 6 000 K na Slunci.

Astronomové se nedomnívají, že taková nízká teplota by byla schopna generovat dostatečné množství nabitých částic k nasycení tak velkého množství energie do magnetického pole. Tudíž záhadou je: jak je taková supererupce vůbec možná na tak malé hvězdě?

To je dobrá otázka. To vůbec nevíme – nikdo to neví,“ říká Beate Stelzer.

Porozumění podobnostem a odlišnostem mezi těmito novými – až doposud unikátními – supererupcemi na trpasličích hvězdách spektrální třídy L a dříve pozorovanými erupcemi detekovanými na všech vlnových délkách na hvězdách vyšší hmotnosti je nyní prioritou pro astronomické týmy. Avšak abychom to vyřešili, potřebujeme najít více podobných případů.

Hvězdy, které vzplanou častěji, uvolňují pokaždé méně energie, protože tito trpaslíci spektrální třídy L, jak se zdá, uvolňují energii velmi zřídka. Avšak potom nastane vskutku velká událost. Proč k tomu tak dochází, je stále otevřenou otázkou, která vyžaduje další zkoumání.

Objev supererupce na trpasličí hvězdě spektrální třídy L je velkou ukázkou výzkumu na základě archivních dat družice XMM-Newton, ukazujících obrovský vědecký potenciál této mise. Dívám se dopředu vstříc příštím překvapením,“ říká Norbert Schartel, vědecký pracovník ESA pro družici XMM-Newton.

Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 3XMM J033158.9-273925, Rentgenová erupce, Trpasličí hvězda


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »