Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Evropská družice XMM-Newton detekovala extra silnou erupci na trpasličí hvězdě

Evropská družice XMM-Newton detekovala extra silnou erupci na trpasličí hvězdě

Umělecké ztvárnění supererupce v oboru rentgenového záření na trpasličí hvězdě spektrální třídy L
Autor: ESA

Na základě dat z kamery EPIC (European Photon Imaging Camera) umístěné na palubě evropské rentgenové observatoře XMM-Newton astronomové detekovali vůbec poprvé mohutnou erupci v oboru rentgenového záření, jejíž zdrojem je mimořádně studená trpasličí hvězda spektrální třídy L. Trpasličí hvězda má označení 3XMM J033158.9-273925 (zkráceně J0331-27) a jedná se o nepatrnou hvězdu vzdálenou od Země 783 světelných roků. Během několika minut uvolnila více než 10× větší množství energie v porovnání s největšími erupcemi na Slunci.

Erupce jsou uvolňovány v případě, že se magnetické pole ve hvězdné atmosféře stane nestabilní a zhroutí se do jednodušší konfigurace. Při tomto procesu se uvolňuje velké množství energie, která v něm byla uložena. Toto explozivní uvolnění energie vytváří neočekávaná zjasnění – vzplanutí – a tak nová pozorování představují největší záhadu.

Jedná se o nejzajímavější část objevu, protože jsme neočekávali, že trpasličí hvězda spektrální třídy L si uchovává dostatečné množství energie v magnetických polích ke vzniku takové exploze,“ říká Beate Stelzer, astronomka na Institut für Astronomie und Astrophysik Tübingen a INAF – Osservatorio Astronomico di Palermo.

Energie může být uložena pouze v magnetickém poli hvězdy v podobě nabitých částic, které jsou také známy jako ionizovaná hmota a vytváří prostředí o vysoké teplotě. Jako trpasličí hvězda třídy L má však J0331-27 na hvězdu nízkou povrchovou teplotu – pouze 2 100 K v porovnání se zhruba 6 000 K na Slunci.

Astronomové se nedomnívají, že taková nízká teplota by byla schopna generovat dostatečné množství nabitých částic k nasycení tak velkého množství energie do magnetického pole. Tudíž záhadou je: jak je taková supererupce vůbec možná na tak malé hvězdě?

To je dobrá otázka. To vůbec nevíme – nikdo to neví,“ říká Beate Stelzer.

Porozumění podobnostem a odlišnostem mezi těmito novými – až doposud unikátními – supererupcemi na trpasličích hvězdách spektrální třídy L a dříve pozorovanými erupcemi detekovanými na všech vlnových délkách na hvězdách vyšší hmotnosti je nyní prioritou pro astronomické týmy. Avšak abychom to vyřešili, potřebujeme najít více podobných případů.

Hvězdy, které vzplanou častěji, uvolňují pokaždé méně energie, protože tito trpaslíci spektrální třídy L, jak se zdá, uvolňují energii velmi zřídka. Avšak potom nastane vskutku velká událost. Proč k tomu tak dochází, je stále otevřenou otázkou, která vyžaduje další zkoumání.

Objev supererupce na trpasličí hvězdě spektrální třídy L je velkou ukázkou výzkumu na základě archivních dat družice XMM-Newton, ukazujících obrovský vědecký potenciál této mise. Dívám se dopředu vstříc příštím překvapením,“ říká Norbert Schartel, vědecký pracovník ESA pro družici XMM-Newton.

Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: 3XMM J033158.9-273925, Rentgenová erupce, Trpasličí hvězda


17. vesmírný týden 2025

17. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »