Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Gejzír horkého plynu proudící z hvězdy

Herbig-Haro 110, HST/NASA
Herbig-Haro 110, HST/NASA
Hubbleův dalekohled zachytil novou podobu Herbig-Haro 110, kde gejzír horkého plynu proudí z právě zrozené hvězdy.

Přestože mají objekty typu Herbig-Haro množství různých tvarů, základní konfigurace je obvykle stejná - dva výtrysky horkého plynu v opačných směrech od vznikající hvězdy jsou vyvrhovány daleko do okolního vesmíru. Výtrysky zásobuje plyn z okolí vznikající hvězdy, kde se nachází disk z plynu a prachu. Když si disk kolem hvězdy představíme jako zásobník paliva a hvězdu jako gravitační motor, potom výtrysky jsou jakési oblaky výfukových plynů.

Složité struktury výtrysků u HH 110 i jiných Herbig-Haro objektů jsou způsobeny tím, že plyn není vystřelován do úplného vakua. V okolním prostředí je chladný mezihvězdný plyn a když do něj výtrysky horkého plynu naráží, dochází ke vzniku rázových vln, asi jako když se díváme na vlny u přídě lodi. Tyto obloukovité rázové vlny, které září díky velmi vysokým teplotám, jsou charakteristickým útvarem Herbig-Haro objektů.

Podle množství hmoty, která právě padá na hvězdu se pak uvolní i množství plynu do výtrysků. Tyto shluky hmoty, které ve výtrysku pozorujeme, se poté pomalu posouvají směrem pryč od hvězdy. Ačkoli skutečná rychlost plynu je zde tedy velmi vysoká, navenek se pohyb jeví jako pomalý, protože tyto objekty jsou také hodně veliké. Výtrysk na snímku má totiž asi půl světelného roku na délku. To je asi 5 biliónů kilometrů (30 000 krát od Země ke Slunci). Ze vzdáleností, z jakých se na tyto objekty díváme, se pohyb projeví až v řádu let, jak si můžete prohlédnout na dříve uveřejněném videu z jiného snímku HST.

Měřením aktuální rychlosti a pozice shluků ve výtrysku se dokáží astronomové vrátit v čase a mohou tak odhadovat, jaké podmínky panovaly v okolí hvězdy v době, kdy vznikly.

Zdroj:

NASA, ESA and the Hubble Heritage team (STScI/AURA)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Plyn, ESA, HST


1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter nad západním obzorem

Další informace »