Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST studoval hvězdu Betelgeuse

HST studoval hvězdu Betelgeuse

Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Alex Lobel z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, informovala na 203. setkání vědců American Astronomical Society v Atlantě o pozorování procesů v atmosféře obří hvězdy Betelgeuse pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST). Podařilo se přímo pozorovat žhavé plyny, které jsou vyvrhovány z bouřící hvězdné atmosféry na obrovské vzdálenosti, mnohem větší než bylo zatím pozorováno u jiných hvězd.

Souhvězdí Orion
Souhvězdí Orion
Betelgeuse je hvězda ze souhvězdí Orion, sedmá nejjasnější hvězda na severní polokouli. Jedná se o obří hvězdu, která je od Země vzdálena 425 světelných let. Patří mezi polopravidelné proměnné hvězdy - její jasnost kolísá přibližně od 0,4 do 0,9 magnitudy s periodou 5 až 6 let. Pomocí HST byla hvězda poprvé pozorována 3. 3. 1995 a byla pořízena vůbec první fotografie jejího povrchu, což je možné považovat za první fotografii kotoučku hvězdy (kromě Slunce). Povrch Betelgeuse je chladnější než povrch Slunce, její objem a hmotnost jsou mnohonásobně větší než u Slunce. Fotosféra (viditelný "povrch") Betelgeuse má přibližně stejný průměr, jako dráha planety Jupiter kolem Slunce.

Betelgeuse-1.jpg
Nová pozorování prostřednictvím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) na HST ukázala, že další vrstva atmosféry Betelgeuse, tzv. chromosféra, se prostírá do vzdálenosti asi 5krát větší, než je vzdálenost planety Neptun od Slunce. Chromosféra je vrstva atmosféry hvězdy, ležící mezi fotosférou a tzv. korónou. Pro porovnání chromosféra Slunce sahá do vzdálenosti asi 10 000 km od jeho viditelného "povrchu", koróna do vzdálenosti několika miliónů km.

Vědci nyní plánují pozorování i dalších obřích hvězd za účelem zjištění, zda i jejich chromosféry sahají do tak velkých vzdáleností.

Zdroj: harvard.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »