Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST studoval hvězdu Betelgeuse

HST studoval hvězdu Betelgeuse

Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Alex Lobel z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, informovala na 203. setkání vědců American Astronomical Society v Atlantě o pozorování procesů v atmosféře obří hvězdy Betelgeuse pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST). Podařilo se přímo pozorovat žhavé plyny, které jsou vyvrhovány z bouřící hvězdné atmosféry na obrovské vzdálenosti, mnohem větší než bylo zatím pozorováno u jiných hvězd.

Souhvězdí Orion
Souhvězdí Orion
Betelgeuse je hvězda ze souhvězdí Orion, sedmá nejjasnější hvězda na severní polokouli. Jedná se o obří hvězdu, která je od Země vzdálena 425 světelných let. Patří mezi polopravidelné proměnné hvězdy - její jasnost kolísá přibližně od 0,4 do 0,9 magnitudy s periodou 5 až 6 let. Pomocí HST byla hvězda poprvé pozorována 3. 3. 1995 a byla pořízena vůbec první fotografie jejího povrchu, což je možné považovat za první fotografii kotoučku hvězdy (kromě Slunce). Povrch Betelgeuse je chladnější než povrch Slunce, její objem a hmotnost jsou mnohonásobně větší než u Slunce. Fotosféra (viditelný "povrch") Betelgeuse má přibližně stejný průměr, jako dráha planety Jupiter kolem Slunce.

Betelgeuse-1.jpg
Nová pozorování prostřednictvím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) na HST ukázala, že další vrstva atmosféry Betelgeuse, tzv. chromosféra, se prostírá do vzdálenosti asi 5krát větší, než je vzdálenost planety Neptun od Slunce. Chromosféra je vrstva atmosféry hvězdy, ležící mezi fotosférou a tzv. korónou. Pro porovnání chromosféra Slunce sahá do vzdálenosti asi 10 000 km od jeho viditelného "povrchu", koróna do vzdálenosti několika miliónů km.

Vědci nyní plánují pozorování i dalších obřích hvězd za účelem zjištění, zda i jejich chromosféry sahají do tak velkých vzdáleností.

Zdroj: harvard.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »