Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Alex Lobel z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, informovala na 203. setkání vědců American Astronomical Society v Atlantě o pozorování procesů v atmosféře obří hvězdy Betelgeuse pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST). Podařilo se přímo pozorovat žhavé plyny, které jsou vyvrhovány z bouřící hvězdné atmosféry na obrovské vzdálenosti, mnohem větší než bylo zatím pozorováno u jiných hvězd.
Souhvězdí Orion
Betelgeuse je hvězda ze souhvězdí Orion, sedmá nejjasnější hvězda na severní polokouli. Jedná se o obří hvězdu, která je od Země vzdálena 425 světelných let. Patří mezi polopravidelné proměnné hvězdy - její jasnost kolísá přibližně od 0,4 do 0,9 magnitudy s periodou 5 až 6 let. Pomocí HST byla hvězda poprvé pozorována 3. 3. 1995 a byla pořízena vůbec první fotografie jejího povrchu, což je možné považovat za první fotografii kotoučku hvězdy (kromě Slunce). Povrch Betelgeuse je chladnější než povrch Slunce, její objem a hmotnost jsou mnohonásobně větší než u Slunce. Fotosféra (viditelný "povrch") Betelgeuse má přibližně stejný průměr, jako dráha planety Jupiter kolem Slunce.
Nová pozorování prostřednictvím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) na HST ukázala, že další vrstva atmosféry Betelgeuse, tzv. chromosféra, se prostírá do vzdálenosti asi 5krát větší, než je vzdálenost planety Neptun od Slunce. Chromosféra je vrstva atmosféry hvězdy, ležící mezi fotosférou a tzv. korónou. Pro porovnání chromosféra Slunce sahá do vzdálenosti asi 10 000 km od jeho viditelného "povrchu", koróna do vzdálenosti několika miliónů km.
Vědci nyní plánují pozorování i dalších obřích hvězd za účelem zjištění, zda i jejich chromosféry sahají do tak velkých vzdáleností.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek
„Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a