Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Společná fotografie účastníků 59. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Nad nimi se rozprostírá typická zatažená obloha.
Autor: Martin Mašek

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd. Autor: Martin Mašek
Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd.
Autor: Martin Mašek
Po seznámení s provozem hvězdárny a organizačními pokyny se účastníci mohli blíže seznámit při úvodním táboráku. Tady také mohli přednést své požadavky na program či požadavky a posléze začalo rozdělení pozorovacích pozic u hvězdárenských dalekohledů a příprava vlastních přístrojů praktikantů. Současně se podařilo zprovoznit dálkově ovládaný sekční dalekohled. Příprava proběhla, ale počasí z počátku nebylo příliš přívětivé. První noc vydrželo jasno tak do druhé hodiny ranní, tak se povedlo získat několik světelných křivek. Oproti loňskému praktiku letošek nebyl tak hektický z hlediska pozorovacích nocí, dalších se účastníci dočkali 27., 28. a 30. srpna. Celkem byly pouze dvě noci jasné po celou dobu až do svítání. 

Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách. Autor: Martin Mašek
Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách.
Autor: Martin Mašek
Dopolední a odpolední program byl doplněn přednáškami. Úvodní byla věnována základním informacím o proměnných hvězdách a tou nás provedla Kateřina Hoňková. O zpracování dat z pozorovaní novým programem Silicups popovídal v neděli Pavel Cagaš. Individuálně a v kuloárech se většinou hovořilo o zpracování dat pořízených CCD kamerami i o pozorovacích programech. O některých zaznělo i v samostatných přednáškách, jako například o novinkách v programu sledování eruptivních hvězd nebo o využívání robotického dalekohledu FRAM, o kterém popovídal Martin Mašek

Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy Autor: Martin Mašek
Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy
Autor: Martin Mašek
V návaznosti na pozorovací program eruptivních hvězd jsem požádal Stanislava Daniše o přednášku na téma základů magnetohydrodynamiky, které se zhostil nad míru výtečně včetně ukázkových pokusů z magnetismu, jak se na vysokoškolského učitele patří. V podobném duchu zazněla i přednáška o rentgenovém záření nejen ve vesmíru. Dalším přednášejícím na praktiku byl Ondra Pejcha, který ve svých povídáních zúročil několikaleté působení na zahraničních univerzitách a observatořích. Posluchače nadchli jeho astrocoffe, kde nás seznámil s nejnovějšími články z oblasti astronomie i přednáška na téma supernov a podobných transientů. Také nás zkoušel ze znalostí astronomických vzorců a nutil nás vážit vesmír v gramech a měřit v centimetrech, což je ve světě prý běžné :-) .

Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu Autor: Martin Mašek
Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu
Autor: Martin Mašek
Vzhledem k vývoji počasí během týdne došlo i na praktické ukázky využití a zpracování dat z robotických přehlídek, kterých se zhostil Martin Mašek. Například Filip Walter tímto způsobem doplňuje a upřesňuje elementy do CzeV katalogu z přehlídky ASASSN

I přes relativní nepřízeň počasí se podařilo získat zajímavá měření. Martin Mašek se svojí skupinou v západní kopuli se věnovali zanedbaným dvojhvězdám, jakou je například excentrická dvojhvězda s apsidálním pohybem V0731 Cep nebo DZ Cas. V zorném poli prvně jmenované se podařilo objevit novou proměnnou hvězdu typu delta Scuti, nyní vedenou pod označením CzeV1782 Cep. Dalšími dalekohledy byly sledovány další objekty, například eruptivní zákrytová dvojhvězda BX Tri, kde se pozorují i variace v O-C diagramu. Pravděpodobně je potvrzen jeden cyklus oběhu třetí hvězdy v systému s periodou kolem 6-ti let.

Závěr chci poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufáme, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

A nakonec se i občas dočkali Autor: Martin Mašek
A nakonec se i občas dočkali
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Proměnná hvězda, Nová proměnná hvězda, Praktikum SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »