Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Jak se pozorovalo na 59. praktiku pozorovatelů proměnných hvězd

Společná fotografie účastníků 59. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Nad nimi se rozprostírá typická zatažená obloha.
Autor: Martin Mašek

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd. Autor: Martin Mašek
Úvodní i závěrečné setkání u táboráku, kde se projednávali závažné otázky z oblasti proměnných hvězd.
Autor: Martin Mašek
Po seznámení s provozem hvězdárny a organizačními pokyny se účastníci mohli blíže seznámit při úvodním táboráku. Tady také mohli přednést své požadavky na program či požadavky a posléze začalo rozdělení pozorovacích pozic u hvězdárenských dalekohledů a příprava vlastních přístrojů praktikantů. Současně se podařilo zprovoznit dálkově ovládaný sekční dalekohled. Příprava proběhla, ale počasí z počátku nebylo příliš přívětivé. První noc vydrželo jasno tak do druhé hodiny ranní, tak se povedlo získat několik světelných křivek. Oproti loňskému praktiku letošek nebyl tak hektický z hlediska pozorovacích nocí, dalších se účastníci dočkali 27., 28. a 30. srpna. Celkem byly pouze dvě noci jasné po celou dobu až do svítání. 

Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách. Autor: Martin Mašek
Stanislav Daniš a jeho přednáška o magnetohydrodynamice nejen ve hvězdách.
Autor: Martin Mašek
Dopolední a odpolední program byl doplněn přednáškami. Úvodní byla věnována základním informacím o proměnných hvězdách a tou nás provedla Kateřina Hoňková. O zpracování dat z pozorovaní novým programem Silicups popovídal v neděli Pavel Cagaš. Individuálně a v kuloárech se většinou hovořilo o zpracování dat pořízených CCD kamerami i o pozorovacích programech. O některých zaznělo i v samostatných přednáškách, jako například o novinkách v programu sledování eruptivních hvězd nebo o využívání robotického dalekohledu FRAM, o kterém popovídal Martin Mašek

Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy Autor: Martin Mašek
Ondra Pejcha a jeho astrocoffe a supernovy
Autor: Martin Mašek
V návaznosti na pozorovací program eruptivních hvězd jsem požádal Stanislava Daniše o přednášku na téma základů magnetohydrodynamiky, které se zhostil nad míru výtečně včetně ukázkových pokusů z magnetismu, jak se na vysokoškolského učitele patří. V podobném duchu zazněla i přednáška o rentgenovém záření nejen ve vesmíru. Dalším přednášejícím na praktiku byl Ondra Pejcha, který ve svých povídáních zúročil několikaleté působení na zahraničních univerzitách a observatořích. Posluchače nadchli jeho astrocoffe, kde nás seznámil s nejnovějšími články z oblasti astronomie i přednáška na téma supernov a podobných transientů. Také nás zkoušel ze znalostí astronomických vzorců a nutil nás vážit vesmír v gramech a měřit v centimetrech, což je ve světě prý běžné :-) .

Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu Autor: Martin Mašek
Účastníci praktika marně vyhlížejí jasnou oblohu
Autor: Martin Mašek
Vzhledem k vývoji počasí během týdne došlo i na praktické ukázky využití a zpracování dat z robotických přehlídek, kterých se zhostil Martin Mašek. Například Filip Walter tímto způsobem doplňuje a upřesňuje elementy do CzeV katalogu z přehlídky ASASSN

I přes relativní nepřízeň počasí se podařilo získat zajímavá měření. Martin Mašek se svojí skupinou v západní kopuli se věnovali zanedbaným dvojhvězdám, jakou je například excentrická dvojhvězda s apsidálním pohybem V0731 Cep nebo DZ Cas. V zorném poli prvně jmenované se podařilo objevit novou proměnnou hvězdu typu delta Scuti, nyní vedenou pod označením CzeV1782 Cep. Dalšími dalekohledy byly sledovány další objekty, například eruptivní zákrytová dvojhvězda BX Tri, kde se pozorují i variace v O-C diagramu. Pravděpodobně je potvrzen jeden cyklus oběhu třetí hvězdy v systému s periodou kolem 6-ti let.

Závěr chci poděkovat hvězdárně ve Valašském Meziříčí za poskytnutí zázemí pro pořádání této akce a všem organizátorům, kteří se podíleli na přípravě praktika a též všem přednášejícím. Doufáme, že příští rok se opět s některými účastníky praktika setkáme na této či jiné akci Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet.

A nakonec se i občas dočkali Autor: Martin Mašek
A nakonec se i občas dočkali
Autor: Martin Mašek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Ladislav Šmelcer

Ladislav Šmelcer

Narozen v roce 1966 v Liberci, kde byl také zasažen astronomií již za raného mládí. Hlubšího vzdělání v astronomii se mu dostalo na pomaturitním studiu ve Valašském Meziříčí v letech 1988 - 1990. Prostředí se mu natolik zalíbilo, že na Hvězdárně Valašské Meziříčí pracuje od roku 1996 doposud. Hlavním jeho zájmem je fotometrie proměnných hvězd.

Štítky: Proměnná hvězda, Nová proměnná hvězda, Praktikum SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »