Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se rodí hvězda

Jak se rodí hvězda

Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Astronomové nedávno získali přesvědčivý důkaz existence hmoty, unikající po spirální dráze v podobě výtrysků (tzv. jetů), podobajících se fontánám, z velmi mladé, stále ještě se rodící hvězdy (protohvězdy). V důsledku spirálovitého pohybu tyto výtrysky pomáhají hvězdě při snižování rychlosti rotace, a tím ji umožní nadále „přibírat na váze“ přitahováním materiálu z obklopujícího akrečního disku. Část materiálu z akrečního disku je totiž místo pádu na povrch hvězdy vyvrhována do okolního prostředí v podobě dvou protilehlých výtrysků. Nová pozorování pomocí Submillimeter Array (SMA) ukazují, že vyvržený materiál rotuje kolem podélné osy výtrysku jako v „obráceném vodním víru“, čímž odnáší část momentu hybnosti soustavy a napomáhá tak hvězdě v jejím růstu.

„Teoretikové již dávno vědí, že hvězda snižuje při vzniku svoji rotaci,“ říká astronom Qizhou Zhang (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). „Nyní jsme získali důkazy, potvrzující tuto teorii.“

Jak se plynný vodík blíží k povrchu hvězdy, chuchvalce plynu jsou vyvrhovány od hvězdy ve směru kolmém na rovinu rotujícího disku, a to ve dvou protilehlých výtryscích. Jestliže tento plyn rotuje kolem podélné osy výtrysku, pak může odnést část momentu hybnosti rotující hvězdy, která tak zpomalí svoji rotaci.

Mezinárodní tým astronomů pozoroval pomocí radiového interferometru Submillimeter Array (SMA) objekt s označením Herbig-Haro 211 (HH 211), který se nachází v souhvězdí Persea, ve vzdálenosti asi 1000 světelných let od Země. HH 211 je bipolární jet, „cestující“ mezihvězdným prostorem nadzvukovou rychlostí. Stáří protohvězdy uprostřed pozorovaného útvaru je pouhých 20 000 let a její hmotnost dosahuje zhruba 6 % hmotnosti Slunce. V závěru svého vzniku může „dorůst“ až na hvězdu podobnou Slunci.

Astronomové získali jasný důkaz rotace plynů v bipolárním (protilehlém) výtrysku. Plynný materiál zde rotuje rychlostí více než 4800 km/h (tj. asi 1,3 km/s), zatímco od hvězdy je doslova vystřelen rychlostí větší než 320 000 km/h (89 km/s).

„HH 211 je v podstatě obrácený vír. Na rozdíl od vodního víru, v němž voda rotuje a vtéká do otvoru, v tomto kosmickém případě plyny rotují a vytékají jakoby z nějakého otvoru,“ vysvětluje Zhang. Do budoucna plánuje tým astronomů ještě detailnější a mnohem podrobnější výzkum objektu HH 211. Rovněž doufají, že objeví další protohvězdy s dvojicí protilehlých výtrysků.

Submillimeter Array (SMA) je radiový interferometr, skládající se z 8 antén o průměru 6 m, rozmístěných na základně větší než 500 m. Nachází se na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. V provozu je od konce roku 2003. Paul Ho, ředitel ASIAA (Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics) říká: „Mnohem výkonnější radiový interferometr se nyní buduje na severu Chile pod názvem ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array). Jedná se o výkonnější verzi interferometru SMA. Nový přístroj nám umožní přiblížit se k místům zrodu hvězd a pozorovat detailněji s větším rozlišením průběh vzniku hvězdy.“

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »