Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se rodí planety kolem dvojhvězdy

Jak se rodí planety kolem dvojhvězdy

Kompozitní snímek binárního hvězdného systému HD 142527
Autor: Andrea Isella/Rice University; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA získali nový detailní pohled na velmi rané etapy vzniku planet kolem dvojhvězd (binárních hvězdných systémů). Astronomové objevili pozoruhodnou oblast ve tvaru půlměsíce obsahující prach, která zřetelně postrádá jakýkoliv plyn. Útvar je pevně usazený ve vnějších oblastech protoplanetárního disku kolem dvojhvězdy. Závěry publikované ve zpravodaji AAAS poskytly nové pohledy na možnosti vzniku planet v binárních systémech.

Popis k úvodnímu obrázku: Kompozitní snímek binárního hvězdného systému HD 142527 na základě dat přijatých z radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) ukazuje charakteristický oblouk prachu (červená barva) a prstenec oxidu uhelnatého (modrá a zelená barva). Červený oblouk je bez volného plynu, z čehož vyplývá, že oxid uhelnatý „vymrznul“ a vytvořil vrstvy námrazy na zrníčkách prachu v tomto regionu. Astronomové předpokládají, že tato námraza zvyšuje šanci na vznik planet. Dvě tečky uprostřed obrázku představují hvězdy binárního systému.

Vědci se snaží pochopit, jak vznikají planety kolem dvojhvězd. Dřívější modely naznačovaly, že gravitační přetahovanou mezi dvěma hvězdami by byly mladé planety navedeny na eliptické dráhy, možná dokonce vymrštěny z jejich domovů nebo vyslány na kolizní dráhy, na kterých se srazí s některou z mateřských hvězd. Pozorovatelské důkazy nicméně odhalily, že planety ve skutečnosti vznikají a zachovávají si překvapivě stabilní dráhy kolem dvojhvězdy.

K lepšímu porozumění tomu, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se, astronomové použili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).  Získali nový detailní pohled na protoplanetární disk v okolí hvězdy HD 142527, což je ve skutečnosti dvojhvězda vzdálená od Země přibližně 450 světelných roků. Je součástí mladé skupiny hvězd známé jako Scorpius-Centaurus Association (asociace Scorpius-Centaurus).

Dvojhvězda HD 142527 obsahuje hlavní hvězdu s hmotností o něco více než dvojnásobek hmotnosti Slunce a menšího průvodce o třetinové hmotnosti Slunce. Hvězdy jsou od sebe vzdáleny přibližně 1,6 miliardy kilometrů – tj. nepatrně více, než je vzdálenost planety Saturn od Slunce. Dřívější výzkumy tohoto systému radioteleskopem ALMA odhalily překvapivé detaily týkající se struktury vnějšího a vnitřního disku.

Nové snímky z radioteleskopu ALMA odhalily dříve nepozorovatelné detaily o fyzikálních procesech, které usměrňují vznik planet v okolí tohoto a možná i v okolí mnoha dalších binárních systémů,“ říká Andrea Isella, astronom z Rice University v Houstonu, Texas.

Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527 Autor: B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527
Autor: B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Planety vznikají v rozsáhlých discích prachu a plynu, které obklopují mladé hvězdy. Malá prachová zrníčka a kapsy plynů se spojují dohromady vlivem gravitace, vytvářejí větší a větší shluky a nakonec asteroidy a planety. Jemným rozdílům v těchto procesech však stále dobře nerozumíme. Na základě studia širokého rozsahu protoplanetárních disků pomocí radioteleskopu ALMA astronomové doufají, že lépe porozumí podmínkám, které doprovázejí vznik planet v celém vesmíru.

Nové obrázky dvojhvězdy HD 142527 s vysokým rozlišením, které byly pořízeny radioteleskopem ALMA, ukazují široký eliptický prstenec kolem binárního systému. Disk začíná neuvěřitelně daleko od centrální hvězdy – přibližně 50 vzdáleností Země od Slunce, tj. 50 AU. Většina přítomných plynů obsahuje dvě formy oxidu uhelnatého (13CO a C18O). Výjimkou je zjevný nedostatek těchto plynů uvnitř obrovského oblouku prachu, který se rozprostírá téměř po celou třetinu oblouku kolem hvězdného systému.

Oblak prachu ve tvaru půlměsíce může být důsledkem gravitačních sil typických pro binární systém a může být rovněž klíčem ke vzniku planet, uvažuje Andrea Isella. Nedostatek volných plynů je možná důsledkem jejich vymrznutí a utváření tenkých vrstev ledu na zrníčkách prachu.

Teplota je tak nízká, že plyn se mění v led a ulpívá na zrníčkách prachu,“ vysvětluje Andrea Isella. „Tento proces pravděpodobně zvyšuje schopnost zrníček prachu spojovat se dohromady a vytvářet silné katalyzátory pro vznik planetesimál a posléze planet.“

Popis k druhému obrázku: Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527 na základě dat z Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA). Kresba ukazuje typický oblouk prachu (červená barva) zasazený do protoplanetárního disku. Červený oblouk neobsahuje plyn, z čehož vyplývá, že oxid uhelnatý „vymrznul“ a vytvořil vrstvy námrazy na zrníčkách prachu v tomto regionu. Astronomové předpokládají, že tato námraza zvyšuje šanci na vznik planet. Dvě tečky uprostřed obrázku představují hvězdy binárního systému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HD 142527, Dvojhvězda, Vznik planety


44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »