Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Jarní seminář o zpracování astronomických dat

Přímé spektrum exoplanety - eso 02/2010

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, tentokrát ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR, pořádá jarní seminář/workshop zaměřený na zpracování astronomických dat. Seminář proběhne o víkendu 29. 4. - 1. 5. 2016 na hvězdárně v Ondřejově. Účastníci workshopu se seznámí s metodami dávkového zpracování fotometrických dat; s programem PHOEBE pro modelování světelných křivek; a také s jednoduchou metodou měření radiálních rychlostí ve spektrech dvojhvězd. Součástí semináře bude také představení nového pozorovacího projektu eruptivních dvojhvězd. V případě jasné oblohy budou mít účastníci jedinečnou možnost se zapojit do pozorování na ondřejovském 65 cm dalekohledu.

Seminář je vhodný zejména pro pozorovatele, kteří již nějaká vlastní data napozorovali a chtějí se dozvědět o dalších možnostech a postupech zpracování, ale také pro studenty astronomie a nadšence, kteří si rádi osvojují nové znalosti. Seminář se budeme snažit přizpůsobit zájmům účastníků a jejich vstupním znalostem.

Témata semináře

Vlastní příspěvky účastníků jsou velmi vítány! Pokud chcete na semináři vystoupit s vlastním tématem, prosíme, uveďte to v přihlášce, kterou odešlete nejpozději do 10. 4. 2016. Konkrétní podoba programu bude upřesněna po tomto datu.

Na semináři jsme si pro Vás připravili níže uvedená témata. 

Python pro fotometrii

Představení užitečných knihoven programovacího jazyka Python, pomocí kterých je možné účinně provádět dávkovou fotometrii velkého množství snímků. Zájemci obdrží kompletní sadu skriptů, které budou moci využívat pro zpracování vlastních dat. V rámci workshopu budou vysvětleny základy programování v jazyce Python a hlavní principy fotometrických algoritmů tak, aby účastníci byly sami schopni využívat Python pro účely zpracování astronomických dat.

Úvod do PHOEBE

Účastníci workshopu se seznámí se základními principy modelování světelných křivek v programu PHOEBE a sami si zkusí vytvořit fyzikální model vybrané zákrytové proměnné hvězdy.

Spektra dvojhvězd - Měření radiálních rychlostí

Analýzou spekter dvojhvězd můžeme určit mnoho fyzikálních vlastností těchto systémů. Jednou z metod spektrální analýzy je určení radiálních rychlostí z dopplerovských posuvů spektrálních čar. Jsou-li ve spektru patrné čáry obou složek systému, pak pokud známe inklinaci (např. z fotometrie), můžeme měřením radiálních rychlostí určit hmotnosti obou složek dvojhvězdy a hlavní poloosy jejich drah. Účastníci workshopu se seznámí se základními principy měření radiálních rychlostí ze spekter dvojhvězd a sami si vyzkouší jejich měření zrcadlovou metodou.

Spektroskopie eruptivních dvojhvězd - GJ 3236 Cas

Fotometrie eruptivních hvězd přináší zajímavé výsledky o fyzice těchto objektů. Porovnání aktivity hvězd podobných Slunci a trpasličích hvězd může dát odpověď na otázku existence tzv. supererupcí, které by mohli nastat i na Slunci. Aktivita hvězd se prozrazuje také přítomností velkých skupin skvrn, které se dají odhalit i z fotometrických dat. Cílem spektroskopie má být potvrzení přítomnosti hvězdných skvrn na povrchu trpasličích hvězd. Přítomnost skvrn je možné prokázat pozorováním profilu čáry CaII (854,2 nm), případně H-alfa, kdy v případě přítomnosti hvězdných skvrn se má projevit mělčím profilem čáry.

DOPLŇKOVÝ PROGRAM - POZOROVÁNÍ A EXKURZE

Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Noční obloha nad kopulí 65cm dalekohledu v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
V případě zatažené oblohy proběhne večerní exkurze do kopule 65cm dalekohledu (viz plánek - budova 22), na kterém se pozorují proměnné hvězdy a planetky z programu Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu UK v Praze. Za jasné oblohy se budou moci účastníci semináře seznámit s pozorováním na tomto dalekohledu (v jednu chvíli se do kopule vejdou max 3 - 4  lidi) a po domluvě je možné si i něco vlastního napozorovat! 

Protože je obloha v Ondřejově nádherná a stojí za vidění, účastníci se mohou osmělit dovést i vlastní pozorovací náčiní pro potěchu oka. Pozorování pak proběhne na louce mezi seminární místností a kopulí 65cm dalekohledu.

V sobotu či neděli (bude upřesněno) proběhne pod taktovkou Pavla Suchana exkurze do historické části Ondřejova, navštívíme muzeum a kopuli 2-m Perkova dalekohledu.

PŘIHLÁŠKY

Deadline přihlášek pro účastníky, kteří budou chtít ukázat některé vlastní postupy zpracování dat nebo přednést přednášku, je 10. 4. 2016. Přednášky a přihlášena témata budou zveřejňovány postupně. Konečný termín pro příjem přihlášek je 24. 4. 2016PŘIHLÁŠKA.

Cena semináře

100 Kč členové SPHE ČAS, 200 Kč nečlenové (za poplatek bude zaplaceno drobné občerstvení na semináři). 

Doprava

Seminář se bude konat v seminární místnosti AÚ, která se nachází v blízkosti 65 cm dalekohledu (viz plánek - budova 23), vizte GPS souřadnice (49°54'55.924"N, 14°46'47.105"E) či mapu

Autem
Vizte GPS. 

Hromadná doprava:
Nejlepší cesta z hlavního nádraží v Praze, či aut. nádraží na Florenci je metrem C do stanice Háje, odkud jede autobus 383 přímo do Ondřejova. Podrobnější popis: Ve stanici Háje se dejte směrem na Uhříněves. Po výstupu z podchodu metra dále doprava na nejvzdálenější zastávku. Nejblíže AÚ je zastávka Ondřejov, U Pily (na znamení), ale v případě, že si budete chtít nakoupit zásoby jídla, vystupte raději až na Ondřejov, náměstí, což je o jednu zastávku dále. Dále pokračujte pěšky pořád do kopce ve směru ukazatelů “Astronomický ústav AV ČR”. 

Na kole:
Ondřejovem prochází pěkné cyklotrasy Ladova kraje.


Ubytování

Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově Autor: Martin Mašek
Přednáška v seminární místnosti v Ondřejově
Autor: Martin Mašek
Účastníci semináře mají možnost využít tři možnosti ubytování:

Snížený komfort: Přespání ve vlastním spacáku přímo v prostorách seminární místnosti. Přespání je zdarma. V budově je jedna sprcha a záchod. Protože kolektivní spaní je vždy zvukově dobrodružné, účastníkům, kteří budou přespávat v seminární místnosti, budou při registraci rozdány špunty do uší.

Vyšší komfort: Ve čtyřlůžkovém pokoji (2 palandy) ve vile Leonoře v areálu AÚ. 160 Kč/os/noc. Pouze pro první čtyři účastníky! Tato místa jsou primárně určena pro účastníky, kteří preferují pohodlnější ubytování a nepřijedou na workshop autem. 

Nejvyšší komfort: Přímo v Ondřejově se nenachází žádný penzion. Účastníci si mohou zařídit ubytování v některém z penzionů okolních obcí, viz okolní penziony. Tato varianta je vhodná pro nejnáročnější účastníky s vlastním autem.


Stravování

Kromě drobného občerstvení v průběhu semináře se budou účastnit stravovat sami. V seminární místnosti je možno využít skromnou kuchyňku (vařič, lednice), ale pro jistotu si nádobí vezměte vlastní (hrneček, talíř, příbor). K dispozici určitě budou plastové kelímky, plastové lžičky a pár hrnců. Přímo v Ondřejově na náměstí se nachází dva obchůdky s potravinami přímo naproti zastávky Ondřejov-náměstí, ze směru od Prahy:

Potraviny: pátek otevřeno do 17:00, sobota do 11:30, neděle zavřeno.
Večerka: pátek otevřeno do 19:00, sobota a neděle do 17:00.

Na ondřejovském náměstí je také možné využít oblíbenou restauraci Pietro a v nedalekých Husicích (pár minut autem) se nachází tématická restaurace U Šejků ve stylu Ladových obrázků.  

Upozornění

Mějte prosím na paměti, že se semináře/workshopy pořádané SPHE ČAS konávají při mnohem skromnějších podmínkách, než například listopadové konference. Vzhledem k tomu, že bude řada účastníků přespávat přímo v seminární místnosti, může se do neděle místo činu proměnit v překážkovou dráhu :-) 

Kontakt

K. Hoňková a J. Juryšek
+420 604 379 886, +420 607 256 949
nadseni.promenari@astronomie.cz

Srdečně se na všechny  zájemce těšíme!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Jakub Juryšek

Ing. Jakub Juryšek (* 1989 v Ostravě), je aktivní pozorovatel zákrytových proměnných hvězd. K jeho vášni jej přivedla první fotometrická měření v letech 2011-2012 na tehdejší Hvězdárně a Planetáriu Johanna Palisy. Nyní svá pozorování provádí jako operátor dalekohledu FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR a také pozoruje s dalekohledy BOOTES 1A/2, provozované IAA-CSIC. Vystudoval astrofyziku na Slezské univerzitě v Opavě a současně biomedicínské inženýrství na VŠB v Ostravě. Spolu s opavskými kolegy se dosud věnuje studiu oscilací akrečních disků neutronových hvězd. Nyní studuje astronomii a astrofyziku na MFF UK a zabývá se především zákrytovými dvojhvězdami se změnou oběžné roviny. Od roku 2014 je členem výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a podílí se na organizaci každoroční Astronomické expedice v Úpici.

Štítky: Proměnná hvězda, Sekce pro děti a mládež ČAS, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, Nová proměnná hvězda


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »