Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jarní seminář pro pozorovatele proměnných hvězd “Z kopulí proměnářů”

Jarní seminář pro pozorovatele proměnných hvězd “Z kopulí proměnářů”

Přednáška na jarním semináři Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Jarní semináře pořádané SPHE ČAS mají svou dlouholetou tradici. V posledních letech se konaly v Ondřejově a byly zaměřené na možnosti různorodého zpracování dat. V letošním roce měníme nejen místo, ale lehce pozměníme i zaměření. Poprvé se sejdeme v Havlíčkově Brodě, kde se na ZŠ Nuselská nachází moderně vybavené Přírodovědné centrum s planetáriem. Seminář proběhne ve dnech 15. - 17. 5. 2020.

Seminář budeme letos koncipovat jako moderovanou besedu s přednáškami, které se budou převážně týkat pozorovacích stanovišť a jejich technických řešení. Název semináře “Z kopulí proměnářů” navazuje na pozastavený stejnojmenný článkový cyklus a zároveň je předstupněm v jeho pokračování. Důraz budeme věnovat nejen způsobu vzdáleně řízených pozorování, ale prostor dostanou i pozorování in situ na balkonech či terasách, pozorování s přenosnými montážemi a netradiční ovládání v kopulích hvězdáren. 

Kdy: Víkend 15. - 17. 5. 2020
Kde: Přírodovědné centrum a planetárium ZŠ Nuselská v Havlíčkově Brodě

Seminář SPHE Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Seminář SPHE
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Přednášky či lépe ukázky i z jiných témat (například zpracování dat, novinky v oboru) jsou také vítány!

Bude se jednat o víkend plný technické inspirace a představením toho, co lze uvedenými sestavami pozorovat a jaké jsou hlavní cíle pozorovatelů. Velmi přínosné budou i praktické ukázky pozorovacích setupů či technologií. 

Program semináře bude založen na Vašich PŘIHLÁŠKÁCH, které prosím zasílejte do 3. 5. 2020 v případě, že máte v plánu představit Váš příspěvek. 

Ostatní účastníci mohou svou přihlášku zaslat až do 10. 5. 2020. 

Doplňkový program


Pozorování a exkurze
Možnosti pozorování na terase Přírodovědného centra, exkurze v Planetáriu budou domluveny. 

Večerní grilování a posezení
Tradičně proběhne v sobotu (a možná i v pátek) grilování masa s ochutnávkou vybraných vín či pivních moků. 

Praktické informace

Přihlášky 
ZDE - Konečný termín pro příjem přihlášek je 3. 5. 2020 pro aktivní účastníky a 10. 5. 2020 pro pasivní účastníky. 

Cena
200 Kč, platba poplatku proběhne na místě. 

Ubytování
Pro účastníky je možnost přespání zdarma ve spacáku v tělocvičně nedalekého gymnázia (< 1 km), kde jsou k dispozici sprchy a toalety.

Ostatní účastníci si mohou zvolit z nedalekých penzionů či AirBnb

Stravování
Občerstvení semináře bývá realizováno stylem “co kdo přinese na stůl”. Organizátoři z vybraného poplatku zajišťují občerstvení v průběhu semináře, kávu/čaj, balené vody či džusy. Na sobotní večer zajistíme také maso/vegetariánské varianty pro elektrické grilování. K dobré náladě bude k dispozici i český pivovar či lahodný Znovín. Nádobí si vezměte, prosím, vlastní (hrneček, talíř, příbor), abychom minimalizovali jednorázový odpad. 

Sobotní oběd a páteční večeře budou ještě upřesněny, ale bývají v režii účastníků, případně jako organizovaná akce. 

Parkování
Parkovat se dá na příjezdové cestě k Přírodovědnému centru a ti, kteří budou spát v tělocvičně gymnázia, budou moci parkovat přímo v areálu gymnázia. 
Kontakt

Srdečně se na všechny zájemce těší,
K. Hoňková a výkonný výbor SPHE ČAS
Mobil: +420 604 379 886 (Pokud Vám hovor nevezmu, napište spíše SMS a zavolám vám zpět. Cizí čísla málokdy vezmu.)
E-mail: katerina.honkova@astronomie.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Seminář SPHE, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »