Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolem proměnné hvězdy AB Aur vznikají planety

Kolem proměnné hvězdy AB Aur vznikají planety

Plyno-prachová obálka AB AurExistují hvězdy, které mění svojí jasnost, protože je čas od času zakryje některý z oblaků plynu a prachu, jenž je obklopují. Tyto proměnné hvězdy se označují jako "typu T Tauri" podle své nejznámější představitelky.

Jde o hvězdy velmi mladé na počátku svého vývoje. Také naše Slunce kdysi zřejmě bylo takovou proměnnou hvězdou. Z oblaků kolem něj pak vznikly planety a vyvinuly se až do podoby, kterou známe dnes.Proměnná hvězda AB Auriga, patří mezi takováto mladá slunce, kolem kterých se formují potenciální planety. V oblasti souhvězdí Vozky a Býka existuje rozsáhlá "líheň" nových hvězd. Známe jich již stovky, ostatně i zmíněná T Tau do ní patří.

Snímek HST ukazuje ve velkém detailu vnitřní oblasti disku plynu a prachu obklopujících proměnnou hvězdu AB Aur. Hvězda je vzdálena od Země 469 světelných let a její stáří lze odhadnout na 2 až 4 miliony let. Spirálovitý disk je velmi rozsáhlý, třicetkrát větší než rozměr naší sluneční soustavy. Podle struktury plyno-prachového disku, ve které ještě nejsou patrné výrazné zhuštěniny, je tvorba planet v samém počátku.

Poloha AB Aur na obloze

Hvězdu, jak již název říká, nalezneme v souhvězdí Vozky (latinsky Auriga - odtud zkratka Aur). V tomto ročním období je souhvězdí vidět na obloze již večer. Ke spatření AB Aur nám stačí větší triedr, protože jasnost proměnné hvězdy se pohybuje v rozmezí 6,9 až 8,4 magnitud.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.

Další informace »