Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Kosmický prach se formuje při explozích supernov

Vznikající kosmický prach v důsledku rázové vlny při explozi supernovy
Autor: Cardiff University

Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.

Až doposud měli astronomové jen malé znalosti o tom, proč existuje tak velké množství prachu v mezihvězdném prostoru. Z teoretických odhadů vyplývá, že by měl při explozích supernov zaniknout.

Exploze supernovy je událost, která nastává při náhlé smrti hvězdy a je jednou z nejvíce energetických událostí ve vesmíru vytvářejících rázovou vlnu, která ničí téměř všechno, co jí stojí v cestě. Přesto při novém výzkumu publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byl pozorován přežívající kosmický prach v okolí nejbližší supernovy 1987A.

Stratosférická létající observatoř SOFIA Autor: NASA
Stratosférická létající observatoř SOFIA
Autor: NASA
Vědci z NASA použili k pozorování vědeckou létající observatoř SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), která detekovala kosmický prach ve výrazných prstencích, které se vytvořily jako součást exploze supernovy 1987A.

Z výsledků pozorování vyplývá, že zde dochází k prudké produkci kosmického prachu uvnitř prstenců, což vedlo vědecký tým k představě, že prach může být ve skutečnosti znovu vytvářen po jeho zničení bezprostředně po průchodu rázové vlny.

Tato představa – kdy prostředí po průchodu rázové vlny může být vhodné k vytvoření nebo k přetvoření prachu – nebyla nikdy dříve zvažována a může být rozhodující pro plné pochopení, jak je kosmický prach ničen a znovu vytvářen.

Již víme o pozvolna se pohybujícím prachu v srdci supernovy 1987A,“ říká Mikako Matsuura, hlavní autorka článku ze School of Physics and Astronomy. „Vznikl z těžkých prvků vytvořených v jádru umírající hvězdy. Avšak pozorování pomocí létající observatoře SOFIA nám říkají něco naprosto nového.“

Částice kosmického prachu mohou být zahřáty z desítek na stovky stupňů, což vede k tomu, že vyzařují v oboru infračerveného záření a milimetrových vln. Pozorování emise prachu v oblasti milimetrových vln může být uskutečněno pomocí pozemských teleskopů. Nicméně pozorování v oboru infračerveného záření je téměř nemožné kvůli interferenci v důsledku přítomnosti vodní páry a oxidu uhličitého v zemské atmosféře.

Protože se observatoř SOFIA nacházela při pozorování nad většinou „překážejících“ molekul, poskytuje přístup k části infračerveného záření, které není dostupné při sledování ze zemského povrchu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] cardiff.ac.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Létající observatoř SOFIA, Supernova 1987A, Exploze supernovy


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »