Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nedávno zrozený magnetar

Nedávno zrozený magnetar

Představa, jak z povrchu magnetaru uniká záblesk energie
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger

Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy. A vědci možná nyní objevili jeden právě zrozený.

S neutronovými hvězdami se setkáváme v případě zániku velmi hmotných hvězd, jejichž jádro se nezhroutí do podoby černé díry. Při explozi hvězdy jako supernova zde po sobě zanechá kromě oblaku hmoty také rychle rotující zbytek s velmi silným magnetickým polem. Tyto podivuhodné hvězdy byly objeveny jako pulsary v roce 1967 (objev učinila Jocelyn Bellová Burnellová, která za něj paradoxně nakonec neobdržela Nobelovu cenu). Neutronové hvězdy vysílají úzce zaměřené svazky záření, které když zasáhnou Zemi, pozorujeme rychle po sobě jdoucí pulsy. Rotace těchto hvězd je bláznivě vysoká a někdy jde až nad 1000 otáček za sekundu.

Neutronové hvězdy mají vysokou hustotu, ale není to jen díky složení, které by podle názvu implikovalo, že obsahují pouze neutrony. V podpovrchových vrstvách je hustota zhruba miliardkrát nižší, než v jádru, kde se opavdu dá hovořit o téměř čisté neutronové hmotě a možná i něčem exotičtějším, co neumí astronomové přesně namodelovat. U povrchu se setkáme i s protony a elektrony a je zde jakási krusta, která je narušována hvězdotřesením, při kterém je uvolňována přebytečná energie.

Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton Autor: ESA
Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton
Autor: ESA
V případě magnetarů pak hovoříme o neutronové hvězdě s velmi silným magnetickým polem, jaké nemají žádné jiné objekty v nám známém vesmíru (stomilionkrát silnější, než magnety vyráběné lidmi). Tyto hvězdy rotují extrémně rychle a časem ztrácejí na rychlosti rotace vlivem uvolňování energie mj. skrze ono magnetické pole.

2. března 2020 vědci zaznamenali záblesk gama pomocí družice Swift (Neil Gehrels Swift Observatory) s označením J1818.0-1607. Následná pozorování provedly evropská XMM-Newton a americká NuSTAR. Z pozorování vyplynulo, že za zábleskem stojí neutronová hvězda, mladý magnetar. Pokud jsou představy astronomů správné, pak by tento měl být starý jen 240 let! Pro představu, nachází se asi 15 000 světelných roků od nás směrem do souhvězdí Střelce, takže údaj o jeho stáří lze chápat i tak, že my jej takto mladý pozorujeme, zatímco ve skutečnosti už má za sebou pěkných pár tisíc let života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universetoday, Nalezen mladý magnetar
[2] Aldebaran, Neutronové hvězdy
[3] Astro.cz, Nejrychleji rotující neutronová hvězda



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magnetar, Neutronová hvězda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »