Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nedávno zrozený magnetar

Nedávno zrozený magnetar

Představa, jak z povrchu magnetaru uniká záblesk energie
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. Wiessinger

Představte si objekt tak bizarní, že rotuje rychleji než kuchyňský mixér, hmota v něm je tak hustá, že její množství o velikosti zrnka písku by vážilo tisíce tun a magnetické pole je tak silné, že neznáme ve vesmíru nic, co by mu konkurovalo. To je magnetar. Speciální případ neutronové hvězdy. A vědci možná nyní objevili jeden právě zrozený.

S neutronovými hvězdami se setkáváme v případě zániku velmi hmotných hvězd, jejichž jádro se nezhroutí do podoby černé díry. Při explozi hvězdy jako supernova zde po sobě zanechá kromě oblaku hmoty také rychle rotující zbytek s velmi silným magnetickým polem. Tyto podivuhodné hvězdy byly objeveny jako pulsary v roce 1967 (objev učinila Jocelyn Bellová Burnellová, která za něj paradoxně nakonec neobdržela Nobelovu cenu). Neutronové hvězdy vysílají úzce zaměřené svazky záření, které když zasáhnou Zemi, pozorujeme rychle po sobě jdoucí pulsy. Rotace těchto hvězd je bláznivě vysoká a někdy jde až nad 1000 otáček za sekundu.

Neutronové hvězdy mají vysokou hustotu, ale není to jen díky složení, které by podle názvu implikovalo, že obsahují pouze neutrony. V podpovrchových vrstvách je hustota zhruba miliardkrát nižší, než v jádru, kde se opavdu dá hovořit o téměř čisté neutronové hmotě a možná i něčem exotičtějším, co neumí astronomové přesně namodelovat. U povrchu se setkáme i s protony a elektrony a je zde jakási krusta, která je narušována hvězdotřesením, při kterém je uvolňována přebytečná energie.

Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton Autor: ESA
Mladá neutronová hvězda, magnetar, na snímku XMM-Newton
Autor: ESA
V případě magnetarů pak hovoříme o neutronové hvězdě s velmi silným magnetickým polem, jaké nemají žádné jiné objekty v nám známém vesmíru (stomilionkrát silnější, než magnety vyráběné lidmi). Tyto hvězdy rotují extrémně rychle a časem ztrácejí na rychlosti rotace vlivem uvolňování energie mj. skrze ono magnetické pole.

2. března 2020 vědci zaznamenali záblesk gama pomocí družice Swift (Neil Gehrels Swift Observatory) s označením J1818.0-1607. Následná pozorování provedly evropská XMM-Newton a americká NuSTAR. Z pozorování vyplynulo, že za zábleskem stojí neutronová hvězda, mladý magnetar. Pokud jsou představy astronomů správné, pak by tento měl být starý jen 240 let! Pro představu, nachází se asi 15 000 světelných roků od nás směrem do souhvězdí Střelce, takže údaj o jeho stáří lze chápat i tak, že my jej takto mladý pozorujeme, zatímco ve skutečnosti už má za sebou pěkných pár tisíc let života.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universetoday, Nalezen mladý magnetar
[2] Aldebaran, Neutronové hvězdy
[3] Astro.cz, Nejrychleji rotující neutronová hvězda



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Magnetar, Neutronová hvězda


42. vesmírný týden 2024

42. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 10. do 20. 10. 2024. Měsíc bude v úplňku, potká Saturn a Neptun a v sobotu je téměř v Plejádách. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní obloze je jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX dostala povolení k opětovným startům raket Falcon 9 a v sobotu dostala náhle povolení také k 5. testu Super Heavy Starship, čehož hned v neděli náležitě využila. Přepisuje se historie, když raketový stupeň dosedl zpět na startovní věž. Před 35 lety se k Jupiteru vydala sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa S3 Atlas

Viditelná pouhým okem těsně před vstupem hlavy komety do pásu oblačnosti.

Další informace »