Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

masivni dvojhvezda.jpg
Ve vzdálenosti přibližně 20 000 světelných let, v souhvězdí Lodního kýlu, kolem sebe krouží dvě masívní hvězdy, podobně jako dva zápasníci sumo při vzájemném souboji. Jejich hmotnosti jsou úctyhodné: převyšují 83krát, respektive 82krát hmotnost našeho Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají za 3,7 dne, přičemž se nacházejí téměř v těsném dotyku. Společně s jejich vysokou teplotou to vede k bouřlivému uvolňování intenzivního hvězdného větru.

Na výzkumu dvojhvězdy se podílel mezinárodní tým astronomů, mezi nimi i Alceste Z. Bonanos a Krzysztof Z. Stanek (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). K upřesnění svých pozorování si vyžádali přesná fotometrická měření v rámci polského projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment). Vedoucím projektu OGLE je Andrzej Udalski z varšavské univerzity. Pozorování se uskutečnila v průběhu 17 nocí (od 1. 5. 2004) pomocí polského dalekohledu o průměru 1,3 m na observatoři Las Campanas v Chile. Z charakteru změn jasnosti bylo zjištěno, že obě složky dvojhvězdy WR20a se navzájem zakrývají.

Dvojhvězda WR20a je součástí hvězdokupy Westerlund 2 v souhvězdí Lodního kýlu. Tvoří ji dvě horké mladé Wolf-Rayetovy hvězdy, které jsou ve vesmíru mimořádně vzácné - především proto, že doba jejich "života" je velice krátká. Efektivní teploty obou hvězd se pohybují kolem 40 000 K, jejich poloměry byly odhadnuty zhruba na 20 poloměrů Slunce.

Zdroj: cfa-www.harvard.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »