Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

masivni dvojhvezda.jpg
Ve vzdálenosti přibližně 20 000 světelných let, v souhvězdí Lodního kýlu, kolem sebe krouží dvě masívní hvězdy, podobně jako dva zápasníci sumo při vzájemném souboji. Jejich hmotnosti jsou úctyhodné: převyšují 83krát, respektive 82krát hmotnost našeho Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají za 3,7 dne, přičemž se nacházejí téměř v těsném dotyku. Společně s jejich vysokou teplotou to vede k bouřlivému uvolňování intenzivního hvězdného větru.

Na výzkumu dvojhvězdy se podílel mezinárodní tým astronomů, mezi nimi i Alceste Z. Bonanos a Krzysztof Z. Stanek (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). K upřesnění svých pozorování si vyžádali přesná fotometrická měření v rámci polského projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment). Vedoucím projektu OGLE je Andrzej Udalski z varšavské univerzity. Pozorování se uskutečnila v průběhu 17 nocí (od 1. 5. 2004) pomocí polského dalekohledu o průměru 1,3 m na observatoři Las Campanas v Chile. Z charakteru změn jasnosti bylo zjištěno, že obě složky dvojhvězdy WR20a se navzájem zakrývají.

Dvojhvězda WR20a je součástí hvězdokupy Westerlund 2 v souhvězdí Lodního kýlu. Tvoří ji dvě horké mladé Wolf-Rayetovy hvězdy, které jsou ve vesmíru mimořádně vzácné - především proto, že doba jejich "života" je velice krátká. Efektivní teploty obou hvězd se pohybují kolem 40 000 K, jejich poloměry byly odhadnuty zhruba na 20 poloměrů Slunce.

Zdroj: cfa-www.harvard.edu




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »