Astronomové se snaží objevit nejen nejmenší hvězdy ve vesmíru, ale také rekordmany na opačné straně velikostí či hmotností, tj. co nejhmotnější hvězdy. Dosavadním rekordmanem byla tzv. Pistolová hvězda, objevená v roce 1997. Její jasnost je 5 až 6milionkrát větší než jasnost Slunce, její hmotnost dosahuje zhruba 100 hmotností Slunce. Název Pistolová hvězda je odvozen od tvaru mlhoviny, která hvězdu obklopuje. Astronomové nedávno informovali o objevu ještě větší a jasnější hvězdy ve vesmíru. Hvězda označovaná jako LBV 1806-20 je minimálně 5milionkrát, možná až 40milionkrát, jasnější než Slunce, přinejmenším 150krát hmotnější a 200krát větší než Slunce. Hvězdu objevil tým astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Steven Eikenberry, profesor astronomie na University of Florida.
Hvězda LBV 1806-20 se nachází ve vzdálenosti 45 000 světelných let, na opačné straně Galaxie než Slunce. Její pozorování znesnadňují oblaka prachu a plynu v Mléčné dráze. Je pozorována především v oboru infračerveného záření, které podstatně lépe proniká mezihvězdným prostředím, obsahujícím velké množství plynu a prachu. Přesto 90% veškeré energie, kterou hvězda uvolňuje ve viditelném a infračerveném záření, je pohlcováno v mezihvězdném prostředí.
První pozorování hvězdy jsou z devadesátých let minulého století. Pozorovaný charakter změn jasnosti objektu naznačuje, že nemůže jít o hvězdokupu, že se s největší pravděpodobností jedná o samostatnou hvězdu, eventuálně o dvojhvězdu či trojhvězdu. V takovém případě se však jednotlivé hvězdy musí nacházet velmi blízko sebe.
Hmotné hvězdy se však dožívají jen velmi "nízkého" věku. Stáří hvězdy LBV 1806-20 se odhaduje na 2 milióny let. Pro porovnání: stáří Slunce je asi 4,5 miliardy roků, běžné hvězdy se "dožívají" 10 miliard let. Povrchová teplota hvězdy leží někde mezi 18 000° až 36 000° K.
Podle současných teorií nemůže mít hvězda větší hmotnost než 120 hmotností Slunce. V důsledku vysoké teploty uvnitř hvězdy a vysokého vnitřního tlaku je materiál hvězdy natolik vyvrhován z povrchu hvězdy do okolního prostoru, že si hvězda vysokou hmotnost neudrží.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Podvečerní obloha patří Venuši a Saturnu, Jupiter rychle mizí. Ráno je vidět Merkur a Mars. Na ISS má proběhnout další výstup k AMS-02 a měly by k ní startovat dvě zásobovací lodi. Před 380 lety byl pozorován první přechod Venuše přes sluneční kotouč.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek
„NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník
Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto