Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Největší a nejjasnější hvězda

Největší a nejjasnější hvězda

LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
LBV 1806-20 nejvetsi a nejjasnejsi
Astronomové se snaží objevit nejen nejmenší hvězdy ve vesmíru, ale také rekordmany na opačné straně velikostí či hmotností, tj. co nejhmotnější hvězdy. Dosavadním rekordmanem byla tzv. Pistolová hvězda, objevená v roce 1997. Její jasnost je 5 až 6milionkrát větší než jasnost Slunce, její hmotnost dosahuje zhruba 100 hmotností Slunce. Název Pistolová hvězda je odvozen od tvaru mlhoviny, která hvězdu obklopuje. Astronomové nedávno informovali o objevu ještě větší a jasnější hvězdy ve vesmíru. Hvězda označovaná jako LBV 1806-20 je minimálně 5milionkrát, možná až 40milionkrát, jasnější než Slunce, přinejmenším 150krát hmotnější a 200krát větší než Slunce. Hvězdu objevil tým astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Steven Eikenberry, profesor astronomie na University of Florida.

Hvězda LBV 1806-20 se nachází ve vzdálenosti 45 000 světelných let, na opačné straně Galaxie než Slunce. Její pozorování znesnadňují oblaka prachu a plynu v Mléčné dráze. Je pozorována především v oboru infračerveného záření, které podstatně lépe proniká mezihvězdným prostředím, obsahujícím velké množství plynu a prachu. Přesto 90% veškeré energie, kterou hvězda uvolňuje ve viditelném a infračerveném záření, je pohlcováno v mezihvězdném prostředí.

První pozorování hvězdy jsou z devadesátých let minulého století. Pozorovaný charakter změn jasnosti objektu naznačuje, že nemůže jít o hvězdokupu, že se s největší pravděpodobností jedná o samostatnou hvězdu, eventuálně o dvojhvězdu či trojhvězdu. V takovém případě se však jednotlivé hvězdy musí nacházet velmi blízko sebe.

Hmotné hvězdy se však dožívají jen velmi "nízkého" věku. Stáří hvězdy LBV 1806-20 se odhaduje na 2 milióny let. Pro porovnání: stáří Slunce je asi 4,5 miliardy roků, běžné hvězdy se "dožívají" 10 miliard let. Povrchová teplota hvězdy leží někde mezi 18 000° až 36 000° K.

Podle současných teorií nemůže mít hvězda větší hmotnost než 120 hmotností Slunce. V důsledku vysoké teploty uvnitř hvězdy a vysokého vnitřního tlaku je materiál hvězdy natolik vyvrhován z povrchu hvězdy do okolního prostoru, že si hvězda vysokou hmotnost neudrží.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »