Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven hvězdný parazit

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.

„Pulsar neustále ujídá vnější obálku hvězdy a jediné, co zůstane, je jádro bohaté na helium,“ říká člen výzkumného týmu Craig Markwardt (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Pulsary jsou jádra vyhořelých „neutronových“ hvězd, rotující rychleji než kuchyňský mixér (100krát za sekundu).

Systém byl objevený začátkem června, kdy družice Swift a rentgenová RXTE (Rossi X-ray Timing Explorer) zaznamenaly rentgenový a gama záblesk ve směru galaktického centra Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce (Sagittaria).

Menší objekt (7 hmotností Jupitera) obíhá okolo svého parazitujícího společníka ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Země od Měsíce - jen asi 370 000 km. Podle astronomů se v tomto případě nejedná o planetu.

„Je to bílý trpaslík, který byl zmenšen na hmotnost planety,“ řekl člen výzkumného týmu Christopher Deloye (Northwestern University).

Astronomové si myslí, že před několika miliardami let se systém skládal z velmi hmotné hvězdy a menší hvězdy o hmotnosti asi 1 - 3 hmotností Slunce. Větší hvězda se vyvíjela rychleji a explodovala jako supernova. Zanechala po sobě rychle rotující hvězdnou „mrtvolu“, známou jako neutronová hvězda.

Mezitím se začala také vyvíjet menší hvězda, až se nakonec „nafoukla“ a stala se rudým obrem, jehož vnější obálka „obalila“ neutronovou hvězdu.

To způsobilo, že se obě hvězdy dostaly k sobě blíž. Mezi tím rudý obr odhodil svou obálku do vesmíru.

Po miliardách letech z hvězdného společníka zůstalo málo a vůbec není jisté, jestli to přežije.

Dnes jsou oba objekty tak blízko sebe, že silná gravitace neutronové hvězdy nasává plyn od společníka a tvoří okolo sebe rotující disk. Občas disk „odhodí“ velké množství plynu na neutronovou hvězdu a to způsobí výbuch. Takový, jaký byl spatřen v červnu.

Dvě studie zkoumaného systému budou publikovány v aktuálním vydání Astrophysical Journal Letters. Oba výzkumy, jejichž autory jsou Krimmův tým (Goddard) a Deepto Chakrabartův tým (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts), dospěly ke stejným závěrům.

Systém je pouze 8. pulsarem s periodou asi 1 milisekunda, o kterém víme, že „tloustne“ díky tomu, že o hmotu „okrádá“ svého společníka. Existuje už jen jeden další takový systém, kdy pulsar má společníka (XTE J1807-294) s tak malou hmotností (asi 7 Jupiterů).

„Jelikož neznáme přesně hmotnost ani jednoho společníka, ten náš by mohl být ještě nejmenší,“ řekl Hans Krimm (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Obrázek:
Umělecké vyobrazení objektu o hmotnosti planety (SWIFT J1756.9-2508) v popředí s pulsarem (vpravo nahoře). Slapové síly deformují společníka do tvaru „slzy“ a „odtrhávají“ jeho plyn. Kredit: Aurore Simonnet/Sonoma State University

Zdroj: www.space.com




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »