Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven hvězdný parazit

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.

„Pulsar neustále ujídá vnější obálku hvězdy a jediné, co zůstane, je jádro bohaté na helium,“ říká člen výzkumného týmu Craig Markwardt (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Pulsary jsou jádra vyhořelých „neutronových“ hvězd, rotující rychleji než kuchyňský mixér (100krát za sekundu).

Systém byl objevený začátkem června, kdy družice Swift a rentgenová RXTE (Rossi X-ray Timing Explorer) zaznamenaly rentgenový a gama záblesk ve směru galaktického centra Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce (Sagittaria).

Menší objekt (7 hmotností Jupitera) obíhá okolo svého parazitujícího společníka ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Země od Měsíce - jen asi 370 000 km. Podle astronomů se v tomto případě nejedná o planetu.

„Je to bílý trpaslík, který byl zmenšen na hmotnost planety,“ řekl člen výzkumného týmu Christopher Deloye (Northwestern University).

Astronomové si myslí, že před několika miliardami let se systém skládal z velmi hmotné hvězdy a menší hvězdy o hmotnosti asi 1 - 3 hmotností Slunce. Větší hvězda se vyvíjela rychleji a explodovala jako supernova. Zanechala po sobě rychle rotující hvězdnou „mrtvolu“, známou jako neutronová hvězda.

Mezitím se začala také vyvíjet menší hvězda, až se nakonec „nafoukla“ a stala se rudým obrem, jehož vnější obálka „obalila“ neutronovou hvězdu.

To způsobilo, že se obě hvězdy dostaly k sobě blíž. Mezi tím rudý obr odhodil svou obálku do vesmíru.

Po miliardách letech z hvězdného společníka zůstalo málo a vůbec není jisté, jestli to přežije.

Dnes jsou oba objekty tak blízko sebe, že silná gravitace neutronové hvězdy nasává plyn od společníka a tvoří okolo sebe rotující disk. Občas disk „odhodí“ velké množství plynu na neutronovou hvězdu a to způsobí výbuch. Takový, jaký byl spatřen v červnu.

Dvě studie zkoumaného systému budou publikovány v aktuálním vydání Astrophysical Journal Letters. Oba výzkumy, jejichž autory jsou Krimmův tým (Goddard) a Deepto Chakrabartův tým (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts), dospěly ke stejným závěrům.

Systém je pouze 8. pulsarem s periodou asi 1 milisekunda, o kterém víme, že „tloustne“ díky tomu, že o hmotu „okrádá“ svého společníka. Existuje už jen jeden další takový systém, kdy pulsar má společníka (XTE J1807-294) s tak malou hmotností (asi 7 Jupiterů).

„Jelikož neznáme přesně hmotnost ani jednoho společníka, ten náš by mohl být ještě nejmenší,“ řekl Hans Krimm (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Obrázek:
Umělecké vyobrazení objektu o hmotnosti planety (SWIFT J1756.9-2508) v popředí s pulsarem (vpravo nahoře). Slapové síly deformují společníka do tvaru „slzy“ a „odtrhávají“ jeho plyn. Kredit: Aurore Simonnet/Sonoma State University

Zdroj: www.space.com




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »