Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven hvězdný parazit

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.

„Pulsar neustále ujídá vnější obálku hvězdy a jediné, co zůstane, je jádro bohaté na helium,“ říká člen výzkumného týmu Craig Markwardt (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Pulsary jsou jádra vyhořelých „neutronových“ hvězd, rotující rychleji než kuchyňský mixér (100krát za sekundu).

Systém byl objevený začátkem června, kdy družice Swift a rentgenová RXTE (Rossi X-ray Timing Explorer) zaznamenaly rentgenový a gama záblesk ve směru galaktického centra Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce (Sagittaria).

Menší objekt (7 hmotností Jupitera) obíhá okolo svého parazitujícího společníka ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Země od Měsíce - jen asi 370 000 km. Podle astronomů se v tomto případě nejedná o planetu.

„Je to bílý trpaslík, který byl zmenšen na hmotnost planety,“ řekl člen výzkumného týmu Christopher Deloye (Northwestern University).

Astronomové si myslí, že před několika miliardami let se systém skládal z velmi hmotné hvězdy a menší hvězdy o hmotnosti asi 1 - 3 hmotností Slunce. Větší hvězda se vyvíjela rychleji a explodovala jako supernova. Zanechala po sobě rychle rotující hvězdnou „mrtvolu“, známou jako neutronová hvězda.

Mezitím se začala také vyvíjet menší hvězda, až se nakonec „nafoukla“ a stala se rudým obrem, jehož vnější obálka „obalila“ neutronovou hvězdu.

To způsobilo, že se obě hvězdy dostaly k sobě blíž. Mezi tím rudý obr odhodil svou obálku do vesmíru.

Po miliardách letech z hvězdného společníka zůstalo málo a vůbec není jisté, jestli to přežije.

Dnes jsou oba objekty tak blízko sebe, že silná gravitace neutronové hvězdy nasává plyn od společníka a tvoří okolo sebe rotující disk. Občas disk „odhodí“ velké množství plynu na neutronovou hvězdu a to způsobí výbuch. Takový, jaký byl spatřen v červnu.

Dvě studie zkoumaného systému budou publikovány v aktuálním vydání Astrophysical Journal Letters. Oba výzkumy, jejichž autory jsou Krimmův tým (Goddard) a Deepto Chakrabartův tým (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts), dospěly ke stejným závěrům.

Systém je pouze 8. pulsarem s periodou asi 1 milisekunda, o kterém víme, že „tloustne“ díky tomu, že o hmotu „okrádá“ svého společníka. Existuje už jen jeden další takový systém, kdy pulsar má společníka (XTE J1807-294) s tak malou hmotností (asi 7 Jupiterů).

„Jelikož neznáme přesně hmotnost ani jednoho společníka, ten náš by mohl být ještě nejmenší,“ řekl Hans Krimm (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Obrázek:
Umělecké vyobrazení objektu o hmotnosti planety (SWIFT J1756.9-2508) v popředí s pulsarem (vpravo nahoře). Slapové síly deformují společníka do tvaru „slzy“ a „odtrhávají“ jeho plyn. Kredit: Aurore Simonnet/Sonoma State University

Zdroj: www.space.com




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »