Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven hvězdný parazit

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.

„Pulsar neustále ujídá vnější obálku hvězdy a jediné, co zůstane, je jádro bohaté na helium,“ říká člen výzkumného týmu Craig Markwardt (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Pulsary jsou jádra vyhořelých „neutronových“ hvězd, rotující rychleji než kuchyňský mixér (100krát za sekundu).

Systém byl objevený začátkem června, kdy družice Swift a rentgenová RXTE (Rossi X-ray Timing Explorer) zaznamenaly rentgenový a gama záblesk ve směru galaktického centra Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce (Sagittaria).

Menší objekt (7 hmotností Jupitera) obíhá okolo svého parazitujícího společníka ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Země od Měsíce - jen asi 370 000 km. Podle astronomů se v tomto případě nejedná o planetu.

„Je to bílý trpaslík, který byl zmenšen na hmotnost planety,“ řekl člen výzkumného týmu Christopher Deloye (Northwestern University).

Astronomové si myslí, že před několika miliardami let se systém skládal z velmi hmotné hvězdy a menší hvězdy o hmotnosti asi 1 - 3 hmotností Slunce. Větší hvězda se vyvíjela rychleji a explodovala jako supernova. Zanechala po sobě rychle rotující hvězdnou „mrtvolu“, známou jako neutronová hvězda.

Mezitím se začala také vyvíjet menší hvězda, až se nakonec „nafoukla“ a stala se rudým obrem, jehož vnější obálka „obalila“ neutronovou hvězdu.

To způsobilo, že se obě hvězdy dostaly k sobě blíž. Mezi tím rudý obr odhodil svou obálku do vesmíru.

Po miliardách letech z hvězdného společníka zůstalo málo a vůbec není jisté, jestli to přežije.

Dnes jsou oba objekty tak blízko sebe, že silná gravitace neutronové hvězdy nasává plyn od společníka a tvoří okolo sebe rotující disk. Občas disk „odhodí“ velké množství plynu na neutronovou hvězdu a to způsobí výbuch. Takový, jaký byl spatřen v červnu.

Dvě studie zkoumaného systému budou publikovány v aktuálním vydání Astrophysical Journal Letters. Oba výzkumy, jejichž autory jsou Krimmův tým (Goddard) a Deepto Chakrabartův tým (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts), dospěly ke stejným závěrům.

Systém je pouze 8. pulsarem s periodou asi 1 milisekunda, o kterém víme, že „tloustne“ díky tomu, že o hmotu „okrádá“ svého společníka. Existuje už jen jeden další takový systém, kdy pulsar má společníka (XTE J1807-294) s tak malou hmotností (asi 7 Jupiterů).

„Jelikož neznáme přesně hmotnost ani jednoho společníka, ten náš by mohl být ještě nejmenší,“ řekl Hans Krimm (Goddard Space Flight Center, Maryland).

Obrázek:
Umělecké vyobrazení objektu o hmotnosti planety (SWIFT J1756.9-2508) v popředí s pulsarem (vpravo nahoře). Slapové síly deformují společníka do tvaru „slzy“ a „odtrhávají“ jeho plyn. Kredit: Aurore Simonnet/Sonoma State University

Zdroj: www.space.com




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »