Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven nejmenší a zároveň nejtěžší známý bílý trpaslík

Objeven nejmenší a zároveň nejtěžší známý bílý trpaslík

Na ilustraci je ztvárněn bílý trpaslík ZTF J190132.9+145808.7 a ve stejném měřítku průměr Měsíce
Autor: Giuseppe Parisi

Nově objevený bílý trpaslík pojmenovaný ZTF J190132.9+145808.7 (zkráceně ZTF J1901+1458) má hmotnost 1,35 hmotnosti Slunce a průměr 4 280 kilometrů. Je tedy jen nepatrně větší než průměr Měsíce – souputníka Země. ZTF J1901+1458 je od naší planety vzdálen přibližně 130 světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Orla. Bílý trpaslík je starý zhruba 100 miliónů roků a má extrémně silné magnetické pole, téměř miliardkrát silnější než magnetické pole Slunce. Kolem vlastní osy se otočí jednou za 6,94 minuty – což je mimořádně krátká doba pro bílého trpaslíka, protože typické rotační periody těchto objektů se pohybují v hodinách.

ZTF J1901+1458 je velmi hustý, jeho hmotnost 1,35 Sluncí je natěsnána do tělesa přibližně velikosti Měsíce,“ říká Illaria Caiazzo, astronomka na Division of Physics, Mathematics and Astronomy at Caltech. „To se může zdát nelogické, avšak menší bílí trpaslíci mohou být hmotnější.“

Je to z toho důvodu, že bílí trpaslíci postrádají jaderné palivo, které udržuje normální hvězdy v rovnováze proti jejich vlastní gravitaci a jejich velikost je místo toho regulovaná kvantovou mechanikou.“

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 byl objeven v rámci programu Zwicky Transient Facility (ZTF), který má své sídlo na Caltech’s Palomar Observatory.

Nikdo nebyl doposud schopen systematicky zkoumat krátkodobé astronomické jevy v tomto měřítku. Výsledky tohoto úsilí jsou senzační,“ říká Kevin Burdge, postgraduální vědecký pracovník na Division of Physics, Mathematics and Astronomy at Caltech.

Astronomové následně určili charakteristiky bílého trpaslíka ZTF J1901+1458 na základě dat z několika vesmírných i pozemních teleskopů. Silné magnetické pole společně se sedmiminutovou rotační periodou rotace signalizuje, že objekt je výsledkem splynutí dvou malých bílých trpaslíků v jedno těleso.

Mnoho hvězd obíhá jedna kolem druhé v binárních systémech. Společně tak zestárnou a jestliže obě mají hmotnosti menší než 8 hmotností Slunce, obě dospějí do stadia bílého trpaslíka,“ dodávají astronomové. „Nový objev poskytuje příklad, co může nastat po této fázi.“ Dvojice bílých trpaslíků, která se po spirále blíží k sobě, ztrácí energii v podobě gravitačních vln a nakonec splyne v jeden objekt.

Jestliže jsou umírající hvězdy dostatečně hmotné, explodují v podobě tzv. supernov typu Ia. Avšak pokud je jejich hmotnost nižší pod určitou hranici, spojí se dohromady a vytvoří nového bílého trpaslíka, který je těžší než kterákoliv z původních hvězd. Tento proces splynutí zesiluje magnetické pole této hvězdy a rychlost její rotace v porovnání s jejími předchůdci.

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 nabral druhý směr vývoje; jeho předchůdci splynuli a vytvořili bílého trpaslíka 1,35krát hmotnějšího než Slunce.

Objev byl publikován v časopise Nature.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Splynutí bílých trpaslíků, Bílý trpaslík ZTF J190132.9+145808.7


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »