Objevena nejtěsnější čtyřhvězda
Autor: Jakub Kolář
Astronomové objevili dosud nejkompaktnější známý čtyřhvězdný systém typu „3+1“ s označením TIC 120362137. Systém tvoří tři těsně uspořádané hvězdy, které obíhají v prostoru menším než dráha Merkuru kolem Slunce, a čtvrtá hvězda podobná Slunci, obíhající ve větší vzdálenosti. Pomocí družice TESS a pozemních spektroskopických měření se podařilo poprvé přímo detekovat spektrální čáry všech čtyř hvězd a detailně určit jejich vlastnosti i dynamiku. Výzkum ukazuje, že systém je mimořádně stabilní, velmi plochý a pravděpodobně vznikl z jediného prachoplynového disku. Simulace naznačují, že v budoucnu se celý systém vyvine do dvojice bílých trpaslíků.
Jedním z největších bohatství hvězdárny ve Ždánicích je hvězdná obloha, jen relativně málo zasažená světelným smogem. To byl také jeden z důvodů, proč byl právě zde umístěn největší dalekohled na Moravě ASA AZ800, hlavní přístroj Masarykovy univerzity v Brně (MUNI).
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dnes patří mezi špičková vědecká pracoviště se světovým kreditem a ždánický univerzitní dalekohled se tak podílí na velice zajímavých výzkumech.
Jednou z oblastí, kde se univerzitní dalekohled na hvězdárně ve Ždánicích uplatňuje, jsou velice přesná měření jasností hvězd. Z naměřených světelných křivek lze potom určovat parametry a vlastnosti pozorovaných vzdálených hvězdných soustav a nejzajímavější jsou samozřejmě takové, které se chovají jinak, než se očekává. Jednou z nich byl i hvězdný systém TIC 120362137.
Výsledky pozorování byly publikovány ve velice prestižním britském časopise Nature Communications. Popis této nejkompaktnější známé čtyřhvězdy typu 3+1 pochází z dílny Mgr. Jakuba Koláře, Ph.D. z Masarykovy univerzity a potřebná měření byla provedena mimo jiné i pomocí ždánické „osmdesátky“.

Autor: Petr Sobotka/ChatGPT
Složky této čtyřhvězdy samozřejmě není možné pozorovat v žádném dalekohledu vizuálně přímo, protože všechny čtyři hvězdy jsou k sobě neuvěřitelně blízko. Čtyřhvězda vypadá tak, že tři její složky mají orbity natěsnané k sobě blíž, než odpovídá oběžné dráze Merkura kolem Slunce a i orbita čtvrté hvězdy, která obíhá kolem této trojice, se vejde do menšího prostoru, než vymezuje oběžná dráha Jupitera!
Skutečnost, že čtyři hvězdy mohou být k sobě takto blízko, aniž by se navzájem pohltily, nebo se pomocí gravitačního praku vystřelily z hvězdného systému pryč svědčí o skutečnosti, že je potřeba prověřit teoretické modely vzniku hvězdných soustav.
Pro laika mohou být sice obrázky hvězdných polí z dalekohledu ASA AZ800 nezajímavé, protože se na nich nenachází žádné fotogenické mlhoviny či galaxie, avšak odborník v nich může rozeznat věci, které posouvají hranice našeho poznání. Publikace v prestižním časopisu Nature Communications je samozřejmě veliký úspěch pro MUNI, pro dr. Koláře i další spoluautory článku, ale tak trochu i malým svátkem pro nás, ždánické hvězdáře. Je nám velikou ctí, že můžeme být tak říkajíc u toho.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vědecký článek v časopisu Nature Communications

