Proběhlo již 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd
Zkušený pozorovatel Bohuslav Hladík v akci. Autor: Martin Mašek
Aneb Proměnářské praktikum v nové lokalitě...
Těsně před skončením prázdnin 20. - 27. srpna 2016 vyrazili nadšenci ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti na 56. pozorovací praktikum. Pro letošní ročník byla zvolena nová, dosud neokoukaná lokalita Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, a velká očekávání se podařila nejen bezezbytku naplnit, ale i překonat. Lze to dokumentovat tím, že se zde vystřídalo kolem 30 účastníků a ubytovací kapacity tak byly zcela naplněny. Kromě zajímavých přednášek, které byly cíleny zvláště pro začínající pozorovatele proměnných hvězd, se každou jasnou noc pozorovalo. I začátečníkům se tak pod odborným dohledem zkušených astronomů podařilo vykonat velkou řadu velmi kvalitních měření, která se v budoucnu objeví v nejedné vědecké publikaci.
Slavnostní zahájení 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Autor: Martin MašekProměnářská praktika jsou po Konferenci o výzkumu proměnných hvězd druhou největší akcí, kterou naše Sekce pořádá. Hlavní náplní je důkladné zaškolení začínajících nebo málo zkušených pozorovatelů do problematiky proměnných hvězd a pořizování vědecky přesných měření jejich jasností. Myslíte si, že je to nereálné? S dnešní dostupností pozorovací techniky, zejména CCD kamer nebo DSLR fotoaparátů se v mnoha případech podařilo ukázat, že amatérští pozorovatelé ze svých domácích stanovišť mohou produkovat srovnatelně kvalitní data jako astrofyzikové na profesionálních pracovištích. Je ovšem nezbytné, aby dodržovali všeobecně přijímanou metodiku jak data získávat a zpracovávat. Nejvhodnější proto je, když spolu profesionálové a amatéři žijí v jakési symbióze, která umožňuje předávání zkušeností. To se v naší zemi poměrně dobře daří a řada amatérů se tak dostala na téměř profesionální úroveň.
Dr. Pavel Cagaš prezentuje způsob zpracování snímků v programu SIPS. Autor: Martin MašekTi nejzkušenější pozorovatelé naší Sekce, jmenujme alespoň Ladislava Šmelcera (předseda Sekce), Kateřinu Hoňkovou (místopředsedkyně Sekce), Jakuba Juryška, Martina Maška, Martina Vrašťáka, si rozdělili nováčky a naplno se jim během večerních pozorování věnovali. Trpělivě jim vysvětlovali, jak mají postupovat, kde mohou udělat chyby a podobně. V rámci správné výuky je také nejednou nechali s vyvstalými problémy dostatečně dlouho trápit, aby se každý naučil pro budoucnost nezbytné samostatnosti. Jak se říká, chybami se člověk učí. Příjemné bylo plnění různých zajímavých projektů a společné sdílení výsledků po každé noci.
Předseda naší Sekce Ladislav Šmelcer demonstruje použití fotometru k proměřování fotografických negativů. Autor: Martin MašekČas na praktiku nám plynul rychle, protože nám při pozorování přálo počasí a navíc nám každý den zpestřovali program zvaní přednášející. Obecně o proměnných hvězdách přednášel v první sobotu dr. Marek Skarka. V neděli velmi poutavě shrnul aktuální dění ve výzkumu dvojhvězd dr. Jiří Grygar. Jeho přednáška se týkala především prof. Zdeňka Kopala, jednoho z nejúspěšnějších českých astrofyziků, a konference v Litomyšli uspořádané k jeho stému výročí. Další, tzv. Retro den probíhal v pondělí a začal důkladnou prohlídkou Hvězdárny, kterou nás provázel Ladislav Šmelcer. Ta nás zavedla dále do historie, do doby před dvaceti lety, kdy se zde pořizovaly snímky oblohy pomocí klasických filmů. Interval, který uběhnul od pořízení snímku, přes vyvolání až po zpracování a tím pádem k zisku jednoho bodu do světelné křivky, představoval i několik týdnů. Po tom, co jsme vše během dne viděli a slyšeli, jsme byli k večeru prakticky očarování dr. Pavlem Cagašem, který předváděl kouzla s novým SIPSem, programem na ovládání kamer a také na fotometrii hvězd. Se svojí vylepšenou pozorovací sestavou nyní dokáže proměřit a v rámci minut také zpracovat informace o stovkách tisíc hvězd na jednom snímku a během jedné noci to jsou pak milióny změřených jasností. V dalších dnech nám povídal Ladislav Šmelcer o pozorovacím programu věnovaném dvojhvězdám s eruptivními složkami, o změnách v tzv. O-C diagramech zákrytových dvojhvězd, a já jsem vyprávěl o objevování pulzujících RR Lyrae hvězd ve dvojhvězdách.
Zasloužené opékání špekáčků. Autor: Martin MašekMimo odborné vědecké přednášky byli začátečníci zaškolování do běžných úkolů proměnáře. Instruktáž k ovládání programového balíku C-Munipack od Davida Motla, který slouží ke zpracování snímků oblohy a k proměření jasnosti hvězd a který je nejčastěji používán mezi českými proměnáři, přednesl Martin Mašek. Dále Jakub Juryšek vyprávěl o praktickém použití získaných dat a Kateřina Hoňková předvedla, jak měření správně zveřejnit prostřednictvím sekčního webu a tzv. B.R.N.O. databáze a jak budou výsledky následně publikovány v mezinárodním odborném časopise OEJV. Úspěšně také vyškolila pozorovatele v užívání sekčního setu.
Nesmím zapomenout ani na krátké vsuvky účastníků, kteří nám představili svá pozorovací stanoviště, přístrojové vybavení a také zajímavé zkušenosti. Ač se jedná o všední věci, tradičně to patří k nejvíce oblíbeným bodům programu. Zde přímo inspirace srší vzduchem.
Úspěšně napozorovaný transit exoplanety TrES-3b. Parametry systému hvězda-exoplaneta určené na základě těchto měření velmi dobře odpovídají katalogovým hodnotám. Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanetPřes nedostatek spánku jsme ve čtvrtek zvládli zhruba 10 km dlouhý výlet po okolí na kopec a rozhlednu Jarcová. Navštívili jsme také výstavu veteránů, zahradu plnou lam a dalších kuriozit v netradiční hospůdce a před večerním pozorováním jsme stihli opéct špekáčky.
Za sebe, jako jednoho z účastníků, ale i spoluorganizátora, si troufám tvrdit, že se tato akce mimořádně vyvedla. Obrovským bonusem bylo velké množství dostupné pozorovací techniky včetně nově zprovozněného pozorovacího sekčního setu, který se nyní fyzicky nachází ve Znojmě u Radka Dřevěného, ale je plně uzpůsoben na vzdálené ovládání. I nováčci, kteří přijeli na praktikum jen proto, že se o této akci dověděli náhodou např. na sekčním facebooku, odjížděli z Valašského Meziříčí jako zkušení pozorovatelé, kteří zvládnou pozorovat pomocí CCD nebo DSLR a dokázali to na řadě již zveřejněných výsledků, např. minim zákrytových dvojhvězd nebo tranzitů exoplanet.
Dlouho očekávaná proměnná hvězda v souhvězdí Delfína (vyznačena šipkou) nasnímána přes sekční set. Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanetK zajímavým výsledkům praktika patří objevení tří nových proměnných hvězd, proměření čtyř tranzitů exoplanet (dva z nich dokonce dálkově pomocí sekčního setu) a zaznamenání velkého množství zákrytů dvojhvězd nebo maxim pulzujících proměnných hvězd. Třešinkou na pomyslném proměnářském dortu bylo vyfocení „dlouho očekávané proměnné hvězdy“ v souhvězdí Delfína.
Musím také dodat, že hlavní organizátor celé akce, předseda naší Sekce, perfektně zařídil počasí. Pozorovali jsme v šesti ze sedmi možných nocí, což dokumentuje rozvrh měřených objektů.
Těším se na další praktikum a pokud tě tento text zaujal, nezapomeň se zavčas přihlásit na další ročník, možná se tam potkáme i s Tebou!
Společná fotografie účastníků 56. praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Zleva: Jiří Kaňovský, Hedvika Čapková, Petr Mrňák, Radovan Mrllák, Stanislav Šimkovič, Kateřina Hoňková, David Štegner, Pavol Skubák, Hana Kučáková, Ladislav Šmelcer (klečící), Jan Krajča, Martin Vrašťák, Josef Kalášek, Bohuslav Hladík, Vojtěch Školník, Martin Mašek. Autor: Martin Mašek
Mgr. Jiří Liška, Ph. D. (*1985) je odborným asistentem na Katedře fyziky Technické univerzity v Liberci a odborným pracovníkem na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. O astronomii se zajímá od zatmění Slunce v roce 1999. Od té doby provádí různorodá astronomická pozorování. Na Letním astronomickém soustředění ve Vyškově (2000) propadl kouzlu proměnných hvězd, posléze se stal členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet (od r. 2014 je ve výboru) a zároveň i ČAS. To vše stálo za rozhodnutím studovat astrofyziku na Masarykově univerzitě, kde vizuální pozorování byla nahrazena objektivnějšími metodami. Pozorovatelské zkušenosti získává nejen na Kraví hoře v Brně ale i s přístroji v zahraniční (např. SAAO v JAR, La Silla v Chile). Z vědeckého hlediska se specializuje na dvojhvězdy zvláště na zákrytové systémy. V poslední době rozšířil záběr i na pulzující hvězdy typu RR Lyrae.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4