Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Prstenec ľadu v systéme Fomalhaut

Prstenec ľadu v systéme Fomalhaut

ALMA zobrazuje disk v hviezdnom systéme Fomalhaut. Disk sa nachádza približne 20 miliárd kilometrov od centrálnej hviezdy a je približne 2 miliardy kilometrov široký.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO); M. MacGregor

Medzinárodný tím astronómov pomocou sústavy rádioteleskopov ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile pozoroval planetárny disk obklopujúci čerstvo zrodenú hviezdu Fomalhaut, vzdialenú od nás 25 svetelných rokov.

Fomalhaut je relatívne blízka hviezda, a zároveň je jednou z asi dvaciatky hviezd, ktorých planéty sme boli schopní priamo zobraziť. Celý systém je starý asi len 440 miliónov rokov, čo zodpovedá asi jednej desatine veku Slunečnej sústavy. Chilské rádioteleskopy poprvýkrát zobrazili kompletný disk v tejto sústave.

Skoršie pozorovania Fomalhautu, ktoré sa uskutočnili v roku 2012, odhalili asi len polovicu disku. Hoci tento prvý obrázok bol iba testom schopností ALMA, napriek tomu poskytoval imdície o povahe a možnom pôvode disku.

Tento disk pozostáva z kameňov a plynu. Sú to pravdepodobne pozostatky mnohých zrážok exokomét na okraji sústavy Fomalhaut. Nové pozorovania sústavy ALMA ponúkajú úžasný pohľad na celý disk. Vedci vďaka nim taktiež zistili, že sa disk svojim zložením podobá kométam v Slnečnej sústave.

Kompozitný obrázok hviezdneho systému Fomalhaut. ALMA, zobrazená oranžovo, odhaľuje excentrický disk, optické údaje z Hubbleovho vesmírneho teleskopu sú znázornené modrou. Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Kompozitný obrázok hviezdneho systému Fomalhaut. ALMA, zobrazená oranžovo, odhaľuje excentrický disk, optické údaje z Hubbleovho vesmírneho teleskopu sú znázornené modrou.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Meredith MacGregor z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (Cambridge) spolu so svojimi kolegmi teraz môžu detailne skúmať sústavu Fomalhaut. Na nových snímkach je zretelná šírka disku, ktorá dosahuje 2 miliardy kilometrov. Celý disk sa vytvoril vo vzdialenosti asi 20 miliárd kilometrov od hviezdy. Pomocou nových údajov ALMA a detailného počítačového modelovania vedci teda dokázali vypočítať presnú polohu, šírku a geometriu disku. Tieto parametre potvrdzujú, že takýto úzky disk je pravdepodobne produkovaný gravitačným vplyvom planét v systéme.

Rovnako ako všetky objekty s pretiahnutými obežnými dráhami, aj prachový materiál na disku Fomalhaut sa pohybuje pomalšie, keď je najďalej od hviezdy. Keď sa prach spomaľuje, hromadí sa a vytvárajú sa hustšie koncentrácie vo vzdialenejších častiach disku. Tieto husté oblasti možno vidieť za pomoci systému ALMA ako emisie jasnejších milimetrových vlnových dĺžok.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Fomalhaut


38. vesmírný týden 2018

38. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 9. do 23. 9. 2018. Měsíc je mezi čtvrtí a úplňkem. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Viděli jsme další start a přistání Falconu 9. Odstartovala poslední Delta II. Počasí odložilo start japonské nákladní lodi. Před 15 roky jsme se rozloučili se sondou Galileo u Jupiteru a před 10 lety s panem profesorem Emilem Škrabalem. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Venuše za denního světla mobilem přes dalekohled.

Další informace »