Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Prstenec ľadu v systéme Fomalhaut

Prstenec ľadu v systéme Fomalhaut

ALMA zobrazuje disk v hviezdnom systéme Fomalhaut. Disk sa nachádza približne 20 miliárd kilometrov od centrálnej hviezdy a je približne 2 miliardy kilometrov široký.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO); M. MacGregor

Medzinárodný tím astronómov pomocou sústavy rádioteleskopov ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile pozoroval planetárny disk obklopujúci čerstvo zrodenú hviezdu Fomalhaut, vzdialenú od nás 25 svetelných rokov.

Fomalhaut je relatívne blízka hviezda, a zároveň je jednou z asi dvaciatky hviezd, ktorých planéty sme boli schopní priamo zobraziť. Celý systém je starý asi len 440 miliónov rokov, čo zodpovedá asi jednej desatine veku Slunečnej sústavy. Chilské rádioteleskopy poprvýkrát zobrazili kompletný disk v tejto sústave.

Skoršie pozorovania Fomalhautu, ktoré sa uskutočnili v roku 2012, odhalili asi len polovicu disku. Hoci tento prvý obrázok bol iba testom schopností ALMA, napriek tomu poskytoval imdície o povahe a možnom pôvode disku.

Tento disk pozostáva z kameňov a plynu. Sú to pravdepodobne pozostatky mnohých zrážok exokomét na okraji sústavy Fomalhaut. Nové pozorovania sústavy ALMA ponúkajú úžasný pohľad na celý disk. Vedci vďaka nim taktiež zistili, že sa disk svojim zložením podobá kométam v Slnečnej sústave.

Kompozitný obrázok hviezdneho systému Fomalhaut. ALMA, zobrazená oranžovo, odhaľuje excentrický disk, optické údaje z Hubbleovho vesmírneho teleskopu sú znázornené modrou. Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Kompozitný obrázok hviezdneho systému Fomalhaut. ALMA, zobrazená oranžovo, odhaľuje excentrický disk, optické údaje z Hubbleovho vesmírneho teleskopu sú znázornené modrou.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), M. MacGregor; NASA/ESA Hubble, P. Kalas; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Meredith MacGregor z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (Cambridge) spolu so svojimi kolegmi teraz môžu detailne skúmať sústavu Fomalhaut. Na nových snímkach je zretelná šírka disku, ktorá dosahuje 2 miliardy kilometrov. Celý disk sa vytvoril vo vzdialenosti asi 20 miliárd kilometrov od hviezdy. Pomocou nových údajov ALMA a detailného počítačového modelovania vedci teda dokázali vypočítať presnú polohu, šírku a geometriu disku. Tieto parametre potvrdzujú, že takýto úzky disk je pravdepodobne produkovaný gravitačným vplyvom planét v systéme.

Rovnako ako všetky objekty s pretiahnutými obežnými dráhami, aj prachový materiál na disku Fomalhaut sa pohybuje pomalšie, keď je najďalej od hviezdy. Keď sa prach spomaľuje, hromadí sa a vytvárajú sa hustšie koncentrácie vo vzdialenejších častiach disku. Tieto husté oblasti možno vidieť za pomoci systému ALMA ako emisie jasnejších milimetrových vlnových dĺžok.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Fomalhaut


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C2025 A6 Lemmon

Kometa jen tak sama mezi hvězdami.

Další informace »