Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ako dlho žijú hviezdy a ako zomierajú?

Ako dlho žijú hviezdy a ako zomierajú?

Rontgenový snímok mladých zvyškov po supernove.
Autor: NASA/CXC/MIT/UMass Amherst/M.D.Stage et al.

Napriek tomu, že pre hviezdy často používame synonymum „stálice“, aj oni podliehajú zmenám a majú svoje životy. Ich vývoj však prebieha milióny až miliardy rokov, teda v časových škálách, ktaré počas našich životov nedokážeme postrehnúť. Celý život hviezdy je neustálym súbojom dvoch protichodných princípov: gravitačnej sily, ktorá sa snaží hviezdu zmrštiť, zatiaľ čo vnútorné sily ju naopak chcú roztrhnúť. Kľúč k dlhovekosti spočíva v nájdení rovnováhy.

Dĺžka života hviezdy závisí od jej hmotnosti. Všeobecne platí, že čím je hviezda hmotnejšia, tým rýchlejšie spaľuje svoj zdroj paliva, a tým skracuje svoju životnosť. Najhmotnejšie hviezdy môžu spotrebovať svoje palivo a explodovať ako supernova po niekoľkých miliónoch rokov. Hviezda s hmotnosťou Slnka však môže pokračovať v spaľovaní vodíka 10 miliárd rokov. A ak je hviezda veľmi malá, s hmotnosťou desatiny hmotnosti Slnka, sa môže udržať pri živote až o trilión rokov dlhšie ako súčasný vek vesmíru.

Aj odpoveď na otázku ako hviezdy zomierajú, závisí od ich hmotnosti. Najhmotnejšie hviezdy rýchlo vyčerpajú svoj zdroj paliva a explodujú ako supernovy – jeden z najenergetickejších výbuchov vo vesmíre. Jas supernovy môže (hoci len krátko) zatieniť zvyšok svojej hostiteľskej galaxie. Zo zvyšného hviezdneho jadra sa stane neutronová hviezda alebo čiernu diera – taktiež v závislosti od hmotnosti. Presná horná hranica neutronovej hviezdy nie je zatiaľ známa, ale približne nad 3-násobok hmotnosti Slnka sa jadro zrúti do čiernej diery.

Priemerné hviezdy s hmotnosťou Slnka čelia iba o kúsok menej exotickému osudu. Keď vyčerpajú vodík vo svojich jadrách, expandujú do červených obrovských hviezd (nazývaných červený obor) predtým, než odhodia svoje vonkajšie vrstvy. Pozostatok v týchto planetárnych hmlovinách voláme biely trpaslík. Rovnako ako neutronové hviezdy, bieli trpaslíci už nezlučujú vodík za vzniku hélia, ale tentokrát dochádza k degenerácii elektrónov, ktoré  sa dostávajú do vyšších energetických stavov namiesto neutrónov.

Umelecká predstava červeného obra, ktorý odhadzuje svoje vonkajšie vrstvy. Autor: Anna Mayall
Umelecká predstava červeného obra, ktorý odhadzuje svoje vonkajšie vrstvy.
Autor: Anna Mayall

Bieli trpaslíci sa napokon zmenia na čiernych trpaslíkov. Doposiaľ však neboli pozorované žiadne čierne trpaslíky, pretože bieli trpaslíci žijú dlhšie než je súčasný vek vesmíru. A ak biely trpaslík je súčasťou binárneho systému, môže sa tomuto osudu úplne vyhnúť. Vtiahnutím hmoty zo svojho spoločníka môže biely trpaslík explodovať ako supernova typu Ia.

Najmenšie hviezdy vo vesmíre majú mimoriadne dlhý život – v skutočnosti ešte žiaden z nich neskončil. Červení trpaslíci, hviezdy s menej ako 0,4 hmotnosťami Slnka, horia tak pomaly, že sa môžu dožiť veku až 100 miliárd rokov, čo je oveľa dlhšie ako súčasný vek vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] skyandtelescope.com



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Hvězdy, Supernova, Červený obr


25. vesmírný týden 2024

25. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M20 Trifid Nebula & M8 Lagoon Nebula

M20, známá jako Trifid Nebula, a M8, známá jako Lagoon Nebula, jsou dvě z nejikoničtějších mlhovin na obloze, nacházející se v bohatém souhvězdí Střelce (Sagittarius). Trifid Nebula (M20) je nádhernou kombinací emisní, reflexní a temné mlhoviny, známá svými charakteristickými tmavými pruhy prachu, které ji rozdělují do tří hlavních částí, což jí dává její název. Tato mlhovina je jasným příkladem hvězdotvorné oblasti, kde nové hvězdy osvětlují okolní plyn a prach. Jen kousek odtud se nachází Lagoon Nebula (M8), rozsáhlá emisní mlhovina viditelná pouhým okem, která se vyznačuje svou jasnou září způsobenou ionizovaným vodíkem. Lagoon Nebula je domovem mnoha mladých hvězd a hvězdokup, včetně otevřené hvězdokupy NGC 6530. Obě mlhoviny jsou bohaté na detailní struktury a barevné kontrasty, což je činí oblíbenými objekty pro astrofotografii i amatérská pozorování.

Další informace »