Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Hviezdu PDS 100 zrejme zakrýva obrovská plynná planéta s kolosálnymi prstencami.
Autor: University of Warwick

Hviezda PDS 100 zo súhvezdia Orion je hviezda podobná nášmu Slnku. Od Zeme je vzdialená približne 1 000 svetelných rokov a jej teplota dosahuje približne rovnaké čísla ako naše Slnko a rozmerovo je len o kúsok väčšia. Doposiaľ ju ale zahaľovala nevyriešená záhada.

Hviezda s označením PDS 100 už dlhý čas ukrývala tajomstvá. Skupina vedcov vedená astrofyzikom Hughom Osbornom z anglickej Univerzity vo Warwicku prišla s teóriou, ktorá poodhaľuje tajomstvo tejto hviezdy.

Vedci už pred niekoľkými rokmi zistili, že každých dva a pol roka túto hviezdu niečo zakryje. Jedná sa pri tom o dosť veľké zatmenia trvajúce dva až tri týždne, pri ktorých hviezda stmavne len na 30% svojej obvyklej svietivosti. Na riešenie tejto otázku sa podujal spomínaný astrofyzik Hugh Osborn. So svojim tímom analyzoval dáta z Wide Angle Search for Planets (WASP) a Kilodegree Extremely Little Telescope (KELT) zozbierané počas 15 rokov pozorovania. Dospel k záveru, že hviezdu musí zakrývať doposiaľ neobjavená planéta, ktorá okolo nej obieha. A podľa miery stmavnutia je možné usudzovať, že táto planéta nebude žiaden trpaslík. Naskôr teda pôjde o veľkého plynného obra s hmotnosťou 50 Jupiterov. Ďalším predpokladom je, že túto planétu zrejme obklopuje mohnutý systém prstencov.

Na túto teóriu prišli vďaka tomu, že pri zatmeniach hviezdy vidíme, že svetlo z hviezdy sa rýchlo mení – to naznačuje, že v objekte, ktorý hviezdu zakrýva sú kruhy - prstence, avšak mnohonásobne väčšie ako okolo Saturnu.

Ďalšie zatmenie tejto hviezdy by malo nastať toto leto. Vďaka nemu budeme môcť zistiť, či sú Osbornove úvahy pravdivé, alebo budeme musieť pátrať ďalej. Táto hviezda je tak jasná, že sa na jej výskume môžu podieľať aj amatérski astronómovia so svojou technickou výbavou. Až potom budeme mať istotu, čo spôsobuje tajomné zatmenia.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Zákryt


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometu C/2025 A6 (Lemmon) snímá vše co umí fotit

Mobil Google Pixel 8 Pro položený na kufříku na silnici. Než přijelo auto, zachytila se asi 30 sekundová expozice. Vlevo 10cm dalekohled na EQ 6, uprostřed Canon R6 MkII na stativu a pak kometa a Canon 6D na trackeru Star Adventurer s teleobjektivem 135 mm

Další informace »