Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Hviezdu PDS 100 zrejme zakrýva obrovská plynná planéta s kolosálnymi prstencami.
Autor: University of Warwick

Hviezda PDS 100 zo súhvezdia Orion je hviezda podobná nášmu Slnku. Od Zeme je vzdialená približne 1 000 svetelných rokov a jej teplota dosahuje približne rovnaké čísla ako naše Slnko a rozmerovo je len o kúsok väčšia. Doposiaľ ju ale zahaľovala nevyriešená záhada.

Hviezda s označením PDS 100 už dlhý čas ukrývala tajomstvá. Skupina vedcov vedená astrofyzikom Hughom Osbornom z anglickej Univerzity vo Warwicku prišla s teóriou, ktorá poodhaľuje tajomstvo tejto hviezdy.

Vedci už pred niekoľkými rokmi zistili, že každých dva a pol roka túto hviezdu niečo zakryje. Jedná sa pri tom o dosť veľké zatmenia trvajúce dva až tri týždne, pri ktorých hviezda stmavne len na 30% svojej obvyklej svietivosti. Na riešenie tejto otázku sa podujal spomínaný astrofyzik Hugh Osborn. So svojim tímom analyzoval dáta z Wide Angle Search for Planets (WASP) a Kilodegree Extremely Little Telescope (KELT) zozbierané počas 15 rokov pozorovania. Dospel k záveru, že hviezdu musí zakrývať doposiaľ neobjavená planéta, ktorá okolo nej obieha. A podľa miery stmavnutia je možné usudzovať, že táto planéta nebude žiaden trpaslík. Naskôr teda pôjde o veľkého plynného obra s hmotnosťou 50 Jupiterov. Ďalším predpokladom je, že túto planétu zrejme obklopuje mohnutý systém prstencov.

Na túto teóriu prišli vďaka tomu, že pri zatmeniach hviezdy vidíme, že svetlo z hviezdy sa rýchlo mení – to naznačuje, že v objekte, ktorý hviezdu zakrýva sú kruhy - prstence, avšak mnohonásobne väčšie ako okolo Saturnu.

Ďalšie zatmenie tejto hviezdy by malo nastať toto leto. Vďaka nemu budeme môcť zistiť, či sú Osbornove úvahy pravdivé, alebo budeme musieť pátrať ďalej. Táto hviezda je tak jasná, že sa na jej výskume môžu podieľať aj amatérski astronómovia so svojou technickou výbavou. Až potom budeme mať istotu, čo spôsobuje tajomné zatmenia.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Zákryt


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »