Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Tajomné zatmenia hviezdy PDS 100

Hviezdu PDS 100 zrejme zakrýva obrovská plynná planéta s kolosálnymi prstencami.
Autor: University of Warwick

Hviezda PDS 100 zo súhvezdia Orion je hviezda podobná nášmu Slnku. Od Zeme je vzdialená približne 1 000 svetelných rokov a jej teplota dosahuje približne rovnaké čísla ako naše Slnko a rozmerovo je len o kúsok väčšia. Doposiaľ ju ale zahaľovala nevyriešená záhada.

Hviezda s označením PDS 100 už dlhý čas ukrývala tajomstvá. Skupina vedcov vedená astrofyzikom Hughom Osbornom z anglickej Univerzity vo Warwicku prišla s teóriou, ktorá poodhaľuje tajomstvo tejto hviezdy.

Vedci už pred niekoľkými rokmi zistili, že každých dva a pol roka túto hviezdu niečo zakryje. Jedná sa pri tom o dosť veľké zatmenia trvajúce dva až tri týždne, pri ktorých hviezda stmavne len na 30% svojej obvyklej svietivosti. Na riešenie tejto otázku sa podujal spomínaný astrofyzik Hugh Osborn. So svojim tímom analyzoval dáta z Wide Angle Search for Planets (WASP) a Kilodegree Extremely Little Telescope (KELT) zozbierané počas 15 rokov pozorovania. Dospel k záveru, že hviezdu musí zakrývať doposiaľ neobjavená planéta, ktorá okolo nej obieha. A podľa miery stmavnutia je možné usudzovať, že táto planéta nebude žiaden trpaslík. Naskôr teda pôjde o veľkého plynného obra s hmotnosťou 50 Jupiterov. Ďalším predpokladom je, že túto planétu zrejme obklopuje mohnutý systém prstencov.

Na túto teóriu prišli vďaka tomu, že pri zatmeniach hviezdy vidíme, že svetlo z hviezdy sa rýchlo mení – to naznačuje, že v objekte, ktorý hviezdu zakrýva sú kruhy - prstence, avšak mnohonásobne väčšie ako okolo Saturnu.

Ďalšie zatmenie tejto hviezdy by malo nastať toto leto. Vďaka nemu budeme môcť zistiť, či sú Osbornove úvahy pravdivé, alebo budeme musieť pátrať ďalej. Táto hviezda je tak jasná, že sa na jej výskume môžu podieľať aj amatérski astronómovia so svojou technickou výbavou. Až potom budeme mať istotu, čo spôsobuje tajomné zatmenia.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Zákryt


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »