Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  První hvězdy ve vesmíru

První hvězdy ve vesmíru

Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace.
Vznik prvních hvězd ve vesmíru - počítačová simulace.
Počátky existence vesmíru se podle současných poznatků datují do období před 13,7 miliardami roků. Velmi krátce po vzniku vesmíru se začaly formovat první hvězdy. Dnes již tyto hvězdy neexistují a odnesly si s sebou i informace o své velikosti a složení. Dnešní počítačové simulace však otevírají nové pohledy na vznik prvních hvězd. Zpráva o tom byla publikována 1. 8. 2008 v časopise Science.

Složení vesmíru bylo tehdy velmi odlišné v porovnání se současností. A fyzikální zákony, kterými se řídil tehdejší vesmír, byly poněkud jednodušší. Dr. Naoki Yoshida, Nagoya University (Japonsko) a spoluautor studie Dr. Lars Hernquist, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (Cambridge, Massachusetts, USA) začlenili tyto podmínky v raném vesmíru (toto období je někdy označované termínem "kosmický temný věk") do simulací vzniku prvních objektů ve vesmíru, které by mohly zářit jako hvězdy.

Podle jejich simulací docházelo již krátce po Velkém třesku (Big Bangu) k nepatrným změnám hustoty hmoty, plynů a záhadné tzv. temné hmoty, což vedlo v raném období k formování protohvězd. Simulace, které provedl Naoki Yoshida ukazují, že protohvězdy o hmotnosti pouhého jednoho procenta našeho Slunce se mohly nakonec vyvinout do masivních hvězd, schopných syntézy těžkých prvků ve svém nitru. Tyto hvězdy mohly mít hmotnost více než 100 hmotností Slunce, avšak jejich životnost nebyla delší než zhruba jeden milión roků. "Toto je obecný obraz vzniku hvězd, který poskytuje možnost srovnání, jak se hvězdy formují v různých časových obdobích a oblastech ve vesmíru, který nám případně umožní zkoumat původ života a planet," říká Lars Hernquist.

"Množství prvků ve vesmíru se zvyšovalo s přibývajícím počtem hvězd," říká Lars Hernquist. "Vznik a zánik hvězd průběžně přispíval k rozsévání těžších prvků po celém vesmíru. Když o tom tak přemýšlíme, musíme si uvědomit, že všechny prvky v našem těle mají svůj původ v dávných termojaderných reakcích v nitrech hvězd." Simulace zrození protohvězd v raném vesmíru, které vědci uskutečnili, naznačují zásadní krok směrem k ambiciózním cílům vytvořit teorii vzniku všech prvotních hvězd a předpovědět jejich hmotnosti a další vlastnosti. Mnohem výkonnější počítače a více fyzikálních dat bude potřeba k dalším výpočtům a simulacím. Avšak vědci doufají, že nakonec dospějí v těchto simulacích až k okamžiku zážehu termojaderných reakcí - tj. k okamžiku, kdy se objekt stává opravdovou hvězdou. Zatím jsme stále na půl cestě ke konečnému cíli.

Na uměleckém obrázku nahoře jsou vířící oblaka plynného vodíku a hélia ozářena světlem prvních hvězd ve vesmíru. Ve spodní části kompozice je zakreslena explodující supernova, vyvrhující těžké prvky, které budou jednou použity při tvorbě nových hvězd a planetárních soustav. Obsah těžkých prvků se ve vesmíru zvyšoval s přibývajícím počtem explodujících hvězd. Opakující se vznik a zánik hvězd postupně rozséval tyto prvky napříč vesmírem. Díky tomuto procesu se mohly zrodit kamenné planety včetně naší Země.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »