Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  První objevená černá díra Cygnus X-1 je hmotnější, než vědci předpokládali

První objevená černá díra Cygnus X-1 je hmotnější, než vědci předpokládali

Umělecké ztvárnění binárního systému Cygnus X-1, jehož složky tvoří modrý veleobr a černá díra
Autor: International Centre for Radio Astronomy Research

Černá díra v binárním systému Cygnus X-1 je tak hmotná, že to zpochybňuje současné modely hvězdného vývoje. Zdroj rentgenového záření Cygnus X-1, který byl objeven v roce 1964, je binární systém nacházející se v souhvězdí Labutě. Hlavní (primární) hvězda HD 226868 je horký modrý veleobr obíhající kolem neviditelného kompaktního průvodce v periodě 5,6 dne. Průvodcem je tzv. hvězdná černá díra, což je třída černých děr, které vznikají při kolapsu velmi hmotných hvězd.

Cygnus X-1 byl předmětem pověstné vědecké sázky, kterou uzavřeli fyzikové Stephen Hawking a Kip Thorne, když se Hawking v roce 1974 vsadil, že se nejedná o černou díru. Stephen Hawking přiznal chybu v roce 1990.

Hvězdy ztrácejí hmotu do svého okolního prostředí prostřednictvím hvězdného větru, který vane pryč z jejich povrchu,“ říká profesor Ilya Mandel, astrofyzik na Monash University and the ARC Centre of Excellence in Gravitational Wave Discovery (OzGrav). „Avšak k vytvoření černé díry této velikosti bychom potřebovali množství hmoty, které jasné hvězdy ztratí v průběhu svého života.“

Černá díra v systému Cygnus X-1 začala svůj život jako hvězda přibližně 60krát hmotnější než Slunce. K jejímu kolapsu došlo před několika desítkami tisíc roků,“ dodává Ilya Mandel. „Obíhá kolem své doprovodné hvězdy, kterou je modrý veleobr, každých pět a půl dne ve vzdálenosti pouhé jedné pětiny vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“

Profesor Ilya Mandel se svými spolupracovníky pozoroval zdroj Cygnus X-1 prostřednictvím radioteleskopu VLBA (Very Long Baseline Array). Na základě nových dat z VLBA a z archivních pozorování upřesnili vzdálenost tohoto binárního systému a zjistili, že musí být až o 1 000 světelných roků dále, než uváděly dřívější odhady. Podle současných poznatků je od Země vzdálen asi 7 200 světelných let. A tudíž došlo i ke zvýšení posuzované hmotnosti černé díry na 21,2 hmotností Slunce (původně se její hmotnost odhadovala na 14,8 hmotností Slunce).

Astronomové pozorovali soustavu Cygnus X-1 ze dvou odlišných míst na dráze Země kolem Slunce za účelem změření zdánlivého pohybu soustavy vzhledem ke vzdáleným hvězdám; to jim umožnilo zpřesnit vzdálenost soustavy a následně i hmotnost černé díry Autor: International Centre for Radio Astronomy Research
Astronomové pozorovali soustavu Cygnus X-1 ze dvou odlišných míst na dráze Země kolem Slunce za účelem změření zdánlivého pohybu soustavy vzhledem ke vzdáleným hvězdám; to jim umožnilo zpřesnit vzdálenost soustavy a následně i hmotnost černé díry
Autor: International Centre for Radio Astronomy Research
V průběhu šesti dnů jsme pozorovali úplný jeden oběh černé díry a použitá pozorování navázali na stejná pozorování stejným radioteleskopem z roku 2011,“ říká profesor James Miller-Jones, astronom na Curtin University and the International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR). „Tato metoda a naše nová měření ukázala, že systém je od nás více vzdálen, než jsme doposud předpokládali a hmotnost černé díry je podstatně vyšší.“

Tato nová pozorování nám říkají, že černá díra je více než 20krát hmotnější než naše Slunce – jedná se tak o 50% navýšení vzhledem k předchozím odhadům,“ říká Ilya Mandel.

Na základě použití aktualizovaných měření hmotnosti černé díry a její vzdálenosti od Země jsme byli schopni potvrdit, že Cygnus X-1 rotuje neuvěřitelně rychle – velmi blízko rychlosti světla a rychleji než ostatní doposud objevené černé díry,“ dodává Xueshan Zhao, Ph.D., studující na National Astronomical Observatories of the Chinese Academy of Sciences.

Pokud jsou výpočty a úvahy vědců správné, tak Cygnus X-1 představuje nejhmotnější černou díru hvězdné velikosti, kterou jsme detekovali bez pozorování gravitačních vln.

Článek byl publikován v časopise Science.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencenews.org
[3] icrar.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Černá díra Cygnus X-1


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »