Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spirálovitá struktura disku potvrzuje vznik planet

Spirálovitá struktura disku potvrzuje vznik planet

Umělecké ztvárnění spirální struktury disku kolem hvězdy Elias 2-27
Autor: Institute of Astronomy - Amanda Smith & Farzana Meru

Skupina astrofyziků na University of Cambridge, jejíž vedoucími byli Farzana Meru a Attila Juhász, použila teoretické modely k určení původu nápadných velkorozměrových spirálních útvarů obklopujících blízkou hvězdu. Mladé hvězdy jsou obklopeny hustými protoplanetárními disky z plynů a prachu a uvnitř těchto disků vznikají planety. Jak planety vznikají, je obtížné určit na základě samotných pozorování, neboť z našeho pohledu jsou přesné detaily procesu ukryté.

V uplynulém roce astronomové použili mimořádně citlivý radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimeter Array), umístěný v Chile k pozorování mladé hvězdy Elias 2-27, staré pouhý jeden milión roků. Pozorování vedla přímo k rozlišení disku kolem mladé hvězdy a ukázala něco velmi překvapujícího – spíše než existenci hladkého disku obrázek ukázal dvě nápadná spirální ramena, každé rozvinuté do délky přibližně desetkrát větší, než je vzdálenost mezi Sluncem a Neptunem v naší Sluneční soustavě.

Tato obdivuhodná pozorování hvězdy Elias 2-27 okamžitě zažehla četné diskuse v našem vědeckém týmu o tom, co mohlo způsobit vznik spirálních ramen,“ říká Farzana Meru z Institute of Astronomy. Farzana Meru a její spolupracovníci diskutovali o použití teoretických modelů k výzkumu, co se může dít v okolí hvězdy Elias 2-27.

Nicméně to nebyl tak snadný úkol. Výzkum zahrnoval uskutečnění mnoha počítačových simulací k vyřešení složitých výpočtů, jak plyn obíhá v disku a jak je zahříván zářením centrální hvězdy. „Provedení simulací by zabralo tisíce hodin na vašich průměrných přenosných počítačích, ale naštěstí jsme byli schopni použít vyhrazené superpočítače a několik chytrých triků k urychlení výpočtů,“ říká Attila Juhász, rovněž z Institute of Astronomy.

Snímek z počítačové simulace protoplanetárního disku se vznikající planetou Autor: Institute of Astronomy - Farzana Meru
Snímek z počítačové simulace protoplanetárního disku se vznikající planetou
Autor: Institute of Astronomy - Farzana Meru
Farzana Meru se svými spolupracovníky ukázala dvě možnosti původu spirálních struktur; obě mají bezprostřední důsledky. První je, že disk kolem hvězdy Elias 2-27 může být tak hmotný, že jeho vlastní gravitace přirozeně způsobuje vytváření spirál. Tyto disky nikdy nebyly pozorované dříve a Elias 2-27 může být prvním takovým pozorováním. Nicméně astronomové objevili, že spirály mohou být vytvořeny i jiným způsobem – působením planet ve vnější části disku.

Za prvé jsme byli poněkud zklamáni zjištěním, že žádný jednoduchý mechanismus nebyl schopen vytvořit spirální strukturu,“ říká John Ilee, spoluautor studie. „Ale potom jsme objevili, že hmotnost planety požadovaná k vytváření spirál byla obrovská – téměř 10 hmotností planety Jupiter – a že bylo velmi nepravděpodobné, aby tradiční metody vzniku planet byly schopny vytvořit takto hmotný objekt.“

Tyto „tradiční metody“ vzniku planet vyžadují pomalé pozvolné kolize a srážky malinkých prachových zrníček uvnitř disku. Slepením dostatečného množství prachových zrníček do podoby oblázků, následně do velkých balvanů, a jak proces pokračuje, nakonec se zformují objekty velikosti planet postupným procesem známým jako akrece.

Mladá hvězda Elias 2-27 prostě neměla dostatek času k vytvoření planet požadované hmotnosti prostřednictvím klasické akrece,“ říká Farzana Meru. „Jedna z možností vytvoření takové planety tak rychle by byla, že určitá oblast disku se smršťuje v důsledku gravitačního hroucení a vytváří tímto způsobem jednu nebo více planet.“

Zdá se, že za vysvětlením spirál u hvězdy Elias 2-27 může být vznik planet prostřednictvím procesu, který se dříve zdál být vzácný.

Vědecký článek byl publikován v The Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ast.cam.ac.uk
[2] aasnova.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik planety, Hvězda Elias 2-27, Akrece


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »