Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Supernova "chameleón" ukrývá komplice

Supernova "chameleón" ukrývá komplice

SN2001ig_NGC7424.jpg
Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení "chameleóního" chování supernovy. Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.

Supernovy jsou hvězdy, které na konci svých životů vybuchnou a zhroutí se. Podle průběhu je dělíme do dvou kategorií. Supernovy typu I neobsahují vodík, zatímco typ II je má. V emisním spektru supernovy SN2001ig byl nejdříve vodík pozorován, čímž patřila do typu II. Ale při pozdějších pozorováních již existující vodík u supernovy zmizel. Tato změna je velmi ojedinělá, a proto byla pro supernovu SN2001ig vytvořena zcela nová, samostatná třída, známá jako typ IIb.

Přesto není "chameleóní" chování hvězdy bez pravidel. Astronomové z univerzity v Cambridge našli supernovu typu IIb již v roce 2004 na snímcích z HST a z dalekohledu Keck na observatoři na Havaji. Tato supernova, nazvaná SN1993J, byla ve skutečnosti objevená již v 1993, ale na základě nových pozorování v roce 2004 byla překvalifikována a zařazena do typu IIb. Zmizení vodíku se nyní vysvětluje přítomností další hvězdy v blízkosti zbytku supernovy. Supernova SN1993J leží v blízké galaxii M81 (souhvězdí Velké Medvědice, 11,8 miliónů sv.l.).

Také nové výzkumy potvrzují, že supernova SN2001ig pravděpodobně měla "společníka". Podle Stuarta Rydera, astronoma z Anglo-australské observatoře v Austrálii, který provedl nová pozorování, je potřeba přehodnotit způsob klasifikace supernov, zejména s ohledem na jejich počáteční vznik a vývoj.

Supernova SN2001ig se nachází na jižní polokouli ve spirální galaxii NGC 7424 (souhvězdí Jeřába, Grus) ve vzdálenosti asi 40 miliónů sv.l.

Jak vidí astronomové poslední dny supernovy SN2001ig? Nejdříve jako supernova vybuchla mohutná hvězda, známá jako Wolf-Rayetova hvězda. Tento typ hvězd je známý svým silným hvězdným větrem.

Gravitační síla druhé hvězdy pak "odtrhává" od hvězdy další materiál. A to se děje každých 40 let, kdy se jejich dráhy přiblíží. Tak došlo k přenosu nejen vodíku, ale i materiálu, rozptýleného kolem SN2001ig. Tuto distribuci ve spirálovém modelu lze dobře objasnit v případě, že doprovodná hvězda má excentrickou oběžnou dráhu.

Tento proces by způsobil změny v radiovém záření supernovy, což také Ryderův tým pozoroval australským radioteleskopem ATCA (Australia Telescope Compact Array), který provozuje CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation).

Po třech letech od výbuchu astronomové pozorovali zbytky supernovy dalekohledem Gemini na observatoři ESO v Chile (Gemini South telescope). Rozptylující se pozůstatky supernovy odhalily žluto-zelený objekt.

"Jsme přesvědčení, že existuje společník," řekl na základě spektroskopických měření Ryder. "Je to příliš červené, aby se jednalo o ionizovaný vodík a příliš modré, aby to mohl být zbytek samotné supernovy." Podle Rydera je hmotnost druhé hvězdy někde mezi 10 až 18 hmotnostmi Slunce.

Ryder se svým týmem podrobně prozkoumá pomocí dalekohledu Gemini supernovy, které vybuchly v posledních pěti letech, a zaměří se na hledání společníků těchto hvězd.

Credit: Gemini South GMOS.S. Ryder/T. Rector

Zdroj: www.newscientistspace.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »