Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Supernova "chameleón" ukrývá komplice

Supernova "chameleón" ukrývá komplice

SN2001ig_NGC7424.jpg
Astronomové mohou při důkladném studiu najít klíč k pochopení "chameleóního" chování supernovy. Viníkem se zdá být druhá hvězda v podvojné soustavě, která před závěrečným výbuchem ukradla supernově většinu jejího vodíku.

Supernovy jsou hvězdy, které na konci svých životů vybuchnou a zhroutí se. Podle průběhu je dělíme do dvou kategorií. Supernovy typu I neobsahují vodík, zatímco typ II je má. V emisním spektru supernovy SN2001ig byl nejdříve vodík pozorován, čímž patřila do typu II. Ale při pozdějších pozorováních již existující vodík u supernovy zmizel. Tato změna je velmi ojedinělá, a proto byla pro supernovu SN2001ig vytvořena zcela nová, samostatná třída, známá jako typ IIb.

Přesto není "chameleóní" chování hvězdy bez pravidel. Astronomové z univerzity v Cambridge našli supernovu typu IIb již v roce 2004 na snímcích z HST a z dalekohledu Keck na observatoři na Havaji. Tato supernova, nazvaná SN1993J, byla ve skutečnosti objevená již v 1993, ale na základě nových pozorování v roce 2004 byla překvalifikována a zařazena do typu IIb. Zmizení vodíku se nyní vysvětluje přítomností další hvězdy v blízkosti zbytku supernovy. Supernova SN1993J leží v blízké galaxii M81 (souhvězdí Velké Medvědice, 11,8 miliónů sv.l.).

Také nové výzkumy potvrzují, že supernova SN2001ig pravděpodobně měla "společníka". Podle Stuarta Rydera, astronoma z Anglo-australské observatoře v Austrálii, který provedl nová pozorování, je potřeba přehodnotit způsob klasifikace supernov, zejména s ohledem na jejich počáteční vznik a vývoj.

Supernova SN2001ig se nachází na jižní polokouli ve spirální galaxii NGC 7424 (souhvězdí Jeřába, Grus) ve vzdálenosti asi 40 miliónů sv.l.

Jak vidí astronomové poslední dny supernovy SN2001ig? Nejdříve jako supernova vybuchla mohutná hvězda, známá jako Wolf-Rayetova hvězda. Tento typ hvězd je známý svým silným hvězdným větrem.

Gravitační síla druhé hvězdy pak "odtrhává" od hvězdy další materiál. A to se děje každých 40 let, kdy se jejich dráhy přiblíží. Tak došlo k přenosu nejen vodíku, ale i materiálu, rozptýleného kolem SN2001ig. Tuto distribuci ve spirálovém modelu lze dobře objasnit v případě, že doprovodná hvězda má excentrickou oběžnou dráhu.

Tento proces by způsobil změny v radiovém záření supernovy, což také Ryderův tým pozoroval australským radioteleskopem ATCA (Australia Telescope Compact Array), který provozuje CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation).

Po třech letech od výbuchu astronomové pozorovali zbytky supernovy dalekohledem Gemini na observatoři ESO v Chile (Gemini South telescope). Rozptylující se pozůstatky supernovy odhalily žluto-zelený objekt.

"Jsme přesvědčení, že existuje společník," řekl na základě spektroskopických měření Ryder. "Je to příliš červené, aby se jednalo o ionizovaný vodík a příliš modré, aby to mohl být zbytek samotné supernovy." Podle Rydera je hmotnost druhé hvězdy někde mezi 10 až 18 hmotnostmi Slunce.

Ryder se svým týmem podrobně prozkoumá pomocí dalekohledu Gemini supernovy, které vybuchly v posledních pěti letech, a zaměří se na hledání společníků těchto hvězd.

Credit: Gemini South GMOS.S. Ryder/T. Rector

Zdroj: www.newscientistspace.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stack 4 fotiek

Další informace »