Supernovy v laboratoři
V poslední době se RESOLUT používal k tomu, aby vytvářel specifické druhy radioaktivních jader nalezených u supernov typu Ia. Supernova typu Ia vznikne, když v binární soustavě hvězda, známá jako bílý trpaslík po dosažení kritické hmotnosti vybuchne.
Všechny supernovy typu Ia při výbuchu uvolní prakticky stejné množství energie, proto se pozorovaná jasnost takové exploze mění jen s její vzdáleností od Země. „Astrofyzikové je nazývají standardní svíčky a používají je pro mapování vzdáleností,“ řekl Wiedenhover. „Zároveň pozorují rudý posuv a míru rozpínavosti vesmíru.“ Rudý posuv popisuje rychlost, jakou se supernova vzdaluje od Země.
Novodobá pozorování extrémně vzdálených supernov naznačují, že vesmír expanduje se vzrůstající rychlostí. To popírá názor amerického astronoma Edwina Hubbla (1889 – 1953), že Hubbleova konstanta je neměnná. Lepší pochopení reakcí, které se dějí uvnitř supernov, pomohou astrofyzikům vytvořit přesnější mapu vesmíru.
Reakce nelze dobře studovat zejména proto, že vysoce nestabilní izotopy, které obsahují radioaktivní jádra se na Zemi nevyskytují.
„Astrofyzikové nám říkají, potřebujeme více informací o jaderné fyzice těchto exotických izotopů,“ řekl Wiedenhover. „Tento typ fyziky se díky takovým zařízením v posledních pěti letech doopravdy rozvíjí.“
RESOLUT není jediné zařízení v USA, které používá paprsek částic, aby izolovalo vzácná jádra v urychlovači částic, ale je jedinečné ve své flexibilitě. Wiedenhover připouští, že TRIUMF Accelerator (University of British Columbia) a ORELA (Oak Ridge National Laboratory, Tennessee) má „lepší paprsky, ale my máme větší volnost při výběru izotopů, které chceme studovat.“
Také tyto experimenty nejsou první, které napodobují katastrofu v kosmického prostoru. V roce 2001 se fyzikům, kteří experimentovali s typem látky nazývanou Boseho - Einsteinův kondenzát (BEC - Bose Einstein Condensate), podařilo vytvořit miniaturní explozi, která do jisté míry připomínala supernovu.
Při velmi nízkých teplotách má každý boson tendenci zaujmout nejnižší energetický stav. Vzniká tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát, který může mít supravodivé a supratekuté vlastnosti. V roce 2001 Eric Cornell, Carl Wieman (University of Colorado) a Wolfgang Ketterle (Massachusetts Institute of Technology) obdrželi za tento objev Nobelovu cenu za fyziku.
Zdroj: www.space.com