Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

Tím zřejmě veškerá podobnost se Sluncem končí. A předpoklad, že kolem Tau Ceti obíhá planeta podobná Zemi, nemá téměř žádné opodstatnění. Jak ukázaly výzkumy anglických astronomů, množství komet a asteroidů, obíhajících kolem Tau Ceti, více než 10krát převyšuje počet těchto těles v naší sluneční soustavě. Pokud u hvězdy Tau Ceti existuje jedna nebo více planet, pak musí být neustále podrobovány mohutným srážkám s velkými kosmickými tělesy podobnými planetce, která, jak vědci předpokládají, před 65 milióny roků vyhubila na Zemi dinosaury. To znamená, že pokud se na planetách u Tau Ceti objevil život, nemohl v žádném případě projít dlouhou cestu evolučního vývoje jako na naší Zemi.

Astronomové musí přehodnotit svoje názory na to, kde a jak hledat život za hranicemi sluneční soustavy. Na vzdálených planetách musí existovat nejen vhodná atmosféra a teplota, ale také příznivé "asteroido-kometární" podmínky.

Příčiny toho, že u Tau Ceti existuje tak velké množství planetek a komet, vědci zatím neznají. Je však také možné, že to je "normální" situace a že naše sluneční soustava je výjimečným jevem. Možná se naše Slunce někdy v minulosti přiblížilo na malou vzdálenost k jiné hvězdě, která mu přitom svojí gravitací "ukradla" značné množství planetek a komet. A proto se životu v blízkosti Slunce tak daří (alespoň doposud).

Výzkum hvězdy Tau Ceti probíhal pomocí mimořádně citlivé kamery SCUBA, pracující v submilimetrové oblasti spektra, která je nainstalována na dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havajských ostrovech. Na fotografiích, pořízených touto kamerou, byl kolem hvězdy Tau Ceti objeven disk z velmi chladného prachu o teplotě -210 °C, který vznikl v důsledku častých vzájemných srážek četných planetek a komet, obíhajících kolem hvězdy, které se tak rozpadají na stále menší a menší kousky.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2024 E1 (Wierzchos)

https://en.wikipedia.org/wiki/C/2024_E1_(Wierzcho%C5%9B)

Další informace »