Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

Tím zřejmě veškerá podobnost se Sluncem končí. A předpoklad, že kolem Tau Ceti obíhá planeta podobná Zemi, nemá téměř žádné opodstatnění. Jak ukázaly výzkumy anglických astronomů, množství komet a asteroidů, obíhajících kolem Tau Ceti, více než 10krát převyšuje počet těchto těles v naší sluneční soustavě. Pokud u hvězdy Tau Ceti existuje jedna nebo více planet, pak musí být neustále podrobovány mohutným srážkám s velkými kosmickými tělesy podobnými planetce, která, jak vědci předpokládají, před 65 milióny roků vyhubila na Zemi dinosaury. To znamená, že pokud se na planetách u Tau Ceti objevil život, nemohl v žádném případě projít dlouhou cestu evolučního vývoje jako na naší Zemi.

Astronomové musí přehodnotit svoje názory na to, kde a jak hledat život za hranicemi sluneční soustavy. Na vzdálených planetách musí existovat nejen vhodná atmosféra a teplota, ale také příznivé "asteroido-kometární" podmínky.

Příčiny toho, že u Tau Ceti existuje tak velké množství planetek a komet, vědci zatím neznají. Je však také možné, že to je "normální" situace a že naše sluneční soustava je výjimečným jevem. Možná se naše Slunce někdy v minulosti přiblížilo na malou vzdálenost k jiné hvězdě, která mu přitom svojí gravitací "ukradla" značné množství planetek a komet. A proto se životu v blízkosti Slunce tak daří (alespoň doposud).

Výzkum hvězdy Tau Ceti probíhal pomocí mimořádně citlivé kamery SCUBA, pracující v submilimetrové oblasti spektra, která je nainstalována na dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havajských ostrovech. Na fotografiích, pořízených touto kamerou, byl kolem hvězdy Tau Ceti objeven disk z velmi chladného prachu o teplotě -210 °C, který vznikl v důsledku častých vzájemných srážek četných planetek a komet, obíhajících kolem hvězdy, které se tak rozpadají na stále menší a menší kousky.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »