Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti - život se nepředpokládá

Tau Ceti.jpg
Hvězda Tau Ceti ze souhvězdí Velryby (Cetus) se nachází ve vzdálenosti pouhých 12 světelných let od Země a na obloze ji můžete spatřit pouhým okem. Jedná se o nejbližší hvězdu, která se nejvíce podobá našemu Slunci. Stala se také první hvězdou, u níž byl objeven cirkumstelární disk, složený z prachu, komet a asteroidů, jehož rozměr je srovnatelný s analogickým diskem kolem Slunce.

Tím zřejmě veškerá podobnost se Sluncem končí. A předpoklad, že kolem Tau Ceti obíhá planeta podobná Zemi, nemá téměř žádné opodstatnění. Jak ukázaly výzkumy anglických astronomů, množství komet a asteroidů, obíhajících kolem Tau Ceti, více než 10krát převyšuje počet těchto těles v naší sluneční soustavě. Pokud u hvězdy Tau Ceti existuje jedna nebo více planet, pak musí být neustále podrobovány mohutným srážkám s velkými kosmickými tělesy podobnými planetce, která, jak vědci předpokládají, před 65 milióny roků vyhubila na Zemi dinosaury. To znamená, že pokud se na planetách u Tau Ceti objevil život, nemohl v žádném případě projít dlouhou cestu evolučního vývoje jako na naší Zemi.

Astronomové musí přehodnotit svoje názory na to, kde a jak hledat život za hranicemi sluneční soustavy. Na vzdálených planetách musí existovat nejen vhodná atmosféra a teplota, ale také příznivé "asteroido-kometární" podmínky.

Příčiny toho, že u Tau Ceti existuje tak velké množství planetek a komet, vědci zatím neznají. Je však také možné, že to je "normální" situace a že naše sluneční soustava je výjimečným jevem. Možná se naše Slunce někdy v minulosti přiblížilo na malou vzdálenost k jiné hvězdě, která mu přitom svojí gravitací "ukradla" značné množství planetek a komet. A proto se životu v blízkosti Slunce tak daří (alespoň doposud).

Výzkum hvězdy Tau Ceti probíhal pomocí mimořádně citlivé kamery SCUBA, pracující v submilimetrové oblasti spektra, která je nainstalována na dalekohledu James Clerk Maxwell Telescope na Havajských ostrovech. Na fotografiích, pořízených touto kamerou, byl kolem hvězdy Tau Ceti objeven disk z velmi chladného prachu o teplotě -210 °C, který vznikl v důsledku častých vzájemných srážek četných planetek a komet, obíhajících kolem hvězdy, které se tak rozpadají na stále menší a menší kousky.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »