Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Úspěšné praktikum v Krkonoších přineslo nové proměnné hvězdy

Úspěšné praktikum v Krkonoších přineslo nové proměnné hvězdy

Zákrytová dvojhvězda
Autor: ESO

Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, nebo též proměnářské praktikum, je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS. Během 55 ročníků se praktikum konalo na mnoha místech, například na hvězdárně ve Vyškově nebo ve Ždánicích. Letos už podeváté proběhlo v Peci pod Sněžkou (18. - 25. 7. 2015), v místě bydliště jednoho z našich nejaktivnějších pozorovatelů posledních desetiletí a zároveň našeho bývalého předsedy Luboše Bráta. A opět se v jeho průběhu podařilo získat několik úspěšných objevů!

Společná fotografie účastníků praktika 2015 v Peci pod Sněžkou. Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků praktika 2015 v Peci pod Sněžkou.
Autor: Martin Mašek
Účel konání praktika lze snadno odhadnout – vzájemná výměna zkušeností. Zde se totiž setkávají pozorovatelé různých generací, s různou úrovní znalostí, od úplných začátečníků až po profesionální astronomy. Kromě samotného nočního pozorování, které je bohužel závislé na dobrém počasí, se zde diskutuje nad pozorovací technikou, zpracováním měření, publikací výsledků a podobně. Obvykle se pro každé praktikum zvolí příhodný cíl nebo cíle, kterým je týden praktika věnován. Z uplynulých ročníků stojí za vzpomenutí fotometrie Novy Del 2013, která jako na objednávku vzplanula těsně před praktikem. Dále se pozoroval dosud neprobádaný zákrytový systém V413 And, který má oběžnou periodu 50 dní. Také se prováděla simultánní pozorování exoplanetárního systému TrES-1 b Lyr, přičemž tato následně zprůměrovaná měření dosáhla kvality srovnatelné s výsledky získanými opravdu velkými dalekohledy. Při tom většina z účastníků sebou přiváží malé přenosné přístroje, které jsou dostupné téměř každému – malý dalekohled nebo dokonce fotografický teleobjektiv doplněný o levnou CCD kameru či digitální zrcadlovku. Přesto výsledky stojí za to.

Příklad světelných křivek proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. CzeV397 Her je RR Lyrae hvězda vykazující Blažkův jev (objevitel Pavel Cagaš), CzeV699 Per je zákrytový systém typu beta Lyrae (objevitel Martin Mašek). Autor: Jiří Liška
Příklad světelných křivek proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. CzeV397 Her je RR Lyrae hvězda vykazující Blažkův jev (objevitel Pavel Cagaš), CzeV699 Per je zákrytový systém typu beta Lyrae (objevitel Martin Mašek).
Autor: Jiří Liška
Letos byl program přizpůsoben CzeV katalogu – katalogu proměnných hvězd objevených českými pozorovateli. Kromě plánovaného doměření některých zanedbaných CzeV hvězd jsme dále řešili jeho podobu a chystali podklady na budoucí publikaci. Během jeho detailní prohlídky jsme narazili na mnoho zajímavých případů hvězdné proměnnosti. Mezi velice časté proměnné patří zákrytové dvojhvězdy typu Algol nebo kontaktní systémy typu W UMa. Ale jsou zde pulzující RR Lyrae hvězdy, jejichž změny jsou navíc ovlivňovány Blažkovým jevem, pulzující hvězdy typu delta Scuti s velkou amplitudou (HADS = High Amplitude Delta Scuti), nezákrytové těsné dvojhvězdy tzv. elipsoidální proměnné (ELL) a další.

Zajímavá přednáška o proměnných hvězdách Autor: Martin Mašek
Zajímavá přednáška o proměnných hvězdách
Autor: Martin Mašek
Kromě proměnářské tématiky, která se probírá na praktiku celý týden, se do programu vkládají i jiné zábavy, ať už to jsou různé přednášky, turistika, hraní her a samozřejmě nesmí chybět opékání špekáčků. Abyste měli představu, jak to na takovém praktiku probíhá, přináším úryvek:

Úterý, 21. červenec 2015 - náznaky úspěchů?

Zapadlo Slunce. S napětím vyhlížím na obloze náznaky možné oblačnosti, která by mohla být nasvícena posledními slunečními paprsky. Mraky se však přes den zcela rozpadly. Dnes to vypadá nadějně. Vývoj počasí důkladně zkontroluji i na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu a už je to zcela jisté. Bude jasno. Vyrážím pozorovat!

Nachystání dalekohledu a jeho ustavení je sice pro mne běžnou rutinou, ale dnes je to zcela jiné. Na louce pod Sněžkou se nás sešlo více, samí zapálení pozorovatelé. V začínajícím příšeří vynášíme naše přístroje z Altánu (zde bývají přes den uschovány), přeskakujeme kabely k montážím a chystáme si pozorovací stanoviště. Mlčky se předháníme v tom, kdo z nás bude mít svůj dalekohled nachystán dříve a kdo jako první začne měřit. Neobeznámený člověk, který by z povzdálí sledoval ten mumraj na louce, by si jistě řekl, že ty postavičky, vynášející zvláštní předměty z blízké budovy, jsou mravenci. O naší příbuznosti k hmyzu by nepochyboval, vždyť svítíme buď červenými, nebo žlutými baterkami jako světlušky.

Pozorovací technika na praktiku Autor: Jiří Liška
Pozorovací technika na praktiku
Autor: Jiří Liška
Konečně začíná pravá astronomická tma a naše měření jedou naplno. Každý z nás dostal přidělený jiný kus nebe. Nebo spíše jen „kousíček“, protože zorné pole našich dalekohledů není obvykle o moc větší než by zabíral Měsíc v úplňku. Cíl našich pozorování je předem dán, potvrzení proměnnosti u hvězd, jejíž proměnnost byla už dříve odhalena českými astronomy. Sami objevitelé se jimi dále bohužel nezabývali. Budeme dnes také úspěšní? S napětím sledujeme, jak se do počítače stahuje jeden snímek za druhým. Do ticha noci se tak ozývá jen cvakání digitální zrcadlovky a poklidné vrčení motorů dalekohledů. Noc ubíhá pomalu, ale my si ji naplno užíváme s 25 centimetrovým dalekohledem typu Dobson, kterým prohlížíme nejzajímavější kouty oblohy (M13, M15, M31, M33, M81, M82, ...). Řada z nás žije ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) a tam taková tma jako v Krkonoších nedorazila posledních pár let, odhadem možná i 70 ..., bohužel.

Svá měření sice průběžně nahrubo zpracováváme, ale finální zpracování je nutné udělat následující den, až budou pořízeny nezbytné kalibrační snímky. Kolem 3. až 5. hodiny ranní někteří z nás už únavou usínají v křesle nebo na pohovce v Altánu. Ale jen na krátko. Končí totiž noc, blíží se den, je potřeba zakončit pozorování a vše sbalit. Jsme zvědaví, co se nám podařilo na nočních fotografiích ulovit. V 5:30 za přítomnosti červánků poslední z nás odchází do postele.

Středa, 22. červenec - zasloužený objev!

Výlet na Sněžku Autor: Martin Mašek
Výlet na Sněžku
Autor: Martin Mašek
Spánek netrvá dlouho, dnes má být výjimečně krásný den, který chceme využít k výletu na Sněžku. V předchozí noci jsme se jednoznačně shodli, že obětujeme pohodlí postele krásným výhledům z vršků hor. Proto budíček kolem deváté hodiny není sice uvítán s nadšením, ale každý z nás se nakonec ochotně přesune pod sprchu, kde ho studená voda dostatečně připraví na cestu. Rychlá snídaně, nahození batohů na záda a vzhůru do kopce!

S ohledem na probdělou noc dnes na Sněžku samozřejmě nešplháme, ale volíme novou lanovku jako vhodný kompromis mezi horolezectvím a setrváním v Peci. Výlet na Sněžku se nám mimořádně vydařil. Celý den vládne překrásné a horké počasí, vrchol hory nám tak skýtá nádherné výhledy do okolí. Ze Sněžky pak pěšky pokračujeme na Luční boudu, kde nabíráme energii pozdním obědem. Zbytek cesty už zvládáme jen s jedním zastavením u kávy s ledem.

Opékání špekáčků na praktiku Autor: Martin Mašek
Opékání špekáčků na praktiku
Autor: Martin Mašek
Večer ještě příjemně zakončíme opékáním špekáčků. Většina z nás se pak vydává na kutě. Ti nejotrlejší však setrvají až do půlnoci a konečně zpracovávají svá měření z předchozí noci, na která prozatím nebyl čas. A výsledek? U jedné hvězdy byla proměnnost potvrzena. A u jedné nově objevena!!!

Tolik z letošního proměnářského praktika. Už se těšíme na příští rok, pravděpodobně v nové lokalitě. Přidej se k nám i Ty! Žádné speciální vybavení ani zkušenosti nejsou potřeba, začátečník bez dalekohledu bude automaticky přiřazen do dvojice ke zkušenějšímu kolegovi s dalekohledem a na místě bude zaškolen do světa proměnných hvězd.

Více fotografií z letošního praktika naleznete ve fotogalerii Martina Maška.




O autorovi

Jiří Liška

Jiří Liška

Mgr. Jiří Liška, Ph. D. (*1985) je odborným asistentem na Katedře fyziky Technické univerzity v Liberci a odborným pracovníkem na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. O astronomii se zajímá od zatmění Slunce v roce 1999. Od té doby provádí různorodá astronomická pozorování. Na Letním astronomickém soustředění ve Vyškově (2000) propadl kouzlu proměnných hvězd, posléze se stal členem Sekce proměnných hvězd a exoplanet (od r. 2014 je ve výboru) a zároveň i ČAS. To vše stálo za rozhodnutím studovat astrofyziku na Masarykově univerzitě, kde vizuální pozorování byla nahrazena objektivnějšími metodami. Pozorovatelské zkušenosti získává nejen na Kraví hoře v Brně ale i s přístroji v zahraniční (např. SAAO v JAR, La Silla v Chile). Z vědeckého hlediska se specializuje na dvojhvězdy zvláště na zákrytové systémy. V poslední době rozšířil záběr i na pulzující hvězdy typu RR Lyrae.

Štítky: CzeV katalog, Praktikum, Proměnná hvězda, Nová proměnná hvězda, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »