V Brně proběhla velmi úspěšná konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Konferencí se účastním od roku 1992, zažil jsem jich tedy zhruba polovinu a začínám se počítat mezi pamětníky. O to větší radost mám, že ta 50. nebyla jen o vzpomínání. Jubilejní konference Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS především ukázala na ohromný pokrok v oboru pozorování proměnných hvězd.

Dva jiné světy

První konference se konala v Brně roku 1963, právě skončená v Brně roku 2018. Město a téma, je to jediné, co mají společného. Za těch 55 let nezůstal ve světě pozorování proměnných hvězd kámen na kameni. V současné době je známo skoro 550 tisíc proměnných hvězd (52 000 má definitivní označení) a 4000 exoplanet. Roku 1963 bylo známých proměnných hvězd jen 15 tisíc a exoplaneta žádná. Naproti tomu počet astronomů se za půl století celosvětově zvýšil jen nepatrně. Počet objektů na jednoho astronoma tím neustále roste. Současně ale roste i jejich vybavení. Před třiceti roky bylo hlavní zbraní pozorovatelů jejich oko hledící do dalekohledu. Dnes mají i amatérští astronomové počítačem řízené dalekohledy, do kterých se už nedívají. Místo oka mají k okuláru přidělanou CCD kameru. Během noci pořizují stovky či tisíce snímků. Největším problémem tak bývá náročnost následného zpracování.

Bez programování to nejde

WWW, API, .NET, CCD, flat field, dark frame, tak dnes vypadá svět proměnných hvězd. Roku 1963 to byl čaj, deka, červená baterka, tužka, papír… Bez techniky by dnes nebylo pozorování a bez programování by nebyly webové stránky sekce var2.astro.cz, ani program SIPS na zpracování měření. Nebyla by ani ETD – Exoplanet Transit Database, která je světově uznávaným dílem SPHE a ukazuje pozorování transitů (přechodů) exoplanet před diskem své hvězdy. Velké databáze, řada užitečných funkcí a vychytávek na webových stránkách sekce, jsou především dílem Luboše Bráta. Je velkým úkolem Sekce pokračovat v jejich rozvoji a udržet si tak výrazné postavení v mezinárodní konkurenci.

Pestrá směs přednášek

Během konference zazněly přednášky na nejrůznější témata. Marek Skarka představil pozorování exoplanet konané v ČR, Gerald Handler ukázal, jak se dají zkoumat nitra hvězd na dálku, aniž by se do nich kdokoli díval či posílal sondu, Robert Szabó ukázal, že v dnešní době máme techniku na to sledovat tak malé změny jasnosti, jako nikdy předtím, Petr Zasche představil svůj unikátní výzkum čtyřhvězd, z nichž většinu sám objevil v datech přehlídky OGLE, Martin Jelínek (čerstvý laureát Kopalovy přednášky) ukázal, jak lze i malým dalekohledem pozorovat optické dosvity gama záblesků, Pavel Cagaš představil své snahy o využití neuronových sítí při zpracování astronomických měření. Každá přednáška měla něco do sebe z nabídky 32 si každý mohl vybrat své hity, které ho oslovily.

Kepler nesledoval jen exoplanety

Přednášejícími byla často ukazována data a světelné křivky pořízené kosmickým dalekohledem Kepler, který letos po devíti letech ukončil činnost. Tento unikátní přístroj, který bez přerušení hleděl na několik vybraných částí oblohy, přinesl celou řadu překvapení. U exoplanet se očekávalo, ale týkalo se i různých druhů zákrytových dvojhvězd, pulsujících či eruptivních proměnných hvězd. Vzhledem k nesmírně přesnému měření dalekohledu se ukázalo, že je velmi těžké najít hvězdu, která by byla konstantní. Měření dalekohledu Kepler umožňují zpřesnit teoretické modely o stavbě a způsobu proměnnosti některých typů hvězd.

Účast předsedy České astronomické společnosti

Za zmínku určitě stojí vystoupení předsedy ČAS Petra Heinzela o eruptivních proměnných hvězdách, jejichž chování je podobné Slunci, jímž se Petr Heinzel zabývá celoživotně. Předseda ČAS na konferenci dokonce projevil zájem o členství v Sekci proměnných hvězd a exoplanet, čímž jen potvrdil letošní trend, neboť o členství v SPHE je větší zájem, než v minulých letech a počet členů sekce dosáhl 92.

Kde budeme za dalších 50 let?

Žijeme v éře prudkého rozvoje počítačů a výpočetní kapacita celosvětově roste raketovým tempem. Například v roce 2022 bude v Chile uveden do provozu LSST - Large Synoptic Survey Telescope o průměru 8,4 metru. Jeho úkolem je fotografovat postupně celou oblohu, což zvládne každé tři dny, a to až do 25. magnitudy. Za jedinou noc vyprodukuje 30 TB dat. Splín astronomů amatérů z toho, že pak už budou zbyteční, ale není na místě. Jak ukázal ve své přednášce Ondřej Pejcha, vždy je prostor pro činnosti, které velké observatoře dělat nemohou. Stačí použít jiný způsob měření a hledat příležitosti, které nikdo jiný nevyužívá. Stejně jako pozorovatelé proměnných hvězd „přežili“ konec éry pozorování okem, jistě se vypořádají s nástupem drahé obří techniky.

Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům konference, především předsedkyni SPHE Kateřině Hoňkové. Konference byla pestrou směsicí témat, podnítila účastníky k zajímavé spolupráci a dodala elán v aktivitě minimálně do dalšího roku.

Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet