Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V Brně proběhla velmi úspěšná konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

V Brně proběhla velmi úspěšná konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Malířova představa planety obíhající hvězdu HD189733, jejíž disk právě prosvítá skrz aktivní chromosféru mateřské hvězdy.
Autor: © ESA/Hubble

32 přednášek, na 90 účastníků z 9 zemí. Už to jasně ukazuje, že o letošní jubilejní 50. konferenci, která se konala od 30. 11. do 2. 12., byl velký zájem. Pestrá přehlídka zajímavých a nezvykle se chovajících objektů noční oblohy prezentovaná přednášejícími ukázala, že amatéři i profesionálové se nemusejí bát, že by neměli co pozorovat. Také ukázala, že čeští astronomové se ve světové konkurenci neztrácejí.

Konferencí se účastním od roku 1992, zažil jsem jich tedy zhruba polovinu a začínám se počítat mezi pamětníky. O to větší radost mám, že ta 50. nebyla jen o vzpomínání. Jubilejní konference Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS především ukázala na ohromný pokrok v oboru pozorování proměnných hvězd.

Dva jiné světy

Společná fotografie účastníků 50. konference o výzkumu proměnných hvězd Autor: Martin Mašek
Společná fotografie účastníků 50. konference o výzkumu proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
První konference se konala v Brně roku 1963, právě skončená v Brně roku 2018. Město a téma, je to jediné, co mají společného. Za těch 55 let nezůstal ve světě pozorování proměnných hvězd kámen na kameni. V současné době je známo skoro 550 tisíc proměnných hvězd (52 000 má definitivní označení) a 4000 exoplanet. Roku 1963 bylo známých proměnných hvězd jen 15 tisíc a exoplaneta žádná. Naproti tomu počet astronomů se za půl století celosvětově zvýšil jen nepatrně. Počet objektů na jednoho astronoma tím neustále roste. Současně ale roste i jejich vybavení. Před třiceti roky bylo hlavní zbraní pozorovatelů jejich oko hledící do dalekohledu. Dnes mají i amatérští astronomové počítačem řízené dalekohledy, do kterých se už nedívají. Místo oka mají k okuláru přidělanou CCD kameru. Během noci pořizují stovky či tisíce snímků. Největším problémem tak bývá náročnost následného zpracování.

Bez programování to nejde

WWW, API, .NET, CCD, flat field, dark frame, tak dnes vypadá svět proměnných hvězd. Roku 1963 to byl čaj, deka, červená baterka, tužka, papír… Bez techniky by dnes nebylo pozorování a bez programování by nebyly webové stránky sekce var2.astro.cz, ani program SIPS na zpracování měření. Nebyla by ani ETD – Exoplanet Transit Database, která je světově uznávaným dílem SPHE a ukazuje pozorování transitů (přechodů) exoplanet před diskem své hvězdy. Velké databáze, řada užitečných funkcí a vychytávek na webových stránkách sekce, jsou především dílem Luboše Bráta. Je velkým úkolem Sekce pokračovat v jejich rozvoji a udržet si tak výrazné postavení v mezinárodní konkurenci.

Pestrá směs přednášek

Během konference zazněly přednášky na nejrůznější témata. Marek Skarka představil pozorování exoplanet konané v ČR, Gerald Handler ukázal, jak se dají zkoumat nitra hvězd na dálku, aniž by se do nich kdokoli díval či posílal sondu, Robert Szabó ukázal, že v dnešní době máme techniku na to sledovat tak malé změny jasnosti, jako nikdy předtím, Petr Zasche představil svůj unikátní výzkum čtyřhvězd, z nichž většinu sám objevil v datech přehlídky OGLE, Martin Jelínek (čerstvý laureát Kopalovy přednášky) ukázal, jak lze i malým dalekohledem pozorovat optické dosvity gama záblesků, Pavel Cagaš představil své snahy o využití neuronových sítí při zpracování astronomických měření. Každá přednáška měla něco do sebe z nabídky 32 si každý mohl vybrat své hity, které ho oslovily.

Kepler nesledoval jen exoplanety

Astronomická družice Kepler (NASA) Autor: NASA
Astronomická družice Kepler (NASA)
Autor: NASA
Přednášejícími byla často ukazována data a světelné křivky pořízené kosmickým dalekohledem Kepler, který letos po devíti letech ukončil činnost. Tento unikátní přístroj, který bez přerušení hleděl na několik vybraných částí oblohy, přinesl celou řadu překvapení. U exoplanet se očekávalo, ale týkalo se i různých druhů zákrytových dvojhvězd, pulsujících či eruptivních proměnných hvězd. Vzhledem k nesmírně přesnému měření dalekohledu se ukázalo, že je velmi těžké najít hvězdu, která by byla konstantní. Měření dalekohledu Kepler umožňují zpřesnit teoretické modely o stavbě a způsobu proměnnosti některých typů hvězd.

Účast předsedy České astronomické společnosti

Za zmínku určitě stojí vystoupení předsedy ČAS Petra Heinzela o eruptivních proměnných hvězdách, jejichž chování je podobné Slunci, jímž se Petr Heinzel zabývá celoživotně. Předseda ČAS na konferenci dokonce projevil zájem o členství v Sekci proměnných hvězd a exoplanet, čímž jen potvrdil letošní trend, neboť o členství v SPHE je větší zájem, než v minulých letech a počet členů sekce dosáhl 92.

Kde budeme za dalších 50 let?

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
Žijeme v éře prudkého rozvoje počítačů a výpočetní kapacita celosvětově roste raketovým tempem. Například v roce 2022 bude v Chile uveden do provozu LSST - Large Synoptic Survey Telescope o průměru 8,4 metru. Jeho úkolem je fotografovat postupně celou oblohu, což zvládne každé tři dny, a to až do 25. magnitudy. Za jedinou noc vyprodukuje 30 TB dat. Splín astronomů amatérů z toho, že pak už budou zbyteční, ale není na místě. Jak ukázal ve své přednášce Ondřej Pejcha, vždy je prostor pro činnosti, které velké observatoře dělat nemohou. Stačí použít jiný způsob měření a hledat příležitosti, které nikdo jiný nevyužívá. Stejně jako pozorovatelé proměnných hvězd „přežili“ konec éry pozorování okem, jistě se vypořádají s nástupem drahé obří techniky.

Závěrem bych chtěl poděkovat organizátorům konference, především předsedkyni SPHE Kateřině Hoňkové. Konference byla pestrou směsicí témat, podnítila účastníky k zajímavé spolupráci a dodala elán v aktivitě minimálně do dalšího roku.



Převzato: Sekce proměnných hvězd a exoplanet



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Proměnné hvězdy, Exoplanety, SPHE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »