Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet

PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet

Kopule dalekohledu E152, kde je nově umístěn spektrograf PLATOSpec
Autor: Jiří Srba

Nový spektrograf s vysokým rozlišením PLATOSpec se 26. listopadu 2024 úspěšně dočkal „prvního světla“. Po téměř dvouletém období konstrukce je přístroj připraven k astronomickým pozorováním. Bude prověřovat hvězdy, které potenciálně hostí extrasolární planety podobné Zemi a poskytovat pozemní podporu připravované vesmírné misi ESA PLATO. Spektrograf s vysokým rozlišením bude použit ke studiu aktivity hvězd a k potvrzení extrasolárních planet velikosti Jupitera. Přístroj byl zkonstruován konsorciem PLATOSpec s výraznou českou účastí a je umístěn na 1,52 metrovém dalekohledu ESO na chilské observatoři La Silla.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ze 16. prosince 2024

PLATOSpec se připojí k plejádě dalších specializovaných přístrojů podporujících misi PLATO Evropské kosmické agentury (ESA). Ta plánuje spustit misi PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) v roce 2026. Jedním z jejích cílů je najít exoplanety velikosti Země a dokonce i jejich měsíce. PLATO bude pozorovat tisíce hvězd. Hvězdy, které mohou mít planetárního souputníka, musí být následně prověřeny, aby bylo možné vybrat ty, které budou pozorovány podrobněji. Extrasolární planety o rozměrech Země mohou odhalit pouze velké dalekohledy se spektrografem s velmi vysokým rozlišením. Čas na velkých pozorovacích zařízeních, jako například Evropské jižní observatoře (ESO), je velmi žádaný, a proto je nutné předem vybrat nejslibnější kandidáty pomocí přístrojů jako je PLATOSpec.

Pozemní pozorování hvězd z mise PLATO

Velká část pozorovacího času PLATOSpec je vyhrazena pro pozemní pozorování cílů kosmické mise PLATO. Nový přístroj bude sledovat hvězdy z hlavní sady cílů mise PLATO s přesností radiální rychlosti až 2 metry za sekundu (pro úspěšnou detekci našeho Jupitera je třeba přesnost kolem 5 m/s po 11 let). Rozlišovací schopnost nového spektrografu je R=70 000 a umožňuje tím pádem rozlišit i velmi úzké spektrální čáry plynů v atmosféře hvězdy, ale i planety. PLATOSpec pozoruje v rozsahu vlnových délek od 380 do 700 nanometrů, protože byl navržen tak, aby byl citlivý na modrých vlnových délkách, kde jsou spektrální čáry užitečné zejména pro měření úrovně aktivity hvězdy. Aktivita hvězdy komplikuje detekci extrasolárních planet, proto je pro nalezení malých extrasolárních planet zásadní pochopit aktivitu hvězdy a její změny v čase.

Kopule dalekohledu E152, kde je nově umístěn spektrograf PLATOSpec Autor: Jiří Srba
Kopule dalekohledu E152, kde je nově umístěn spektrograf PLATOSpec
Autor: Jiří Srba
PLATOSpec je navíc vybaven několika kalibračními režimy pro měření Dopplerova jevu hvězd. Měření Dopplerova jevu je důležité pro proces prověřování, protože umožňuje vědcům vypočítat hmotnost průvodce. Čím větší je posun čar ve spektru kvůli Dopplerovu jevu, tím hmotnější je planetární průvodce. Zvláštní vlastností spektrografu je, že kalibrační režim lze přizpůsobit jasnosti pozorované hvězdy. Přístroj proto přispěje k mnoha oblastem vědy.

PLATOSpec byl vytvořen konsorciem PLATOSpec – vyjmenované instituce najdete na konci tiskové zprávy. Nový spektrograf je umístěn na dalekohledu o průměru 1,52 metru na chilské observatoři La Silla, která patří Evropské jižní observatoři (ESO). Česká společnost ProjectSoft HK, a.s. renovovala řídicí systémy dalekohledu. Centrum TOPTEC - oddělení Ústavu fyziky plazmatu AV ČR modernizovalo přední část dalekohledu pomocí speciálních oktogonálních optických vláken s inovativním systémem injekce světla. Dalekohled a spektrograf bude dálkově ovládán buď z českého Ondřejova či Brna, z německého Tautenburgu nebo z chilského Santiaga de Chile.

Petr Kabáth, vědecký pracovník Astronomického ústavu Akademie věd ČR a vedoucí projektu vyjadřuje potěšení, že PLATOSpec je nyní plně funkční: „PLATOSpec je skvělým příkladem toho, jak mohou být starší dalekohledy stále velmi užitečné. Dalekohled o průměru 1,52 metru začal pracovat v 60. letech minulého století a v roce 2002 byl vyřazen z provozu. Nyní mu náš nejmodernější spektrograf poskytne nový a velmi zajímavý program“.

Schema zapojení nového spektrografu PLATOSpec a dalekohledu E152 na La Silla Autor: Petr Kabáth
Schema zapojení nového spektrografu PLATOSpec a dalekohledu E152 na La Silla
Autor: Petr Kabáth
Pavel Pintr, vedoucí týmu TOPTEC z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, vysvětluje důvody optické modernizace 1,52 metrového dalekohledu: „Optická modernizace zvýšila účinnost dalekohledu, a proto lze pozorovat slabší hvězdy s vysokou přesností spojenou se spektrografem. Námi navržený a vyrobený systém injekce světla z dalekohledu do vlákna je nová inovativní část dalekohledu a podle prvních měření se ukazuje, že je velmi účinný.

Jsem velice rád, že se i Masarykova univerzita připojila k tomuto úžasnému projektu a studenti všech stupňů studia astrofyziky na Přírodovědecké fakultě budou moci použít získaná data při psaní svých závěrečných prací“, říká Jan Janík, vedoucí týmu na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.

Marek Skarka ze skupiny výzkumu exoplanet Astronomického ústavu AV ČR  dodává: “Celý projekt je ukázkou perfektně fungující mezinárodní spolupráce. Nicméně je také ukázkou toho, že v České republice existuje dostatek excelentních ústavů a firem, které jsou schopné dodat součásti moderního automatického dalekohledu.

Artie Hatzes, vědecký pracovník Durynské státní observatoře v Tautenburgu, vysvětluje, proč je PLATOSpec pro všechny partnery konsorcia tak důležitým přístrojem: „Většina partnerů konsorcia se nachází na severní polokouli. PLATOSpec nám poskytuje přístup k noční obloze jižní polokoule a umožňuje nám provádět pozemní podporu pro misi PLATO, která bude pozorovat hvězdy na jižní obloze.

Leonardo Vanzi, profesor na Pontificia Universidad Católica de Chile, Santiago, Chile, vytvořil optický design PLATOSpec a dohlížel na jeho konstrukci: „První světlo jsme získali v plánovaném termínu. Nyní jsme připraveni podrobně studovat hvězdnou aktivitu a podporovat misi PLATO.“

Členy konsorcia PLATOSpec jsou

  • - Astronomický ústav Akademie věd České republiky, Ondřejov, Česká republika       (modernizace dalekohledu a front-end)
  • - Durynská státní observatoř Tautenburg, Německo (kalibrační jednotka)
  • - Pontificia Universidad Católica (PUC) de Chile, Santiago, Chile (návrh a stavba       spektrografu),
  • - Universidad Adolfo Ibáñez, Chile (zpracování dat a datové potrubí)
  • - Masarykova univerzita, Česká republika
  • - Výzkumné centrum TOPTEC - Ústav fyziky plazmatu AV ČR
  • - Univerzita ve Štýrském Hradci, Rakousko.

Financování projektu PLATOSpec je zajištěno

  • - Astronomický ústav Akademie věd České republiky,
  • - grantem LTT-20015 Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže ČR,
  • - Durynským ministerstvem hospodářství, vědy a digitální společnosti v rámci „Směrnice      na podporu výzkumu“,
  • - chilskou „Agencia Nacional de Investigación y Desarrollo“ (ANID): projekty           FONDECYT 1241963, FOVI220091
  • - dvoustranný grant financovaný českým vědeckým fondem GAČR (22-30516K) a     rakouským vědeckým fondem FWF (10.55776/I5711)
  • - institucionální podporou na rozvoj výzkumné organizace Masarykovy univerzity

Kontakt pro média

Dr. Petr Kabath – Stelární oddělení, skupina výzkumu exoplanet, Astronomický ústav AV ČR, petr.kabath@asu.cas.cz, 722 446 784

Pavel Suchan - tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, suchan@astro.cz, 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: PLATOSpec, Exoplanety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »