Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

Umělecké ztvárnění hvězdy z antihmoty
Autor: Sci-News.com

Astronomové využívající data z družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope identifikovali 14 kandidátů na možné „antihvězdy“ – tj. hvězdy, které jsou složeny z antihmoty – a mohly by se nacházet v naší Galaxii (Mléčné dráze).

Zpravidla pokládáme za prokázané, že po Velkém třesku bylo vytvořeno poměrné množství hmoty a antihmoty; nicméně pozorovatelný vesmír, jak se zdá, obsahuje pouze zanedbatelné množství antihmoty,“ říká Simon Dupourque z University of Toulouse’s Institute for Research in Astrophysics and Planetology a jeho kolegové. „Zjištění přítomnosti baryonické antihmoty v okolí Sluneční soustavy a naší Galaxie může být omezeno na pozorování vysokoenergetického záření gama.“

Když antihmota přichází do kontaktu s obyčejnou hmotou, v důsledku anihilace bude produkovat záření představující charakteristické spektrum s vrcholem kolem poloviční hmotnosti neutrálního pionu. Dosavadní neodhalení těchto anihilačních charakteristik v záření gama může vyloučit existenci podstatného množství baryonické antihmoty ve Sluneční soustavě, ve slunečním okolí Mléčné dráhy a v oblasti až k dosahu galaktických kup.

To však bylo v poslední době vyloučeno na základě zjištění několika jader antihélia v rámci experimentu Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02) na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Přístroj AMS-02 zaznamená zhruba jedno antihélium za sto miliónů roků, vysvětlují astronomové. Mezi ohlášenými osmi událostmi zaznamenaných případů jader antihélia je šest z nich kompatibilních s antihéliem-3 a ve dvou případech se jedná o antihélium-4.

Několik autorů poukazovalo na to, že detekce jednotlivých jader antihélia by mohly být jakýmsi signálem pro přítomnost antihvězd a antigalaxií.

Polohy a energetický tok kandidátů na antihvězdy vybraných z katalogu 4FGL-DR2 Autor: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration/Dupourqué et al., doi: 10.1103/PhysRevD.103.083016
Polohy a energetický tok kandidátů na antihvězdy vybraných z katalogu 4FGL-DR2
Autor: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration/Dupourqué et al., doi: 10.1103/PhysRevD.103.083016
V nové studii vědci analyzovali data z katalogu zdrojů záření gama (4FGL-DR2) vytvořeného na základě pozorování dalekohledem Fermi Large Area Telescope (LAT). Katalog 4FGL-DR2 byl vytvořen na základě desetiletého pozorování pomocí dalekohledu LAT v oblasti energií v rozmezí 50 MeV až 1 TeV.

Zahrnuje 5 787 zdrojů záření gama s jejich spektrálními parametry, rozložením spektrálních energií a světelných křivek. Vědci byli schopni izolovat 14 hvězdných kandidátů, jejichž vlastnosti byly spektrálně slučitelné s očekávaným signálem vytvořeným při anihilaci hmoty a antihmoty.

Nicméně podstata těchto zdrojů je stále ještě nejistá. Je mnohem více pravděpodobnější, že se jedná ve skutečnosti o jiné typy dobře zavedených emiterů záření gama, jako jsou pulsary nebo černé díry, dodávají astronomové.

Astronomové rovněž odhadují, že v naší Galaxii – Mléčné dráze – připadá asi 2,5 antihvězdy na jeden milión obyčejných hvězd. Dalekohledem LAT mohou být mnohem pravděpodobněji detekovány antihvězdy nacházející se ve vzdálenostech mezi několika desítkami parseků až 1 000 parseků (1 parsek = 3,26 světelného roku), proto tedy mohou být stejné antihvězdy produkující jádra antihélia předběžně detekovány přístrojem AMS-02.

Avšak předpoklad co do množství populace antihvězd vyžaduje vypracovat hypotézu mechanismu, který by vedl k vyvržení a k urychlení jader antihélia z antihvězd.

Článek popisující tento objev byl publikován v časopise Physical Review D.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Fermi Gamma-ray Space Telescope, Hvězdy z antihmoty, Antihmota


24. vesmírný týden 2021

24. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 6. do 20. 6. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Sluneční aktivita je nízká. Čínská kosmická loď Šen-čou 12 je připravena ke startu s třemi kosmonauty ke stanici Tiangong 3. Juno přinesla fantastické snímky Jupiterova měsíce Ganymedu. Před 230 lety se narodil americký astronom Denison Olmsted, který prováděl pozorování z Yale jedním z prvních univerzitních dalekohledů v USA a v roce 1833 po spatření meteorického deště Leonid poukázal na jejich radiant a kosmický původ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Leo Triplet

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2021 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Zdeněk Vojč   Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2020 M5 (ATLAS)

Snímek komety C/2020 M5 (ATLAS). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Malé medvědice. Vzdálenost od Země 3.192 au, od Slunce 3.077 au. Rychlost pohybu po obloze 1.34 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 16.4 mag.

Další informace »