Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

V Mléčné dráze by se mohly ukrývat hvězdy z antihmoty

Umělecké ztvárnění hvězdy z antihmoty
Autor: Sci-News.com

Astronomové využívající data z družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope identifikovali 14 kandidátů na možné „antihvězdy“ – tj. hvězdy, které jsou složeny z antihmoty – a mohly by se nacházet v naší Galaxii (Mléčné dráze).

Zpravidla pokládáme za prokázané, že po Velkém třesku bylo vytvořeno poměrné množství hmoty a antihmoty; nicméně pozorovatelný vesmír, jak se zdá, obsahuje pouze zanedbatelné množství antihmoty,“ říká Simon Dupourque z University of Toulouse’s Institute for Research in Astrophysics and Planetology a jeho kolegové. „Zjištění přítomnosti baryonické antihmoty v okolí Sluneční soustavy a naší Galaxie může být omezeno na pozorování vysokoenergetického záření gama.“

Když antihmota přichází do kontaktu s obyčejnou hmotou, v důsledku anihilace bude produkovat záření představující charakteristické spektrum s vrcholem kolem poloviční hmotnosti neutrálního pionu. Dosavadní neodhalení těchto anihilačních charakteristik v záření gama může vyloučit existenci podstatného množství baryonické antihmoty ve Sluneční soustavě, ve slunečním okolí Mléčné dráhy a v oblasti až k dosahu galaktických kup.

To však bylo v poslední době vyloučeno na základě zjištění několika jader antihélia v rámci experimentu Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02) na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Přístroj AMS-02 zaznamená zhruba jedno antihélium za sto miliónů roků, vysvětlují astronomové. Mezi ohlášenými osmi událostmi zaznamenaných případů jader antihélia je šest z nich kompatibilních s antihéliem-3 a ve dvou případech se jedná o antihélium-4.

Několik autorů poukazovalo na to, že detekce jednotlivých jader antihélia by mohly být jakýmsi signálem pro přítomnost antihvězd a antigalaxií.

Polohy a energetický tok kandidátů na antihvězdy vybraných z katalogu 4FGL-DR2 Autor: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration/Dupourqué et al., doi: 10.1103/PhysRevD.103.083016
Polohy a energetický tok kandidátů na antihvězdy vybraných z katalogu 4FGL-DR2
Autor: NASA/DOE/Fermi LAT Collaboration/Dupourqué et al., doi: 10.1103/PhysRevD.103.083016
V nové studii vědci analyzovali data z katalogu zdrojů záření gama (4FGL-DR2) vytvořeného na základě pozorování dalekohledem Fermi Large Area Telescope (LAT). Katalog 4FGL-DR2 byl vytvořen na základě desetiletého pozorování pomocí dalekohledu LAT v oblasti energií v rozmezí 50 MeV až 1 TeV.

Zahrnuje 5 787 zdrojů záření gama s jejich spektrálními parametry, rozložením spektrálních energií a světelných křivek. Vědci byli schopni izolovat 14 hvězdných kandidátů, jejichž vlastnosti byly spektrálně slučitelné s očekávaným signálem vytvořeným při anihilaci hmoty a antihmoty.

Nicméně podstata těchto zdrojů je stále ještě nejistá. Je mnohem více pravděpodobnější, že se jedná ve skutečnosti o jiné typy dobře zavedených emiterů záření gama, jako jsou pulsary nebo černé díry, dodávají astronomové.

Astronomové rovněž odhadují, že v naší Galaxii – Mléčné dráze – připadá asi 2,5 antihvězdy na jeden milión obyčejných hvězd. Dalekohledem LAT mohou být mnohem pravděpodobněji detekovány antihvězdy nacházející se ve vzdálenostech mezi několika desítkami parseků až 1 000 parseků (1 parsek = 3,26 světelného roku), proto tedy mohou být stejné antihvězdy produkující jádra antihélia předběžně detekovány přístrojem AMS-02.

Avšak předpoklad co do množství populace antihvězd vyžaduje vypracovat hypotézu mechanismu, který by vedl k vyvržení a k urychlení jader antihélia z antihvězd.

Článek popisující tento objev byl publikován v časopise Physical Review D.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Fermi Gamma-ray Space Telescope, Hvězdy z antihmoty, Antihmota


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »