Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Evropská astronomická družice Gaia
Autor: ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.

Gaia 1 je velká, hmotná a blízká hvězdokupa poprvé identifikovaná v květnu 2017 v souboru dat Data Release 1 (DR1) odeslaných astronomickou kosmickou observatoří Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Tato hvězdokupa má poloměr 29 světelných let a přibližnou hmotnost 22 000 hmotností Slunce. Od Země je vzdálena zhruba 15 000 světelných roků.

Ačkoliv základní parametry hvězdokupy Gaia 1 jsou známy, astronomové si stále nejsou jisti jejím stářím, metalicitou (tj. obsahem „kovů“) a jejím původem. Hvězdokupa byla původně klasifikována jako útvar středního věku (stáří 6,3 miliardy roků) s přiměřeným obsahem kovů. Avšak pokračující výzkum odhalil, že Gaia 1 je přibližně o 3,3 miliardy roků mladší a mnohem bohatší na kovy, než se doposud předpokládalo. Kromě toho se někteří astronomové domnívají, že Gaia 1 má extragalaktický původ vzhledem k tomu, že její dráha ji přivádí do vzdálenosti 5 500 světelných roků nad rovinu disku naší Galaxie.

Nyní skupina astronomů, kterou vedl Andreas Koch, uskutečnila nové chemické analýzy hvězdokupy Gaia 1 se snahou objasnit tyto nejistoty. Vědci detailně určovali množství 14 chemických prvků u čtyř červených obrů, kteří jsou součástí hvězdokupy. „Tento výzkum se zaměřil na detailní analýzu množství chemických prvků u čtyř červených obrů hvězdokupy Gaia 1 na základě spektroskopie s vysokým rozlišením, kterou jsme doplnili o studium orbitálních charakteristik těchto objektů,“ uvádějí autoři ve vědeckém článku.

Čtveřice hvězd byla zkoumána pomocí Echelle spektrografu instalovaného na dalekohledu du Pont o průměru 2,5 metru na observatoři Las Campanas v Chile. Kromě dřívějších odhadů obsahu železa tento přístroj umožnil vědcům určit množství lithia, uhlíku, kyslíku, hořčíku, hliníku, křemíku, vápníku, titanu, skandia, vanadu, chrómu, kobaltu, niklu a zinku.

Analýza ukázala, že hvězdokupa Gaia 1 zřejmě souvisí s tlustým diskem naší Galaxie (Mléčné dráhy) a je mnohem chudší na přítomnost kovů, než se dříve odhadovalo. Její stáří bylo přehodnoceno na 3 až 5,3 miliardy roků. Dále astronomové změřili vlastní pohyby a dráhy čtyř zkoumaných hvězd. Bylo zjištěno, že se dostávají maximálně 3 262 světelných roků nad galaktickou rovinu a tudíž skupina pravděpodobně nemá extragalaktický původ. Kromě toho vědci předpokládají, že tento hvězdný systém je spíše hmotnou otevřenou hvězdokupou než málo hmotnou kulovou hvězdokupou.

V závěru vědci poznamenávají, že přesný způsob utváření a původ hvězdokupy Gaia 1 stále zůstává nejasný. Doufají, že evropská astronomická družice Gaia může získat rozhodující data jako například precizní určení paralaxy, což může pomoci vyřešit tento problém.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, Hvězdokupa Gaia 1, Observatoř Gaia


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »