Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Evropská astronomická družice Gaia
Autor: ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.

Gaia 1 je velká, hmotná a blízká hvězdokupa poprvé identifikovaná v květnu 2017 v souboru dat Data Release 1 (DR1) odeslaných astronomickou kosmickou observatoří Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Tato hvězdokupa má poloměr 29 světelných let a přibližnou hmotnost 22 000 hmotností Slunce. Od Země je vzdálena zhruba 15 000 světelných roků.

Ačkoliv základní parametry hvězdokupy Gaia 1 jsou známy, astronomové si stále nejsou jisti jejím stářím, metalicitou (tj. obsahem „kovů“) a jejím původem. Hvězdokupa byla původně klasifikována jako útvar středního věku (stáří 6,3 miliardy roků) s přiměřeným obsahem kovů. Avšak pokračující výzkum odhalil, že Gaia 1 je přibližně o 3,3 miliardy roků mladší a mnohem bohatší na kovy, než se doposud předpokládalo. Kromě toho se někteří astronomové domnívají, že Gaia 1 má extragalaktický původ vzhledem k tomu, že její dráha ji přivádí do vzdálenosti 5 500 světelných roků nad rovinu disku naší Galaxie.

Nyní skupina astronomů, kterou vedl Andreas Koch, uskutečnila nové chemické analýzy hvězdokupy Gaia 1 se snahou objasnit tyto nejistoty. Vědci detailně určovali množství 14 chemických prvků u čtyř červených obrů, kteří jsou součástí hvězdokupy. „Tento výzkum se zaměřil na detailní analýzu množství chemických prvků u čtyř červených obrů hvězdokupy Gaia 1 na základě spektroskopie s vysokým rozlišením, kterou jsme doplnili o studium orbitálních charakteristik těchto objektů,“ uvádějí autoři ve vědeckém článku.

Čtveřice hvězd byla zkoumána pomocí Echelle spektrografu instalovaného na dalekohledu du Pont o průměru 2,5 metru na observatoři Las Campanas v Chile. Kromě dřívějších odhadů obsahu železa tento přístroj umožnil vědcům určit množství lithia, uhlíku, kyslíku, hořčíku, hliníku, křemíku, vápníku, titanu, skandia, vanadu, chrómu, kobaltu, niklu a zinku.

Analýza ukázala, že hvězdokupa Gaia 1 zřejmě souvisí s tlustým diskem naší Galaxie (Mléčné dráhy) a je mnohem chudší na přítomnost kovů, než se dříve odhadovalo. Její stáří bylo přehodnoceno na 3 až 5,3 miliardy roků. Dále astronomové změřili vlastní pohyby a dráhy čtyř zkoumaných hvězd. Bylo zjištěno, že se dostávají maximálně 3 262 světelných roků nad galaktickou rovinu a tudíž skupina pravděpodobně nemá extragalaktický původ. Kromě toho vědci předpokládají, že tento hvězdný systém je spíše hmotnou otevřenou hvězdokupou než málo hmotnou kulovou hvězdokupou.

V závěru vědci poznamenávají, že přesný způsob utváření a původ hvězdokupy Gaia 1 stále zůstává nejasný. Doufají, že evropská astronomická družice Gaia může získat rozhodující data jako například precizní určení paralaxy, což může pomoci vyřešit tento problém.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, Hvězdokupa Gaia 1, Observatoř Gaia


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »