Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

Evropská astronomická družice Gaia
Autor: ESA/ATG medialab; background: ESO/S. Brunier

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.

Gaia 1 je velká, hmotná a blízká hvězdokupa poprvé identifikovaná v květnu 2017 v souboru dat Data Release 1 (DR1) odeslaných astronomickou kosmickou observatoří Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Tato hvězdokupa má poloměr 29 světelných let a přibližnou hmotnost 22 000 hmotností Slunce. Od Země je vzdálena zhruba 15 000 světelných roků.

Ačkoliv základní parametry hvězdokupy Gaia 1 jsou známy, astronomové si stále nejsou jisti jejím stářím, metalicitou (tj. obsahem „kovů“) a jejím původem. Hvězdokupa byla původně klasifikována jako útvar středního věku (stáří 6,3 miliardy roků) s přiměřeným obsahem kovů. Avšak pokračující výzkum odhalil, že Gaia 1 je přibližně o 3,3 miliardy roků mladší a mnohem bohatší na kovy, než se doposud předpokládalo. Kromě toho se někteří astronomové domnívají, že Gaia 1 má extragalaktický původ vzhledem k tomu, že její dráha ji přivádí do vzdálenosti 5 500 světelných roků nad rovinu disku naší Galaxie.

Nyní skupina astronomů, kterou vedl Andreas Koch, uskutečnila nové chemické analýzy hvězdokupy Gaia 1 se snahou objasnit tyto nejistoty. Vědci detailně určovali množství 14 chemických prvků u čtyř červených obrů, kteří jsou součástí hvězdokupy. „Tento výzkum se zaměřil na detailní analýzu množství chemických prvků u čtyř červených obrů hvězdokupy Gaia 1 na základě spektroskopie s vysokým rozlišením, kterou jsme doplnili o studium orbitálních charakteristik těchto objektů,“ uvádějí autoři ve vědeckém článku.

Čtveřice hvězd byla zkoumána pomocí Echelle spektrografu instalovaného na dalekohledu du Pont o průměru 2,5 metru na observatoři Las Campanas v Chile. Kromě dřívějších odhadů obsahu železa tento přístroj umožnil vědcům určit množství lithia, uhlíku, kyslíku, hořčíku, hliníku, křemíku, vápníku, titanu, skandia, vanadu, chrómu, kobaltu, niklu a zinku.

Analýza ukázala, že hvězdokupa Gaia 1 zřejmě souvisí s tlustým diskem naší Galaxie (Mléčné dráhy) a je mnohem chudší na přítomnost kovů, než se dříve odhadovalo. Její stáří bylo přehodnoceno na 3 až 5,3 miliardy roků. Dále astronomové změřili vlastní pohyby a dráhy čtyř zkoumaných hvězd. Bylo zjištěno, že se dostávají maximálně 3 262 světelných roků nad galaktickou rovinu a tudíž skupina pravděpodobně nemá extragalaktický původ. Kromě toho vědci předpokládají, že tento hvězdný systém je spíše hmotnou otevřenou hvězdokupou než málo hmotnou kulovou hvězdokupou.

V závěru vědci poznamenávají, že přesný způsob utváření a původ hvězdokupy Gaia 1 stále zůstává nejasný. Doufají, že evropská astronomická družice Gaia může získat rozhodující data jako například precizní určení paralaxy, což může pomoci vyřešit tento problém.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: ESA, Hvězdokupa Gaia 1, Observatoř Gaia


14. vesmírný týden 2025

14. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění Slunce 29.3.2025

12:36 SEČ

Další informace »