Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Velké zjasnění hvězdy v Andromedě

Velké zjasnění hvězdy v Andromedě

Příklad kataklyzmické dvojhvězdy
Příklad kataklyzmické dvojhvězdy
V souhvězdí Andromedy bylo včera objeveno vzplanutí hvězdy HS2331+3905. Patří mezi tzv. trpasličí novy a zjasňuje se vysokým tempem. Podle posledních měření má 9,5 mag a mohla by dosáhnout až 8 mag a tedy být viditelná už v malém triedru.

OBJEKT S NEJVYŠŠÍ PRIORITOU PO CELOU DOBU VZPLANUTÍ

Všichni pozorovatelé jsou vyzýváni k pozorování! Vítána jsou jak vizuální pozorování, tak měření pomocí CCD kamery nebo i spektroskopie.

Objev byl zveřejněn 4. září ve 21:00 SELČ. Hiroyuki Mehara oznámil v mailové konferenci VSNETu a alertu 9530, že tato kataklyzmická trpasličí nova - pravděpodobně typu WZ Sge - vzplanula. Jedná se o první dosud detekované vzplanutí. Podle následujících měření se HS2331+3905 zjasňuje rychlostí až 10,5 mag za den! a mohla by dosáhnout hvězdné velikosti 8 mag.

Jedná se o těsnou dvojhvězdu složenou z bílého trpaslíka s akrečním diskem a pravděpodobně hnědého trpaslíka. Hvězdy kolem sebe obíhají jednou za 81 minut a je velká pravděpodobnost, že při tom jedna druhou zakryje. Tyto zákryty by měly být pozorovatelné.

Pozorovatelé vybavení CCD kamerami s fotometrickými filtry UBVRI mohou získat velmi cenné a zajímavé výsledky. Ideální je měřit hvězdu po celou noc. Objekt se nachází v Andromedě, takže se dá pozorovat od večera až do rána.

Přesné souřadnice: 23 34 01.5 +39 21 42

Identifikační snímek se srovnávacími hvězdami (filtr V):

Tabulka dostupných proměřených srovnávacích hvězd v okolí (Henden photometry):

Více o tomto systému:

Odborný článek o hvězdě "The mysterious nature of HS2331+3905" (arXiv.org)

Vyhledávací mapky a pozorovací kampaň Sekce pozorovatelů proměnných hvězd:

Petr Sobotka a




O autorovi

Luboš Brát

Předseda Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Vystudoval aplikovanou fyziku a astrofyzikuna PřF MU v Brně (1997-2000). Specializuje se na CCD pozorování proměnných hvězd a programování on-line aplikací pro práci s fotometrickými a astronomickými daty.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »