Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

brown_dwarf_SCR1845-6357.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem 24. nejbližší hvězdné soustavy od Slunce (na fotografii modrý objekt). K pozorování byl použit dalekohled VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory). Hnědí trpaslíci jsou objekty, jejichž hmotnosti leží mezi malými hvězdami a velkými planetami (hmotnost hnědého trpaslíka nedostačuje na zapálení termojaderných reakcí v jeho nitru).

Nově objevené těleso je třetím nejbližším hnědým trpaslíkem, a zároveň nejstudenějším, neboť jeho povrchová teplota dosahuje pouhých 750 °C. Obíhá kolem velmi malé hvězdy ve vzdálenosti 4,5krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeho předběžně určená hmotnost leží někde v rozmezí 9 až 65 hmotností planety Jupiter.

V současné době, když astronomové "nahlížejí" do nejvzdálenějších oblastí vesmíru a pozorují objekty vzdálenější než 13 miliard světelných let, si mohou myslet, že naše nejbližší okolí již znají velmi dobře. Ale ne tak docela. Astronomové stále objevují nové hvězdám podobné objekty v našem bezprostředním sousedství. Pomocí soustavy dalekohledů VLT objevili hnědého trpaslíka, průvodce hvězdy SCR 1845-6357, která je 36. nejbližší hvězdou vzhledem ke Slunci.

"Tento nově objevený hnědý trpaslík je vzácný objekt, protože jeho vzdálenost je známa velmi dobře. To nám umožnilo velice přesně určit jeho skutečnou jasnost," říká člen týmu ESO Markus Kasper. "Kromě toho z jeho oběhu kolem mateřské hvězdy budeme schopni během několika let přesně určit jeho hmotnost. Tyto údaje jsou zásadní pro pochopení původu hnědých trpaslíků."

K objevu zatím posledního hnědého trpaslíka použil tým astronomů adaptivní optiku NACO SDI s vysokým kontrastem, umístěnou na dalekohledu Yepun, jednom ze čtveřice dalekohledů VLT. Jedná se o zařízení spaciálně vyvinuté pro pátrání po extrasolárních planetách. Kamera SDI (Simultaneous Differential Imager) zvyšuje schopnost dalekohledu VLT a jeho systému adaptivní optiky zaregistrovat velmi slabé průvodce, kteří se obyčejně ztrácejí v záři jasnější hvězdy. Kamera SDI rovněž poskytuje informace, které mohou být použity k určení přibližné teploty objektu.

Od Země je tento hnědý trpaslík vzdálen 12,7 světelného roku. Přesto se nejedná o nejbližšího hnědého trpaslíka. Tato čest připadá na dva hnědé trpaslíky, obíhající kolem hvězdy Epsilon Indi, nacházející se ve vzdálenosti 11,8 světelného roku.

brown_dwarf.jpg

Nicméně tento nově objevený hnědý trpaslík je velmi unikátní v mnoha ohledech. "Kromě toho, že se nachází mimořádně blízko, patří mezi hnědé trpaslíky typu T, tj. mezi velmi studené objekty. A navíc je to jediný hnědý trpaslík, který je průvodcem hvězdy o malé hmotnosti," říká Beth Biller, University of Arizona. "Je to také pravděpodobně nejjasnější známý objekt, jehož teplota je takto nízká."

Objev tohoto hnědého trpaslíka naznačuje, že přinejmenším v těsné blízkosti Slunce preferují studení hnědí trpaslíci být průvodcem hvězdy nebo dalšího hnědého trpaslíka, než putovat osamoceně prázdnotou vesmíru. Skutečně, ze sedmi hnědých trpaslíků, kteří se nacházejí do vzdálenosti 20 světelných let od Slunce, jich 5 je členem vícenásobné soustavy.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »