Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

Velmi chladný hnědý trpaslík objeven v blízkosti Slunce

brown_dwarf_SCR1845-6357.jpg
Mezinárodní tým astronomů objevil hnědého trpaslíka, obíhajícího kolem 24. nejbližší hvězdné soustavy od Slunce (na fotografii modrý objekt). K pozorování byl použit dalekohled VLT (Very Large Telescope) v Chile, který patří Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory). Hnědí trpaslíci jsou objekty, jejichž hmotnosti leží mezi malými hvězdami a velkými planetami (hmotnost hnědého trpaslíka nedostačuje na zapálení termojaderných reakcí v jeho nitru).

Nově objevené těleso je třetím nejbližším hnědým trpaslíkem, a zároveň nejstudenějším, neboť jeho povrchová teplota dosahuje pouhých 750 °C. Obíhá kolem velmi malé hvězdy ve vzdálenosti 4,5krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeho předběžně určená hmotnost leží někde v rozmezí 9 až 65 hmotností planety Jupiter.

V současné době, když astronomové "nahlížejí" do nejvzdálenějších oblastí vesmíru a pozorují objekty vzdálenější než 13 miliard světelných let, si mohou myslet, že naše nejbližší okolí již znají velmi dobře. Ale ne tak docela. Astronomové stále objevují nové hvězdám podobné objekty v našem bezprostředním sousedství. Pomocí soustavy dalekohledů VLT objevili hnědého trpaslíka, průvodce hvězdy SCR 1845-6357, která je 36. nejbližší hvězdou vzhledem ke Slunci.

"Tento nově objevený hnědý trpaslík je vzácný objekt, protože jeho vzdálenost je známa velmi dobře. To nám umožnilo velice přesně určit jeho skutečnou jasnost," říká člen týmu ESO Markus Kasper. "Kromě toho z jeho oběhu kolem mateřské hvězdy budeme schopni během několika let přesně určit jeho hmotnost. Tyto údaje jsou zásadní pro pochopení původu hnědých trpaslíků."

K objevu zatím posledního hnědého trpaslíka použil tým astronomů adaptivní optiku NACO SDI s vysokým kontrastem, umístěnou na dalekohledu Yepun, jednom ze čtveřice dalekohledů VLT. Jedná se o zařízení spaciálně vyvinuté pro pátrání po extrasolárních planetách. Kamera SDI (Simultaneous Differential Imager) zvyšuje schopnost dalekohledu VLT a jeho systému adaptivní optiky zaregistrovat velmi slabé průvodce, kteří se obyčejně ztrácejí v záři jasnější hvězdy. Kamera SDI rovněž poskytuje informace, které mohou být použity k určení přibližné teploty objektu.

Od Země je tento hnědý trpaslík vzdálen 12,7 světelného roku. Přesto se nejedná o nejbližšího hnědého trpaslíka. Tato čest připadá na dva hnědé trpaslíky, obíhající kolem hvězdy Epsilon Indi, nacházející se ve vzdálenosti 11,8 světelného roku.

brown_dwarf.jpg

Nicméně tento nově objevený hnědý trpaslík je velmi unikátní v mnoha ohledech. "Kromě toho, že se nachází mimořádně blízko, patří mezi hnědé trpaslíky typu T, tj. mezi velmi studené objekty. A navíc je to jediný hnědý trpaslík, který je průvodcem hvězdy o malé hmotnosti," říká Beth Biller, University of Arizona. "Je to také pravděpodobně nejjasnější známý objekt, jehož teplota je takto nízká."

Objev tohoto hnědého trpaslíka naznačuje, že přinejmenším v těsné blízkosti Slunce preferují studení hnědí trpaslíci být průvodcem hvězdy nebo dalšího hnědého trpaslíka, než putovat osamoceně prázdnotou vesmíru. Skutečně, ze sedmi hnědých trpaslíků, kteří se nacházejí do vzdálenosti 20 světelných let od Slunce, jich 5 je členem vícenásobné soustavy.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »