Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pomohl rozluštit příčinu neobvyklého tvaru Jižní prstencové mlhoviny

Jižní prstencová mlhovina vyfotografovaná vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Data byla zachycena přístroji NIRCam a MIRI.
Autor: NASA/JWST

Tento kosmický klenot zná skoro celý svět. Jde o Jižní prstencovou mlhovinu NGC 3132, která se stala jedním z prvních vědeckých cílů nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Tato planetární mlhovina nacházející se v souhvězdí Plachet má poměrně rozmanitý tvar, což uchvátilo myšlenky mezinárodního týmu vědců. Za tak komplexní tvar objektu mohou podle simulací další hvězdy.

Kombinací špičkových dat z JWST a z evropské vesmírné observatoře Gaia bylo možné vypočítat hmotnosti původní hvězdy a jejího pozůstatku. Hmotnost ústřední hvězdy se pohybovala kolem tří Sluncí. Zbylý bílý trpaslík už váží pouze 60 % Slunce. Díky těmto novým informacím se podařilo vytvořit model, dle kterého se vědci snažili nasimulovat vývoj mlhoviny. Za její vznik může hlavně centrální hvězda, která před zhruba 2 500 lety postupně vyvrhla velkou část své hmoty do prostoru. Červená barva bílého trpaslíka je na spodní fotografii vlevo způsobena diskem z prachu obíhajícího kolem něj.

Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary. Autor: NASA/JWST
Dechberoucí fotografie byly složeny z dat získaných pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infrared-Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera). Fotografie vlevo poodhaluje horká mračna kolem dvou centrálních hvězd, zatímco v té pravé nám jiná kombinace dat a skvělé zpracování umožňuje pozorovat vzdálenější plyny s prstencovými útvary.
Autor: NASA/JWST

Dle vědců byla centrální hvězda navštívena jednou nebo dvěma malými hvězdami, které při interakci začaly produkovat silné proudy, a to ještě dříve, než začalo samotné vyvrhávání vrstev. Tyto proudy následně značně ovlivnily rozšiřující se mračna a výslednou podobu mlhoviny. Stopy po proudech lze pozorovat na okrajích mlhoviny, kde se jeví jako dvě protilehlé „boule“. Tým vědců dále předpokládá, že se na tvarování úchvatné mlhoviny podílelo čtyři až pět hvězd. To potvrzuje např. velké množství prstencových tvarů v okolí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Planetární mlhovina, Jižní prstencová mlhovina, James Webb Space Telescope


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »