Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výjimečný pětinásobný hvězdný systém

Výjimečný pětinásobný hvězdný systém

Pětinásobná hvězdná soustava v souhvězdí Velké medvědice
Autor: Marcus Lohr

Počátkem července 2015 ohlásil Marcus Lohr z Open University na národním astronomickém setkání, které se konalo ve Venue Cymru, Llandudno, Wales, objev mimořádně zajímavého hvězdného systému, který se skládá z pěti hvězd. Objev představuje nejméně pět hvězd v jednom hvězdném systému, které obíhají ve složitých konfiguracích.

Hvězdný systém pojmenovaný 1SWASP J093010.78+533859.5 ve stylu telefonního čísla je označení související s programem objevování exoplanet SuperWASP na základě tranzitů (přechodů planet přes kotouček hvězdy) v důsledku krátkodobého opakujícího se poklesu jasnosti hvězdy. Sáhodlouhé numerické pojmenování představuje polohu objektu na obloze v astronomických souřadnicích zvaných rektascenze a deklinace. V tomto případě se systém hvězd nachází v souhvězdí Velké medvědice.

O jak bizarní soustavu se ve skutečnosti jedná? Fyzikální parametry skupiny hvězd jsou prostě ohromující, i když nikoliv unikátní, jak některá média sdělila a uvedla čtenáře v omyl. Co je udivující, je fakt, že dva páry dvojhvězd ve čtyřnásobném hvězdném systému jsou zákrytové proměnné – při pohledu ze Země se navzájem zakrývají. Je známo pouze pět obdobných zákrytových binárních hvězdných systémů stejné podstaty, včetně BV/BW Draconis a V994 Herculis.

Je fakt, že dráhy obou dvojic hvězd mají podobný sklon poskytující klíčový pohled pro astronomy, což umožňuje vysvětlit způsob vytvoření takové soustavy.

První dvojice systému jsou dvě hvězdy vytvářející dotykovou dvojhvězdu, přičemž jednotlivé hvězdy mají hmotnosti 0,9 a 0,3 hmotnosti Slunce. V těsném objetí obíhají jedna kolem druhé v periodě kratší než 6 hodin. Kontaktní dvojhvězdy se skládají ze zdeformovaných hvězd, jejichž fotosféry (povrchy) se ve skutečnosti dotýkají (horní dvojice na obrázku).

Podrobnější analýzy objevu odhalily další dvojici oddělených hvězd o hmotnostech 0,8 a 0,7 hmotnosti Slunce, které dělí vzájemná vzdálenost 3 milióny km. Tento binární systém obíhá kolem společného těžiště ve vzdálenosti 140 AU od první (těsné) dvojice hvězd.

Dále astronomové použili techniku známou jako spektroskopie k rozlišení světla jednotlivých hvězd, které jsou tak blízko sebe, že je jinak nerozlišíme. Tato metoda vedla k odhalení přítomnosti páté hvězdy obíhající kolem oddělené dvojhvězdy, a to ve vzdálenosti 13,4 AU (viz obrázek).

Toto je opravdu exotický hvězdný systém,“ říká Marcus Lohr. „V podstatě zde není pravděpodobná možnost oběhu planet kolem jednotlivých hvězd.“

Hvězdné seskupení označené 1SWASP J093010.78+533859.5 je od Země vzdáleno 250 světelných roků. Soustava je velmi slabá, její celková magnituda je +9 mag a najdete ji dalekohledem ve vzdálenosti 1,5 stupně severoseverozápadně od hvězdy theta Ursa Majoris.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] cdn4.sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdný systém


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »