Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výjimečný pětinásobný hvězdný systém

Výjimečný pětinásobný hvězdný systém

Pětinásobná hvězdná soustava v souhvězdí Velké medvědice
Autor: Marcus Lohr

Počátkem července 2015 ohlásil Marcus Lohr z Open University na národním astronomickém setkání, které se konalo ve Venue Cymru, Llandudno, Wales, objev mimořádně zajímavého hvězdného systému, který se skládá z pěti hvězd. Objev představuje nejméně pět hvězd v jednom hvězdném systému, které obíhají ve složitých konfiguracích.

Hvězdný systém pojmenovaný 1SWASP J093010.78+533859.5 ve stylu telefonního čísla je označení související s programem objevování exoplanet SuperWASP na základě tranzitů (přechodů planet přes kotouček hvězdy) v důsledku krátkodobého opakujícího se poklesu jasnosti hvězdy. Sáhodlouhé numerické pojmenování představuje polohu objektu na obloze v astronomických souřadnicích zvaných rektascenze a deklinace. V tomto případě se systém hvězd nachází v souhvězdí Velké medvědice.

O jak bizarní soustavu se ve skutečnosti jedná? Fyzikální parametry skupiny hvězd jsou prostě ohromující, i když nikoliv unikátní, jak některá média sdělila a uvedla čtenáře v omyl. Co je udivující, je fakt, že dva páry dvojhvězd ve čtyřnásobném hvězdném systému jsou zákrytové proměnné – při pohledu ze Země se navzájem zakrývají. Je známo pouze pět obdobných zákrytových binárních hvězdných systémů stejné podstaty, včetně BV/BW Draconis a V994 Herculis.

Je fakt, že dráhy obou dvojic hvězd mají podobný sklon poskytující klíčový pohled pro astronomy, což umožňuje vysvětlit způsob vytvoření takové soustavy.

První dvojice systému jsou dvě hvězdy vytvářející dotykovou dvojhvězdu, přičemž jednotlivé hvězdy mají hmotnosti 0,9 a 0,3 hmotnosti Slunce. V těsném objetí obíhají jedna kolem druhé v periodě kratší než 6 hodin. Kontaktní dvojhvězdy se skládají ze zdeformovaných hvězd, jejichž fotosféry (povrchy) se ve skutečnosti dotýkají (horní dvojice na obrázku).

Podrobnější analýzy objevu odhalily další dvojici oddělených hvězd o hmotnostech 0,8 a 0,7 hmotnosti Slunce, které dělí vzájemná vzdálenost 3 milióny km. Tento binární systém obíhá kolem společného těžiště ve vzdálenosti 140 AU od první (těsné) dvojice hvězd.

Dále astronomové použili techniku známou jako spektroskopie k rozlišení světla jednotlivých hvězd, které jsou tak blízko sebe, že je jinak nerozlišíme. Tato metoda vedla k odhalení přítomnosti páté hvězdy obíhající kolem oddělené dvojhvězdy, a to ve vzdálenosti 13,4 AU (viz obrázek).

Toto je opravdu exotický hvězdný systém,“ říká Marcus Lohr. „V podstatě zde není pravděpodobná možnost oběhu planet kolem jednotlivých hvězd.“

Hvězdné seskupení označené 1SWASP J093010.78+533859.5 je od Země vzdáleno 250 světelných roků. Soustava je velmi slabá, její celková magnituda je +9 mag a najdete ji dalekohledem ve vzdálenosti 1,5 stupně severoseverozápadně od hvězdy theta Ursa Majoris.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] cdn4.sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdný systém


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »