Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vzácná čtyřhvězda a tajemství hvězdného vývoje

Vzácná čtyřhvězda a tajemství hvězdného vývoje

Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Astronomové objevili pomocí dalekohledů na Mauna Kea (Havajské ostrovy) mimořádně vzácný případ čtyřnásobného hvězdného seskupení – čtyřhvězdy. Hvězdy v něm obíhají navzájem kolem sebe v prostoru nepatrně větším, než je průměr oběžné dráhy planety Jupiter kolem Slunce. Toto kvarteto vypadá jako světelná skvrna; avšak když ji pozorujeme největšími dalekohledy světa, zjistíme, že se ve skutečnosti jedná o čtyři samostatné hvězdy, uspořádané do dvou párů. Astronomové nyní chtějí zjistit, zda se hvězdy zrodily již v této podobě či se dohromady spojily v hustém plynném disku v období jejich mládí.

Astronomové zjistili, že hvězda s katalogovým označením BD -22°5866 je ve skutečnosti mimořádně vzácný systém čtyř velmi blízko obíhajících hvězd. Objev ohlásila Evgenya Shkolnik (University of Hawaii´s Institute for Astronomy a NASA Astrobiology Institute) dne 8. 1. 2008 na výroční konferenci Americké astronomické společnosti v Austinu.

Porovnání velikosti oběžných drah čtyřhvězdy BD -22°5866´´ se Sluneční soustavou.
Porovnání velikosti oběžných drah čtyřhvězdy BD -22°5866´´ se Sluneční soustavou.

Z pozorování vyplývá, že dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe rychlostí 133 km/s, zatímco druhý pár krouží kolem sebe podstatně nižší rychlostí 52 km/s. Když astronomové vzali v úvahu tyto oběžné rychlosti a hmotnosti jednotlivých hvězd, byli schopni vypočítat maximální rozměry jejich mimořádně těsných drah.

Hvězdy první dvojice oběhnou navzájem kolem sebe za dobu kratší než 5 dnů po drahách o poloměru nejvýše 0,06 AU (tj. asi 9 miliónů km). Druhý pár obíhá navzájem kolem sebe v periodě kratší než 55 dnů po drahách s maximálním poloměrem 0,26 AU (tj. asi 39 miliónů km). Obě hvězdné dvojice krouží navzájem kolem sebe v průměrné vzdálenosti 5,8 AU (tj. asi 870 miliónů km). To je vzdálenost jen o málo větší, než je vzdálenost planety Jupiter od Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají obě dvojice hvězd za dobu kratší než 9 roků.

„Mimořádně těsná konfigurace tohoto hvězdného systému nás vede k závěru, že zde mohl existovat jeden plynný disk, který svým vlivem během prvních 100 000 let vývoje přinutil tyto hvězdy obíhat po takto blízkých oběžných drahách. Hvězdy nemohly vzniknout tak blízko sebe. Toto je první důkaz existence disku, zcela obklopujícího čtyři hvězdy,“ říká Evgenya Shkolnik.

Data byla získána pomocí dalekohledu Keck I s objektivem o průměru 10 m, a rovněž dalekohledem Canada-France-Hawaii Telescope o průměru 3,6 m. Oba jsou umístěny na Mauna Kea. Každý z dalekohledů je vybaven spektrografem s vysokým rozlišením, schopným rozložit světlo hvězd na jednotlivé barvy, tzv. spektrum.

Čtyřnásobný hvězdný systém se nachází ve vzdálenosti 166 světelných let a najdeme jej v jižní části souhvězdí Vodnáře. Ačkoliv tuto hvězdnou soustavu s označením BD -22°5866 nemůžeme spatřit pouhým okem, je dostatečně jasná a bude pečlivě sledována k přesnému určení oběžných drah jednotlivých složek čtyřhvězdy. Astronomové tak mohou získat doposud nedosažitelné informace o fyzikálních poměrech a získat klíč k rozluštění dalších záhad hvězdného vývoje.

Zdroj: www.ifa.hawaii
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »