Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadný objekt v srdci supernovy

Záhadný objekt v srdci supernovy

neutronová hvizda 1E 161348-5055 (1E)
magnetar
neutronová hvizda 1E 161348-5055 (1E) magnetar
Zasazený přímo do srdce zbytku supernovy, ve vzdálenosti 10 000 světelných let, leží stelární objekt, jaký doposud astronomové v naší Galaxií nikdy neviděli.

Objekt na první pohled vypadá jako neproniknutelně obalená hvězda na konci svého života (neutronová hvězda), která je obklopená bublinou vyhozeného hvězdného materiálu.

Téměř 24,5 hodinové pozorování pomocí evropské rentgenové družice XMM Newton (European Space Agency's XMM Newton X-ray satellite) ukázalo, že energetické rentgenové emise centrálního objektu, který na snímcích vypadá jako modrý bod, mají periodu 6,7 hodiny. Je tedy 10 000krát delší, než se předpokládá u právě vytvořených neutronových hvězd.

Podle vědců je toto obvykle pozorováno u neutronových hvězd, starých několik miliónů let.

"Chování, které pozorujeme u objektu, který je mladší než 2 000 let je záhadné, zejména se zřetelem k tak mladému věku", řekla vedoucí studie Andrea De Luca z INAF v Miláně (Istituto Nazionale di Astrofisica). "Několik let jsme tušili, že objekt je odlišný, ale až dosud jsme nevěděli jak moc," řekla De Luca.

Objekt s označením 1E161348-5055, zkráceně 1E, leží téměř přesně uprostřed pozůstatku po výbuchu supernovy RCW 103. Nachází se ve vzdálenosti 10 000 sv.l. směrem k souhvězdí Pravítko (Norma) na jižní obloze. Astronomové jsou přesvědčení, že 1E i RCW103 vznikly při stejné katastrofické události.

Stejně jako další neutronové hvězdy, které jsou nejméně 8krát hmotnější než naše Slunce, spotřebuje E1 své palivo k hoření a exploduje jako supernova. A odhaduje se, že konečný průměr 1E by mohl být jen 20 km.

Jedno vysvětlení pro podivné chování neutronové hvězdy je, že by to mohl být magnetar - exotická podtřída neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem. Zatím je jich znám asi tucet, ale obvykle rotují několikrát za minutu - mnohem rychleji než 1E.

Toto vysvětlení by fungovalo, kdyby magnetar obklopoval disk pozůstatku po výbuchu supernovy, který by pomáhal zpomalovat rotaci neutronové hvězdy. Takový scénář ale nebyl dosud nikdy pozorován, ale pokud se tento objev potvrdí, může to znamenat nový typ vývoje neutronových hvězd.

Podle vědců je možné i další vysvětlení - 1E je součástí binárního systému s normální hvězdou o hmotnosti menší než polovina hmotnosti našeho Slunce.

Toto rentgenové záření binárních systémů je známé, ale jedná se obvykle o soustavy, které jsou miliónkrát starší než 1E.

Navzdory mnoha spekulacím, zatím vědci neumí jednoduše vysvětlit podivné chování objektu 1E.

"RCW103 je záhada," řekl člen studijního týmu Giovanni Bignami, ředitel francouzského CESR (Centre d'Etude Spatiale des Rayonnements, Toulouse). "Pokud to pochopíme, tak se dozvíme mnohem více o supernovách, neutronových hvězdách a jejich vývoji."

Obrázek:
Snímek supernovy RCW103 pozorované v srpnu 2005 satelitem XMM-Newton (ESA) ukazuje následky výbuchu hvězdy po 2000 letech. Barvy na snímku (červená, zelená a modrá) odpovídají rostoucí energii fotonů. Modrý objekt uprostřed je neutronová hvězda 1E 161348-5055 (1E), pravděpodobně s průměrem jen okolo 20 km. Povaha tohoto objektu neodpovídá ničemu již dříve objevenému. Graf znázorňuje rentgenové záření (0,5 - 8 keV) neutronové hvězdy 1E 161348-5055 (1E) v srpnu 2005 během 24 hodinového pozorování teleskopem XMM-Newton (3 ½ periody, která trvá 6,7 hodiny). Credit: ESA, XMM-newton, De Luca a kolektiv

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »