Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Záhadný objekt v srdci supernovy

Záhadný objekt v srdci supernovy

neutronová hvizda 1E 161348-5055 (1E)
magnetar
neutronová hvizda 1E 161348-5055 (1E) magnetar
Zasazený přímo do srdce zbytku supernovy, ve vzdálenosti 10 000 světelných let, leží stelární objekt, jaký doposud astronomové v naší Galaxií nikdy neviděli.

Objekt na první pohled vypadá jako neproniknutelně obalená hvězda na konci svého života (neutronová hvězda), která je obklopená bublinou vyhozeného hvězdného materiálu.

Téměř 24,5 hodinové pozorování pomocí evropské rentgenové družice XMM Newton (European Space Agency's XMM Newton X-ray satellite) ukázalo, že energetické rentgenové emise centrálního objektu, který na snímcích vypadá jako modrý bod, mají periodu 6,7 hodiny. Je tedy 10 000krát delší, než se předpokládá u právě vytvořených neutronových hvězd.

Podle vědců je toto obvykle pozorováno u neutronových hvězd, starých několik miliónů let.

"Chování, které pozorujeme u objektu, který je mladší než 2 000 let je záhadné, zejména se zřetelem k tak mladému věku", řekla vedoucí studie Andrea De Luca z INAF v Miláně (Istituto Nazionale di Astrofisica). "Několik let jsme tušili, že objekt je odlišný, ale až dosud jsme nevěděli jak moc," řekla De Luca.

Objekt s označením 1E161348-5055, zkráceně 1E, leží téměř přesně uprostřed pozůstatku po výbuchu supernovy RCW 103. Nachází se ve vzdálenosti 10 000 sv.l. směrem k souhvězdí Pravítko (Norma) na jižní obloze. Astronomové jsou přesvědčení, že 1E i RCW103 vznikly při stejné katastrofické události.

Stejně jako další neutronové hvězdy, které jsou nejméně 8krát hmotnější než naše Slunce, spotřebuje E1 své palivo k hoření a exploduje jako supernova. A odhaduje se, že konečný průměr 1E by mohl být jen 20 km.

Jedno vysvětlení pro podivné chování neutronové hvězdy je, že by to mohl být magnetar - exotická podtřída neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem. Zatím je jich znám asi tucet, ale obvykle rotují několikrát za minutu - mnohem rychleji než 1E.

Toto vysvětlení by fungovalo, kdyby magnetar obklopoval disk pozůstatku po výbuchu supernovy, který by pomáhal zpomalovat rotaci neutronové hvězdy. Takový scénář ale nebyl dosud nikdy pozorován, ale pokud se tento objev potvrdí, může to znamenat nový typ vývoje neutronových hvězd.

Podle vědců je možné i další vysvětlení - 1E je součástí binárního systému s normální hvězdou o hmotnosti menší než polovina hmotnosti našeho Slunce.

Toto rentgenové záření binárních systémů je známé, ale jedná se obvykle o soustavy, které jsou miliónkrát starší než 1E.

Navzdory mnoha spekulacím, zatím vědci neumí jednoduše vysvětlit podivné chování objektu 1E.

"RCW103 je záhada," řekl člen studijního týmu Giovanni Bignami, ředitel francouzského CESR (Centre d'Etude Spatiale des Rayonnements, Toulouse). "Pokud to pochopíme, tak se dozvíme mnohem více o supernovách, neutronových hvězdách a jejich vývoji."

Obrázek:
Snímek supernovy RCW103 pozorované v srpnu 2005 satelitem XMM-Newton (ESA) ukazuje následky výbuchu hvězdy po 2000 letech. Barvy na snímku (červená, zelená a modrá) odpovídají rostoucí energii fotonů. Modrý objekt uprostřed je neutronová hvězda 1E 161348-5055 (1E), pravděpodobně s průměrem jen okolo 20 km. Povaha tohoto objektu neodpovídá ničemu již dříve objevenému. Graf znázorňuje rentgenové záření (0,5 - 8 keV) neutronové hvězdy 1E 161348-5055 (1E) v srpnu 2005 během 24 hodinového pozorování teleskopem XMM-Newton (3 ½ periody, která trvá 6,7 hodiny). Credit: ESA, XMM-newton, De Luca a kolektiv

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »