Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Bílí trpaslíci jsou ve skutečnosti již mrtvé hvězdy (resp. hvězdy v závěrečném stadiu vývoje), jejichž hmotnost odpovídající přibližně hmotnosti Slunce se smrštila do tělesa velikosti Země. Astronomové nedávno objevili úžasnou dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe jednou za 39 minut. To je vůbec nejkratší známá oběžná perioda pro dvojici bílých trpaslíků. Během několika miliónů roků se mohou oba trpaslíci srazit a splynout, čímž vytvoří jednu novou hvězdu.

"Tyto hvězdy jsou již na konci svého života. Když dojde k jejich sloučení, nastane v podstatě jejich znovuzrození a vzniklé těleso bude mít před sebou druhý život," říká astronom Mukremin Kilic (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), hlavní autor článku oznamujícího tento objev. Z několika stovek miliard hvězd v naší Galaxii pouze hrstka, jak známo, vytvořila systémy ze dvou bílých trpaslíků. Většinu z nich objevil Mukremin Kilic se svými spolupracovníky. Poslední objev dvojice bílých trpaslíků byl zároveň prvním ze skupiny objektů, u nichž může dojít ke splynutí a ke "znovuzrození" hvězdy.

Nejnovější identifikovaná dvojhvězda (označení SDSS J010657.39 - 100003.3) se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus), ve vzdálenosti 7 800 světelných let od Země. Skládá se ze dvou bílých trpaslíků - z viditelné hvězdy a neviditelného průvodce, jehož přítomnost se prozradila na základě oběhu viditelné složky kolem neviditelného souputníka. Hmotnost viditelného bílého trpaslíka je přibližně 17 % hmotnosti Slunce, zatímco druhý bílý trpaslík má hmotnost 43 % hmotnosti Slunce. Astronomové se domnívají, že oba jsou složeni z hélia.

Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem sebe, přičemž je dělí vzdálenost 225 000 km, což je méně než vzdálenost Měsíce od Země. Kolem sebe krouží rychlostí 435 km/s a jeden oběh vykonají za pouhých 39 minut.

Budoucí osud této dvojice hvězd je již zpečetěn. Protože oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem společného těžiště ve velmi malé vzdálenosti, čeří kontinuitu okolního časoprostoru, čímž vytvářejí rozšiřující se vlnění známé jako gravitační vlny. Tyto vlny postupně odnášejí pryč oběžnou (pohybovou) energii, což způsobuje, že se obě hvězdy přibližují po spirále blíž a blíž k sobě. Přibližně za 37 miliónů roků dojde k jejich setkání a splynutí.

Aby došlo k výbuchu v podobě supernovy při kolizi těchto dvou bílých trpaslíků, musela by jejich hmotnost o 40 % převyšovat hmotnost Slunce. Tato dvojice však na to nemá dostatečnou hmotnost. Místo toho je čeká "druhý život". Po jejich splynutí začne nově vytvořená hvězda spalovat ve svém nitru hélium a znovu svítit jako normální hvězda. Budeme svědky znovuzrození hvězdy.

Tato dvojice bílých trpaslíků byla objevena jako součást průzkumného programu prováděného ve spolupráci s MMT Observatory na Mount Hopkins, Arizona. V rámci tohoto průzkumu bylo objeveno více než deset doposud neznámých dvojic bílých trpaslíků. U poloviny z nich dochází k postupnému sbližování objektů a v astronomicky blízké budoucnosti mohou explodovat jako supernovy.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »