Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Bílí trpaslíci jsou ve skutečnosti již mrtvé hvězdy (resp. hvězdy v závěrečném stadiu vývoje), jejichž hmotnost odpovídající přibližně hmotnosti Slunce se smrštila do tělesa velikosti Země. Astronomové nedávno objevili úžasnou dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe jednou za 39 minut. To je vůbec nejkratší známá oběžná perioda pro dvojici bílých trpaslíků. Během několika miliónů roků se mohou oba trpaslíci srazit a splynout, čímž vytvoří jednu novou hvězdu.

"Tyto hvězdy jsou již na konci svého života. Když dojde k jejich sloučení, nastane v podstatě jejich znovuzrození a vzniklé těleso bude mít před sebou druhý život," říká astronom Mukremin Kilic (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), hlavní autor článku oznamujícího tento objev. Z několika stovek miliard hvězd v naší Galaxii pouze hrstka, jak známo, vytvořila systémy ze dvou bílých trpaslíků. Většinu z nich objevil Mukremin Kilic se svými spolupracovníky. Poslední objev dvojice bílých trpaslíků byl zároveň prvním ze skupiny objektů, u nichž může dojít ke splynutí a ke "znovuzrození" hvězdy.

Nejnovější identifikovaná dvojhvězda (označení SDSS J010657.39 - 100003.3) se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus), ve vzdálenosti 7 800 světelných let od Země. Skládá se ze dvou bílých trpaslíků - z viditelné hvězdy a neviditelného průvodce, jehož přítomnost se prozradila na základě oběhu viditelné složky kolem neviditelného souputníka. Hmotnost viditelného bílého trpaslíka je přibližně 17 % hmotnosti Slunce, zatímco druhý bílý trpaslík má hmotnost 43 % hmotnosti Slunce. Astronomové se domnívají, že oba jsou složeni z hélia.

Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem sebe, přičemž je dělí vzdálenost 225 000 km, což je méně než vzdálenost Měsíce od Země. Kolem sebe krouží rychlostí 435 km/s a jeden oběh vykonají za pouhých 39 minut.

Budoucí osud této dvojice hvězd je již zpečetěn. Protože oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem společného těžiště ve velmi malé vzdálenosti, čeří kontinuitu okolního časoprostoru, čímž vytvářejí rozšiřující se vlnění známé jako gravitační vlny. Tyto vlny postupně odnášejí pryč oběžnou (pohybovou) energii, což způsobuje, že se obě hvězdy přibližují po spirále blíž a blíž k sobě. Přibližně za 37 miliónů roků dojde k jejich setkání a splynutí.

Aby došlo k výbuchu v podobě supernovy při kolizi těchto dvou bílých trpaslíků, musela by jejich hmotnost o 40 % převyšovat hmotnost Slunce. Tato dvojice však na to nemá dostatečnou hmotnost. Místo toho je čeká "druhý život". Po jejich splynutí začne nově vytvořená hvězda spalovat ve svém nitru hélium a znovu svítit jako normální hvězda. Budeme svědky znovuzrození hvězdy.

Tato dvojice bílých trpaslíků byla objevena jako součást průzkumného programu prováděného ve spolupráci s MMT Observatory na Mount Hopkins, Arizona. V rámci tohoto průzkumu bylo objeveno více než deset doposud neznámých dvojic bílých trpaslíků. U poloviny z nich dochází k postupnému sbližování objektů a v astronomicky blízké budoucnosti mohou explodovat jako supernovy.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »