Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Znovuzrození hvězdy ze dvou umírajících

Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Představa dvojhvězdy tvořené dvěma bílými trpaslíky
Bílí trpaslíci jsou ve skutečnosti již mrtvé hvězdy (resp. hvězdy v závěrečném stadiu vývoje), jejichž hmotnost odpovídající přibližně hmotnosti Slunce se smrštila do tělesa velikosti Země. Astronomové nedávno objevili úžasnou dvojici bílých trpaslíků obíhajících navzájem kolem sebe jednou za 39 minut. To je vůbec nejkratší známá oběžná perioda pro dvojici bílých trpaslíků. Během několika miliónů roků se mohou oba trpaslíci srazit a splynout, čímž vytvoří jednu novou hvězdu.

"Tyto hvězdy jsou již na konci svého života. Když dojde k jejich sloučení, nastane v podstatě jejich znovuzrození a vzniklé těleso bude mít před sebou druhý život," říká astronom Mukremin Kilic (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), hlavní autor článku oznamujícího tento objev. Z několika stovek miliard hvězd v naší Galaxii pouze hrstka, jak známo, vytvořila systémy ze dvou bílých trpaslíků. Většinu z nich objevil Mukremin Kilic se svými spolupracovníky. Poslední objev dvojice bílých trpaslíků byl zároveň prvním ze skupiny objektů, u nichž může dojít ke splynutí a ke "znovuzrození" hvězdy.

Nejnovější identifikovaná dvojhvězda (označení SDSS J010657.39 - 100003.3) se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus), ve vzdálenosti 7 800 světelných let od Země. Skládá se ze dvou bílých trpaslíků - z viditelné hvězdy a neviditelného průvodce, jehož přítomnost se prozradila na základě oběhu viditelné složky kolem neviditelného souputníka. Hmotnost viditelného bílého trpaslíka je přibližně 17 % hmotnosti Slunce, zatímco druhý bílý trpaslík má hmotnost 43 % hmotnosti Slunce. Astronomové se domnívají, že oba jsou složeni z hélia.

Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Představa dvou blízkých hvězd v dvojhvězdě
Oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem sebe, přičemž je dělí vzdálenost 225 000 km, což je méně než vzdálenost Měsíce od Země. Kolem sebe krouží rychlostí 435 km/s a jeden oběh vykonají za pouhých 39 minut.

Budoucí osud této dvojice hvězd je již zpečetěn. Protože oba bílí trpaslíci obíhají navzájem kolem společného těžiště ve velmi malé vzdálenosti, čeří kontinuitu okolního časoprostoru, čímž vytvářejí rozšiřující se vlnění známé jako gravitační vlny. Tyto vlny postupně odnášejí pryč oběžnou (pohybovou) energii, což způsobuje, že se obě hvězdy přibližují po spirále blíž a blíž k sobě. Přibližně za 37 miliónů roků dojde k jejich setkání a splynutí.

Aby došlo k výbuchu v podobě supernovy při kolizi těchto dvou bílých trpaslíků, musela by jejich hmotnost o 40 % převyšovat hmotnost Slunce. Tato dvojice však na to nemá dostatečnou hmotnost. Místo toho je čeká "druhý život". Po jejich splynutí začne nově vytvořená hvězda spalovat ve svém nitru hélium a znovu svítit jako normální hvězda. Budeme svědky znovuzrození hvězdy.

Tato dvojice bílých trpaslíků byla objevena jako součást průzkumného programu prováděného ve spolupráci s MMT Observatory na Mount Hopkins, Arizona. V rámci tohoto průzkumu bylo objeveno více než deset doposud neznámých dvojic bílých trpaslíků. U poloviny z nich dochází k postupnému sbližování objektů a v astronomicky blízké budoucnosti mohou explodovat jako supernovy.

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »