Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  30 solů Curiosity

30 solů Curiosity

ikonka - Curiosity sol 27 z MRO
ikonka - Curiosity sol 27 z MRO
S novinkami kolem Curiosity jsme se rozloučili v době, kdy začala hýbat kolečky a chystala se poprvé popojet. Mezitím uběhl měsíc a Curiosity má za sebou další významné milníky. Především už urazila téměř 110 metrů a stihla prozkoumat zajímavé cíle v okolí. Také byly uveřejněny nové snímky z oběžné dráhy.

Uvádění do provozu

Ačkoli se to může jevit zdlouhavě, uvedení Curiosity do plného nasazení trvá delší období a takémá několik fází. Nejprve dostali do rukou robota technici a postarali se, aby se mu dobře žilo po přistání. Pak se začaly testovat jednotlivé části, to už si užívali i řidiči. Průběžně se ke slovu dostávají i vědci a mohou si čím dál více hrát na svém mrazivém marsovském písečku.

Fáze 1A: sol 1 - 8

V této fázi jsme byli už před měsícem. Došlo k první kontrole po přistání a aktualizaci řídícího programu. Během solu 3 bylo pořízeno první kompletní barevné panorama širokoúhlou kamerou MastCam. Více v prvním novinkovém článku.

Fáze 1B: sol 9 - 16

Ve druhé fázi probíhalo testování přístrojů na stěžni - MastCam, včetně snímků kamerou 100 mm a ChemCam, přístroje s laserem. Během 13. solu bylo například pořízeno panorama vysokého kopce uvnitř kráteru a byla provedena první zkušební jízda. Tomuto období je věnován druhý článek.

Mezifáze: sol 17 - 29

sol 29 - trasa zanesená do mapy. NASA/JPL-Caltech
sol 29 - trasa zanesená do mapy. NASA/JPL-Caltech
V této fázi se Curiosity vydala od místa přistání. Toto výchozí místo bylo nazváno Bradbury Landing na počest nedávno zesnulého slavného autora sci-fi (např. Marťanská kronika). Curiosity zamířila k místu nazvaném Glenelg. Najdeme jej cca 400 metrů od místa přistání a jeho název v sobě ukrývá slovní hříčku místa, ke kterému se přijede a zase se z něj pojede pryč, čte se tedy pozpátku stejně. Každopádně je zajímavé, protože se zde dají zkoumat tři na pohled odlišné druhy materiálu. Stýkají se zde různě staré horninové celky. Poprvé od přistání Vikingů v sedmdesátých letech byla také provedena analýza atmosféry pomocí přístroje SAM. Na obrázcích okolo textu vidíme jednak trasu vozítka nakreslenou do mapy až po 30. sol a také snímek z oběžné dráhy, pořízený kamerou HiRISE na družici MRO. Tento snímek byl pořízen během solu 27, takže stopy kol ještě nezahrnují poslední třicetimetrovou jízdu. Přesto jsou na snímku pěkné detaily, včetně stěžně a jeho stínu nebo kol Curiosity.

sol 27 - Curiosity z MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech/MSSS
sol 27 - Curiosity z MRO/HiRISE. NASA/JPL-Caltech/MSSS
Fáze 2: sol 30+

Toto je fáze, ve které se nyní rover nachází. Má za sebou 109 metrů jízdy a dojde k testům přístrojů na robotické ruce. Prozatím ne všech, především to bude test mikroskopické kamery (MAHLI). Dále bude použit alfa částicový rentgenový spektrometr (APXS). Vrtačka pro odběr vzorků bude zřejmě použita až v další části testů. Tato fáze skončí zhruba po týdnu.

První jízdy potvrdily mimo jiné schopnost autonavigace poradit si s případnou překážkou na cestě a také odhalily zajímavý fakt, kdy na jednom z kol je patrný malý důlek od nějakého ostrého kamene. Ten však podle techniků nepředstavuje žádný problém a podobná věc byla pozorována i u testovacího vozítka na Zemi.

sol 30 - kamera MAHLI z MastCam. NASA/JPL-Caltech
sol 30 - kamera MAHLI z MastCam. NASA/JPL-Caltech
Nyní tedy probíhají testy robotické ruky, takže ji uvidíme na snímcích v různých polohách a natočeních hlavy. Například poprvé byla barevně vyfotografována kamera MAHLI i s její zaprášenou krytkou. Ta je sice průhledná, ale byla vydatně zaprášena při přistání, což víme už díky jejímu prvnímu snímku, který byl pořízen během 2. solu. Těšit se můžeme na autoportrét břicha Curiosity pomocí této kamery v následujících dnech.

Zdroje informací:
Blog The Planetary Society (Emily Lakdawalla)
MSL Media Teleconference




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Mars


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »