Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  „Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA

„Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA

Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA.
Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA.
V neděli 25. února 2007, v 03:15 SEČ, prolétla evropská kosmická sonda ROSETTA ve výšce 240 km nad povrchem planety Mars rychlostí 36 200 km/h. Astronomové si nemohli nechat ujít takovou příležitost ke krátkodobému výzkumu rudé planety, ale především k prověření vědeckého vybavení jak na samotné sondě, tak na přistávacím modulu Philae, který je součástí projektu.

Kosmická sonda ROSETTA byla vypuštěna 2. 3. 2004 a jejím hlavním cílem je dlouhodobý průzkum komety 67P/Chyuryumov-Gerasimenko. Počítá se rovněž s přistáním průzkumného modulu na povrchu jádra komety. Ale tento cíl je ještě daleko. ROSETTA bude navedena na oběžnou dráhu kolem komety v srpnu 2014, v listopadu téhož roku by měl modul Philae na kometě přistát.

V březnu 2005 sonda prolétla kolem Země. Tento gravitační manévr ji navedl do blízkosti planety Mars. V důsledku průletu kolem Marsu došlo k další změně dráhy sondy, která ji opět přivede do blízkosti Země. Po průletech kolem naší planety 13. listopadu 2007 a v listopadu 2009 sonda již definitivně zamíří ke svému cíli. Při průletu kolem Marsu došlo ke snížení rychlosti sondy o 4887 km/h vzhledem ke Slunci, což způsobilo takovou změnu dráhy sondy, že plánovaně zamířila do blízkosti Země.

Ještě před nejtěsnějším průletem sondy kolem Marsu byla zapojena většina vědeckých přístrojů, které pořídily několik mimořádně zajímavých fotografií a dalších údajů, které částečně přispějí k výzkumu Marsu, ale především byla potvrzena jejich bezchybná funkce. A to je dobrá zpráva, byť do příletu ke kometě zbývá ještě více než 7 roků.

Zajímavá fotografie v úvodu článku byla pořízena pomocí aparatury CIVA (Comet Nucleus Infrared and Visible Analyser – kamera pro pořizování snímků ve viditelném světle a v oblasti infračerveného záření) na modulu Philae. Snímek byl pořízen 4 minuty před největším přiblížením sondy k povrchu Marsu, ze vzdálenosti necelých 1000 km. V pěkném detailu je vidět kromě povrchu Marsu také část tělesa sondy a jeden panel slunečních baterií. Sonda právě přelétává nad terénem v blízkosti oblasti Syrtis.

Další fotografie Marsu, pořízené sondou ROSETTA, si můžete prohlédnout například na adrese http://www.esa.int/esaCP/SEMUDT70LYE_index_0.html.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »