A nepadá a nepadá...
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.
V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...
Specialistům z NASA, tedy z Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě je už teď jasné, jak se první plachta na oběžné dráze kolem Země chová a jaký vliv má dále její sklon (to vše je důležité pro budoucí nasazení plachet při "odesílání" vysloužilých družic k likvidaci do horních vrstev atmosféry).
Původní výpočty předpokládaly maximální tlak na plachtu, ale ta je ve skutečnosti skloněna ke Slunci šikmo a navíc i rotuje, díky této ploché rotaci dochází k pomalejšímu snižování výšky oběžné dráhy nad Zemí. Navíc se neprojevuje nijak mimořádně ani sluneční aktivita, která by dále zvyšovala hranici horních vrstev atmosféry a dále by se tak podílela na poklesu plachetnice. Šéf týmu specialistů Dean Alhorn uvedl, že díky těmto zjištěním lze odhad konce pohybu plachetnice kolem Země stanovit v intervalu dalších 6 - 12 měsíců. Dosavadní snížení dráhy představuje za přibližně půl roku sledování změnu z původních 640 km v apogeuu o 90 km (stav k 13.7.2011). Získaná a dále získávaná data jsou velmi cenná pro pochopení dynamiky těles na oběžné dráze kolem Země a chování horních vrstev atmosféry. A stále platí - soutěž pokračuje - sledujte http://www.nanosail.org.
P.S. V okurkové sezóně se dá krom zavařování či kvašení připravit i dobrý okurkový salát...
Ač nemáme letos kulaté výročí, proč si také nepřipomenout přistání Apolla 11 na Měsíci.
Pokud fandíte tabulkovému procesoru, můžete na stránkách věnovaných produktu MS Excel 2010 sledovat zajímavý filmeček a též si zasoutěžit (prokážete-li se pobytem v USA či Kanadě:-)
Myslím si, že je zde pěkně představeno, co se v průběhu letu dělo/děje a hlavně, co se tenkrát muselo složitě počítat na sálových počítačích - samozřejmě bez těch grafických parádiček. Posuďte sami, jak elegantně se dnes dá podmíněné formátování, kontingenční/pivotní tabulky a minigrafy použít.