Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  A nepadá a nepadá...
Ivo Míček Vytisknout článek

A nepadá a nepadá...

Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.

V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...

Specialistům z NASA, tedy z Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě je už teď jasné, jak se první plachta na oběžné dráze kolem Země chová a jaký vliv má dále její sklon (to vše je důležité pro budoucí nasazení plachet při "odesílání" vysloužilých družic k likvidaci do horních vrstev atmosféry).

Původní výpočty předpokládaly maximální tlak na plachtu, ale ta je ve skutečnosti skloněna ke Slunci šikmo a navíc i rotuje, díky této ploché rotaci dochází k pomalejšímu snižování výšky oběžné dráhy nad Zemí. Navíc se neprojevuje nijak mimořádně ani sluneční aktivita, která by dále zvyšovala hranici horních vrstev atmosféry a dále by se tak podílela na poklesu plachetnice. Šéf týmu specialistů Dean Alhorn uvedl, že díky těmto zjištěním lze odhad konce pohybu plachetnice kolem Země stanovit v intervalu dalších 6 - 12 měsíců. Dosavadní snížení dráhy představuje za přibližně půl roku sledování změnu z původních 640 km v apogeuu o 90 km (stav k 13.7.2011). Získaná a dále získávaná data jsou velmi cenná pro pochopení dynamiky těles na oběžné dráze kolem Země a chování horních vrstev atmosféry. A stále platí - soutěž pokračuje - sledujte http://www.nanosail.org.

P.S. V okurkové sezóně se dá krom zavařování či kvašení připravit i dobrý okurkový salát...

6813_apollo11.png
Ač nemáme letos kulaté výročí, proč si také nepřipomenout přistání Apolla 11 na Měsíci.

Pokud fandíte tabulkovému procesoru, můžete na stránkách věnovaných produktu MS Excel 2010 sledovat zajímavý filmeček a též si zasoutěžit (prokážete-li se pobytem v USA či Kanadě:-)

8156_slicers.png
Myslím si, že je zde pěkně představeno, co se v průběhu letu dělo/děje a hlavně, co se tenkrát muselo složitě počítat na sálových počítačích - samozřejmě bez těch grafických parádiček. Posuďte sami, jak elegantně se dnes dá podmíněné formátování, kontingenční/pivotní tabulky a minigrafy použít.




O autorovi



7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »