Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  A nepadá a nepadá...
Ivo Míček Vytisknout článek

A nepadá a nepadá...

Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Snímek zachycuje pozemní testování sluneční plachetnice NanoSail-D
Kdybych měl představit nějaké téma v okurkové sezóně, mohlo by to být (opět) o družici NanoSail-D.

V únoru jsem v článku o sluneční plachetnici popisoval její nečekané "procitnutí" a úspěšné rozvinutí 10 m2 plachty a pohyb na protáhlé oběžné dráze, též jsem vyzýval k jejímu pozorování. Zmiňoval jsem zvláště období dubna a května, kdy se měla podle předpovědí dostat tak nízko, že měla zaniknout v horních vrstvách naší atmosféry, před tím ovšem mohla být dobře patrná pouhým okem - odhady dokonce předpokládaly záblesky podobné družicím Iridium. Avšak pozorování, která probíhala a dále byla podpořena i soutěží o nejzajímavější snímek družice, ukazovala na "nudný" objekt s jasností kolem +4 mag. A hlavně - uběhl květen, červen - a furt nic - někde se stala chyba...

Specialistům z NASA, tedy z Marshall Space Flight Center v Huntsville v Alabamě je už teď jasné, jak se první plachta na oběžné dráze kolem Země chová a jaký vliv má dále její sklon (to vše je důležité pro budoucí nasazení plachet při "odesílání" vysloužilých družic k likvidaci do horních vrstev atmosféry).

Původní výpočty předpokládaly maximální tlak na plachtu, ale ta je ve skutečnosti skloněna ke Slunci šikmo a navíc i rotuje, díky této ploché rotaci dochází k pomalejšímu snižování výšky oběžné dráhy nad Zemí. Navíc se neprojevuje nijak mimořádně ani sluneční aktivita, která by dále zvyšovala hranici horních vrstev atmosféry a dále by se tak podílela na poklesu plachetnice. Šéf týmu specialistů Dean Alhorn uvedl, že díky těmto zjištěním lze odhad konce pohybu plachetnice kolem Země stanovit v intervalu dalších 6 - 12 měsíců. Dosavadní snížení dráhy představuje za přibližně půl roku sledování změnu z původních 640 km v apogeuu o 90 km (stav k 13.7.2011). Získaná a dále získávaná data jsou velmi cenná pro pochopení dynamiky těles na oběžné dráze kolem Země a chování horních vrstev atmosféry. A stále platí - soutěž pokračuje - sledujte http://www.nanosail.org.

P.S. V okurkové sezóně se dá krom zavařování či kvašení připravit i dobrý okurkový salát...

6813_apollo11.png
Ač nemáme letos kulaté výročí, proč si také nepřipomenout přistání Apolla 11 na Měsíci.

Pokud fandíte tabulkovému procesoru, můžete na stránkách věnovaných produktu MS Excel 2010 sledovat zajímavý filmeček a též si zasoutěžit (prokážete-li se pobytem v USA či Kanadě:-)

8156_slicers.png
Myslím si, že je zde pěkně představeno, co se v průběhu letu dělo/děje a hlavně, co se tenkrát muselo složitě počítat na sálových počítačích - samozřejmě bez těch grafických parádiček. Posuďte sami, jak elegantně se dnes dá podmíněné formátování, kontingenční/pivotní tabulky a minigrafy použít.




O autorovi



4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Velké halo mobilem

Měsíc s velkým halem

Další informace »